Zahrada

Díky, an...

Brrrrrrrrrrrrrrrr... Já teda bych jí asi spíš přála, aby se nevracela... Snadno by se zřejmě mohla stát objektem zdokonalování i ona...

Dobrá story. Čtivá. Tip a.

Majaksi, děkuju, taky nevím, bez něj by to bylo jen vylíčení přeměny a lidi by nevěděli, proč to všechno...

Renato, díky!

Krása bez života není krása. Snad to jednou pochopí. A zasadí jabloň. Možná pak manželka přijde...

Janino, děkuju za obsáhlejší komentář. Dávám zapravdu kvajovi s opakování slova kolonie v první větě i tobě s pojmem MRTVÁ zahrada, obé je pryč. Někdy zápasím s citově zabarvenými slovy, vtírají se, ale ono by to mělo jít vyjádřit i obyčejněji, bez velkých emocí. Nejsem na ně typ:-)... a hned působí rušivě. 

Děkuji, jsem samozřejmě ráda, že i takovou drobnost čtete. Měla to být povídka a ne mini, ale došla jsem k závěru, že méně je /někdy/ více.

Zajímavé, jak v několika větách dokážeš naznačit možná i dost složitý příběh. Baví mě si ho představovat v různých variantách (došla jsem až k představě, co kdyby žena odešla směrem k Ohři až POTÉ, co byla dokonalá zahrada dokončena...). Možná bych nepoužila "návodné" slovo mrtvá zahrada... přece jen, rostly tam keříky a túje... a čtenář takovou berličku nepotřebuje, ten cítí tu chladnou atmosféru i bez ní, z tvého skvělého popisu.

To jsem smazal já, protože se mi nezobrazovaly fotky, které jsem připojil. Ani teď ne.

V první věti je druhá kolonie podle mého zbytečná. JInak dobrý. Pokusím se k tomu připojit obrázek japonské zahrady v plzeňské Botanické zahradě, ale nevím, jestli se zobrazí.

už jsem našla - mezi smazanými, ale já to nebyla!

kvaji, kam mizí tvé komentáře?

"zámecká" zahrada mezi obyčejnými v kolonii v Chebu:-)

dík!

Aru, Z.E. - děkuju za čtení a názory... neodsuzuju, jen žasnu...

Mám skoro pocit, že i činností zahradníka kozla by zahrada dopadla lépe.

Ještě jsem ale zapomněl poznamenat, že vykácet ovocné stromy opravdu považuji za dost těžko omluvitelné.. .

Vadí mi, když někdo odváží úrodnou hlínu na skládku -ať je to z hektarového pozemku, ..., anebo z malé zahrádky (proč ji alespoň nenabídl sousedům?)

Jak ale říká Benetka -možná to prostě MUSEL udělat.. . Nesuďme žádného, v jehož botách nebylo nám dáno šlapat.. .

mistři zenových zahrad by určitě měli plno výhrad, rozhodně pár čajovych keříků a také strom samozřejmě, místy štěrk, je to celá filozofie a také tůňka

:D

Díky, Přemku, za náhled... kdo ví... ale výsledek je tristní. Pro zahradu, ovšem.

Příběh dvou rovin. Jedna snobská, pompézní, druhá dramatická, tragická. Finále beznaděje.

Díky, Bene.

Děkuju, Evži... je to tak.

Jardo, děkuju, jsem ráda, že ti mini padla do oka, ale vidět to co já, trpěl bys...

Karle, díky... tahle zahrada uvnitř kolonie je opravdu extrém a nevkus, to bys musel vidět. Děkuju... a u nás taky žijeme normálně:-), se zvířaty to ani nijak jinak nejde.

Příroda by se neměla násilně měnit. Ani jako pocta těm, co odešli.

Možná, že právě tak si ona představovala dokonalou zahradu, když se pořád jen hrabal v hlíně, a on to pochopil, až odešla. Smutný omyl. Ale krásná miniaturka.

Moje malé mauzoleum. Co jich všude roste. My jsme asi jediní co nemají zámkovou dlažbu a černý ozdobný plot s automatickou branou. Dost si pro to občas do mě někdo z rodiny rejpne a já říkám, vždyť to má každej trouba. U nás to ještě žije, Irčo. Mluvíš mi z duše. Sousedka mi říká že žijem po staru.

Díky, Di!

Už to řekli za mne...*

Děkuju, Jani!

Ivi, smutný pohled... díky!

Theo, Sobeckého obra neznám, ač jsem kdysi autora četla... děkuju!

Jarmilo, možná tomu tak bylo - děkuju.

dievča, děkuju, ano, pokud se myšlenka stane posedlostí, nemívá to dobrý konec...

Krásně napsané, působivé, zaujal mě i závěr. TIP

Zničil krásu kvůlivá "kráse"..... Irčo....povedlo se ti perfektně zachytit mysl opuštěného...*/**********************

Připomnělo mi to pohádku Oscara Wilde - Sobecký obr. 

Máš to pěkně napsané. Cítím tu mrtvolnou, chladnou, jakože krásu. Až na věky. 

Chudák. Představuju si, že mu řekla, že se pořád hrabe v hlíně a nemá na ni čas, že by ocenila společná posezení a romantiku a že nesnáší špinavou hlínu.

sila vôle môže byť pre druhého ničivá

Hanko, děkuju...

Ktovie, či neodišla prave pre jeho divnu predstavu dokonalosti...

Ako vždy skvelé podané