TŘI HODINY A PADESÁT MINUT

Děkuji Panenko.

Jiřinko, pěkně a procítěně napsané, jsi velmi obětavá maminka! TIP

Matesi, děkuji. 

Lído, asi máš pravdu. Doposavad jsem se starala ve svém dospělém věku pouze o syna, o cizí klienty s autismem v práci a o cizí nemohoucí lidi v terénní službě. Péče o manžela a rodiče mě zatím míjej. Ty rozdíly v tom, jak to člověk prožívá, to by asi stálo za širší úvahu...

Marie, děkuji...

Radovane, díky. Prostě sendvičová generace...

Zboro, děkuji za zastavení a také jsem ráda, že jsem se zde se všemi s vámi sešla...

jo jo

Radovan: člověk by si kolikrát nejradši postavil srub u lesa a žil tam nerušeně jako poustevník, co? Jenže to by se tam zas utápěl výčitkama, že je jinde, než kde má být. Zatracený svědomí... Někdy trochu závidím takovým těm alfasamcům, co bloumají bezcílně životem a nic je nerozhodí, protože vždycky včas od všeho utečou. To neumim. Taky jsem jeden čas, to jsem na tom byl hodně blbě, záviděl bezdomovcům, že si jen tak sedí ve svém bezčasí a od kuropění popíjejí bezstarostně krabicáky.

No, často si říkám, že jsme se tu sešli všichni tak nějak hezky pohromadě...

a to když nám naše čtyři děti zvracely, jedno přes druhé v noci, a další a další nehody ...

za pár let si člověk myslel, že to má za sebou, ale zestárli rodiče ...

Každý ti napsal něco hezkého i vlastní zkušenosti. A ty jich máš sama hodně.

i tobě a všem tvým blízkým krásný rok 2021 :-))

nepřeháním, vím o čem píšeš, i když jsem pečovala jen o nemohoucího manžela ...... přijde ti to normální, máte své radosti a bolesti, jako každý, jen jsou posunuty jinam a intenzita je větší .......    s mateřskou láskou je to ještě hlubší

Líbí se mi, když se píše o všedních situacích, proto tip!

Luboši, Irčo, Lído, Diano a Dagmaram.  Moc děkuji za vaše slova.  Ale trochu přeháníte, stejně jako annie. I když to potěší, to neříkám, že ne...

Však většina z nás se někdy dostane do situace, kdy se musí o někoho starat. To je asi naše lidská přirozenost. 

Helen a Philogyny o tom aktuálně vědí své.... Tak i jim patří můj dík.

A ještě si neodpustím jednu poznámku. Můj syn je vlastně doslova zlatíčko, oproti lidičkám z dokumentárního filmu DĚTI ÚPLŇKU, který vždy ráda propaguji. A hlavně si na něj snažím vždycky vzpomenout, když je mi někdy přeci jen ouvej....

Mějte všichni krásný nový rok 2021 a ať máte okolo sebe vždy své blízké a pokud možno co nejsoběstačnější.

srozumeni, podařilo se podat realisticky, tak jak to je a přesto s citem. Tip

Pocit, že tě potřebuje je určitě velký motor.

Philogyny. Být hodný je dnes slabost. A je velké štěstí mít kolem sebe lidi, kteří to vidí jinak. Občas váhám, jak holky vychovávat. Když je budu furt krotit a umravňovat, tak je všichni v té dnešní soutěži ušlapou.

Já jen, mojí Frýdě se vrátila paréza páteře, po porodu skoro ochrnula...je to jezevčík a pro mne parťák, asi tak. Taky dělá pod sebe, protože to někdy prostě jinak nejde. Mám ještě jednu, ta žárlí a tak udělá to samý. Jsem poslední dobou strašně unavená. Ale věřím, že budeme zase běhat po lese.

Dcera má podobně postižené dítě. Posmívají se mu. Děti dovedou být mnohem krutější, než dospělí, tak to je. Mýho syna šikanovali v hokeji, vypadaly mu vlasy, má na hlavě kruh jako památku. V dnešní době je projev citu slabost, mám někdy dojem. Hodný znamená hloupý? Můj poslední pocit.

Takovou matku aby pohledal!****

Ano, tohle je také REALITA, dá se zvládnout, několik let jsem pečovala o převážně bezmocnou osobu, nedošla si ani přes den, nechodila totiž vůbec...  horší je, když nefunguje napojení niterné, myslí dvou lidí, to bolí...

tolik obětování se vejde do láskyplné péče*****

Podškrábnu všechny komentáře nad mým...

Annnie to napsala hezky, hned to podškrábnu.

Ale kdepak!!! Hodná jsi ty... Hezkej den a.

Ó, ty jsi hodná, děkuji.

Ach... Kdybys byla jen trochu sebestřednější, mohlo by se to jmenovat "jsem hrdinka"... Oceňuju příběh i text. Tip

Děkuji za kuk a slovíčko.

Bývají brutální, ty obyčejné životy. Nikoho pak ani nenapadne, kam se podějí