Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeděle
Autor
Gora
Zimní úplněk –
tolik odstínů bílé
na ořešáku!
……………..
Křupající sníh –
škvírami chléva se pnou
šlahouny chmelu
.....................
Adventní ráno –
kos cupuje ovoce
z polystyrénu
60 názorů
Přiznám se, že haikům moc nerozumím (asi předsudek- od doby co jsem byl v Japonsku a delší dobu pracoval v Číně, možná ani ničemu, co pochází z Dálného východu rozumět nechci), ale atmosféra těch impresí se mi líbí a polystyrén mne vysloveně pobavil. Tak možná, když ty haiky budou evropské, přestanu se jim vyhýbat. Díky- je to pro mne nové poznání.
Díky, Radovane, že obracíš ze všech stran... ty vjemy /sluchové/ mne bavily... jsou to moje kroky, slyším je, když je sníh a jdu ke slípkám... jako za chvíli:-)
Radovan Jiří Voříšek
10. 01. 2021Jávím, že už jsem to "komentova" vlstní asociací, ale ještě mě něco napadlo:
To prostřední haiku má přidanou hodnotu v podobě zvuku - křupající sníh. Asi u mně vede díky zapojení více smyslů. První mi přijde zase nejmalebnější. Líbí se mi, že řazení veršů u všech tří je to méně používané, tedy 1. verš je jakoby tím druhým dějem.
Jedna lepší než druhá, překrásné, přímo ladovské, jak vsobě akcelerují poctivý venkov (byť okraj ČK). Opravdu nádherné.
Díky a krásné Svátky. Možná by je namalovala "nesrozumitelně", když tvoří na volné téma, člověku to připomene Tima Burtona. Ukradené Vánoce.
(ale teďka mi tu hraje klasický gospel. musím se podívat, jestli jde o Mormony. ale na Vánoce je to dost jedno.....)
....napiš si ji, prosím, do podmíněného pořadníku. Má krásné jméno: Gabriela. Včerejší zátiší se jí dost povedlo, po delší době. Musí mít štěstí. Talent nemá mít po kom. Věř mi, není to dělání zagorky. Ale něco v sobě má. To určitě.
.....třeba tam budeš potkávat mladší dcerku. Snaží se "dostat na Anežku"......
Zeanddrich E.
14. 12. 2020Nejvíce druhá asi; pak trojka;..:).
Honzo, a jak jinak nahradit slovo polystyrén... umělá hmota je prašť jako uhoď... a kdyby klovali ovoce, nic zajímavého by na tom nebylo:-)
Jinak děkuju, na Reynka se podívám blíže!
Evženie Brambůrková
13. 12. 2020U mě vede ořešák. :-)
Taková skoro reynkovská nálada... tedy až na ten polystyrén :)
Máte toho hodně společného. Život ve svém soukromém vesmíru...
Dášo, prolezl do boudy k slípkám, a krom kopřiv je chmel jediné, co nevyklovou!! Díky.
pěkné. Nejvíc se mi líbí chmel v teplém chlévě za mrazivého počací :-)
Karle, díky moc, no, jen aby byli živí i ti ptáci, co klovou polystyrén!! Z věnce po třech týdnech moc nezbývá, asi se rozpadne:-))
KK, děkuju, vždy se těším na tvůj komentář!! Ořech je obrovský /po 30. letech růstu/a přímo před domem... můj oblíbenec k pozorování a poskytnutí stínu...
law, chmelík je k neudolání... vloni zdánlivě vymýcen, v létě vystrčil růžky a teď se cpe i dovnitř, šišticím je venku asi zima!! Dík.
Rachot u tůněk
na milostné hry chvíle
touhy žabáků
V krvi má zas líh
umí se už jen setnout
přesmutné věru
Nemilováno
tak to jde rok po roce
furt má migrénu
Prvé a tretie mi ulahodili. Mám dojem, že prvé som možno aj sám zažil i keď nie práve s orechom ale ty si to vedela zachytiť aj pre mňa.
Líbí se mi ta dvojka, prostě příroda, do který nemá člověk moc co mluvit - jenom se dívám, jak si mě to bere s sebou :) Tak tip chmelíkovi, bojuj! :D
Všechny tři si umím představit....děkuji, že jsi mi pomalovala dnešní dopoledne.....:-)))..............*/***
Pavle, děkuju, nad polystyrenem a cupováním jsem váhala... ale chtěla zachytit, že umělá jablíčka ve věnci na dveřích jdou mezi ptactvem na odbyt jako by byla pravá:-))... a těch odstínů. když napadl sníh, bylo...
Zdánlivě nepoetické věci se u Tebe vždy promění v krásu! Polystyrén... Ale ořešák zalitý měsícem je sám o sobě krásný, stačí na něj upozornit. A sníh se šlahouny chmelu je zase poetický kontrast. Prožívám nedělní ráno s Tebou.
Pěkné kousky. Nejvíc se mi asi líbí ořešák, ale všechny jsou zajímavé. Ten třetí text se podle mě díky implicitnímu začlenění pozorovatele skrze konotovaný výraz (cupovat) dostává na hranici senrjú, ale to vůbec nevadí, naopak, přijde mi to vělmi živé...