dědova

Děkuji vám a přeji hodně slunce v mlhavé sobotě. 

*

Příliš emotivní na komentář. Tip už jen za tu upřímnou emoci, ale nejen za ni.

moc děkuji

...jako žluté růže tvé poslední kytice, milá babi, které jsou příslibem nového jara, kdy už se neobejmeme...  

no, život.... pěkně podáno, bez zbytečného sentimenti

Tolik děkuju!!!

Ano, soustředit se na to podstatné a vystihnout v malém detailu... 

hmmm ... T !

Teda to je!!! Moc povedená série co opravdu chytne za srdce. Nejvíc poslední, protože ten paradox je vlastně až smutnovtipný.

Pěkně navlečené jak korálky na šňůrce. A každej jemně jiskří. Tip a.

Pěkně napsané, smutné..., TIP

Moc hezké obrázky. Skoro fotografie. Překvapuje mě volnost formy i tématické vzdálení se motivům přírody. Předpokládám je to modernější pojetí. Kam vlastně autor Haiku může zajít a zabrousit? Můžu poprosit o určitou nápovědu? Děkuji

I když smutná, moc hezká serie. 

Incognit:

Renga je sice řetězová báseň, ale pochází - výsledek kompletní dílo - od více autorů. Řazeno jako Tanka, tj. 5-7-5-7-7...může mít až 100 slok.

Zaujaly také názory:

...miniatury...senrjú...o ničom...takováto poezie se tady lidem líbí ?...

Dá se to brát jako celek i jednotlivě, jako celek bych to viděl tak na 50%, jednotlivá dílka (můžou stát i samostatně) - dobrá na TP, 1. a 4. Aniž bych jakýmkoli způsobem snižoval tuto smutnou událost, ale opět...čím více "přejetých koťátek" v dílku tím více soucitu a tipů bez ohledu na všechno ostatní (kategorie). Takže TP za ta dvě...

Přiznám se, že hokeji, módě, pivu a haiku nerozumím (i když tohle je možná renga), ale náladu, vzpomínkovou impresi, obrazy to ve mně vyvolává a to zcela konkrétní, tak možná vezmu tuto formu konečně na milost.

tato haiku jasně definují SMÍŠENÉ POCITY

radost nad krásou

smutek z odcházení blízkých

*

Chtěl bych se zeptat pana Alexandra čo je podle neho o něčom?

Teprve teď mi došly souvislosti všech, v jeden smutný celek. A o to víc si uvědomuji, jaké je to skvělé a ještě smutnější vzpomínání.

Je to opravdu vydařené. Trojka kouzelně něžná. Jednička, líbí se mi to okénko které vzniklo a jež dává podnět fantazii. Čtyřka, tady zase skvělý kontrast dvou výjevů. Dvojka mně moc nechytla, já se k nedočteným článkům vracím:).

Smutné, ale přitom skvělé!

Tip!

V každém textu z této sady je vepsán tíživě silný prožitek- bez přímého pojmenování emocí, a přesto tak hluboce a přesně vypovídající a působící na toho, kdo přichází číst. Výtečné! 

Jen tiše pípnu, v mém vnímání jde, vzhledem k tématu, o výjimečně zpracovaná senrjú. 

Myslím, že haiku to není, ale miniatury jsou to hezké.

Fakt dobré.

(Pořád si pro sebe čtu jen s nedočte.)

První, třetí a čtvrtý jsou velmi vydařené texty, osobně se mi nejvíc líbí třetí text s tím typickým haiku-zamyšlením nad motivem obou rukou a první, protože z jeho strohosti (typické pro haiku) tryská víc emocí, než kdyby byl text prvoplánově emocionálně zatížený. Jediný text, který je podle mě příliš patetický, je ten druhý. Ta parafráze biblického jazyka je sice zjevná, ale do haiku bych to asi nedával. Texty si najo celek zaslouží výběr.

kolegové už všechno napsali..........smutné obrazy...napsané srdíčkem a něžnou rukou....*/************************

Smutně krásné...

I když haiku,  beru to jako jeden celek.  A jako celek se mi moc líbí,  smutné  a je mi to dost blízké.  

Dokážeš dát hodně moc lásky, umíš se vcítit. Máš účast na duších svých blízkých. Je to patrné ze všech Tvých básní, ať jsou o rodičích, dětech, nebo muži.

První je velmi přirozená, zaujala sama o sobě, ještě než jsem pochopil smutné souvislosti.

Na Písmáku může člověk objevit komentář plný vulgarit, výsměchu a urážek, ale i dílko plné lásky. Jako třeba tohle . Tak nějak mám raději to druhé...

2. a 3. ti priam závidím

Takové vzpomínky zůstanou.

Já bych tentokrát nedokázala vybrat, beru je jako vzpomínkovou haiku sadu... všechny *