Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChtěla bych se za oblaky prodírat jako zářící slunce
Autor
Já Lucie píšu...
Chtěla bych se za oblaky prodírat jako zářící slunce
Chtěla bych psát o něčem veselém, kde nebude znát chlad. O metaforách spojené s rozkvetlou loukou, poletující beruškou. Žasla bych tak nad každým slovem zvlášť. Měla bych alespoň štipku chvilky hezčí. Byla by jen má. Mám pocit, že to ale není možné… Venku fouká, stromy jsou opadané. Je podzim, říjen a neděle. Nejspíš právě proto, že je zase neděle.
Chtěla bych opět zářit jako sluníčko.
Uvědomila jsem si, že tato věta má pro mě víc, než jen smysl a význam.
Občas si říkám, jestli je výhodné pamatovat si vzpomínky. Kdybych si je nepamatovala, tak by mě to určitě mrzelo a toužila bych po nich. Zároveň bych ale pořád nemusela porovnávat minulost s přítomností a ještě hůře i s budoucností. Třeba jsou ale právě od toho...
Mám dojem, že mi pořád něco vadí. Má spokojenost je jako horská dráha, která se pořád nemůže posunout směrem nahoru. Ale jak tak mohu fungovat, když to nejspíš nejsem já. Kdo ví, jestli ano. Asi já. Jsem to, v čem se sama cítím dobře. To o sobě můžu říct celkem jistě. Dál už to ani já sama nechci vědět… Proto, abych taková mohla být, je důležité bezpečí a jistota. Teď si tak připadám. Co ale bezpečné místo? O tom každodenním každodenně pochybuji.
Když slyším: „Ty jsi jako sluníčko a máš takové pozitivní barvy na sobě!” Je to naprosto,... nemám pro to ani možné slovo. Zvlášť, když je to uvnitř mě naprosto jinak. Cítím se jako pomeranč po vyšťavení. Zbyly z něj jen slupky, které nikdo nejí.
Chtěla bych opět celý den prosmát až bych si necítila panty.
Nechci jen sedět, neustále se přemisťovat z jedné do druhé a pak zase kontrolovat hodiny, všechno si plánovat, abych měla čas na to, co chci já. Času máme každý stejně, ale jak s ním naložit je na mně. Chci s ním manipulovat.
Nedokážu mít přehled o všech zákoutí přírody, i kdybych chtěla. Toužím dělat to, co mi dělá radost a chci, aby mě i lidi okolo dělali šťastnou a já je.
Přála bych si být tam, kde na bolesti dokážu zapomenout.
Chtěla bych být opět přítomná.
Musím to tak mít i já? Je to dané? Věřím, že ne.
***
Těšila jsem se na to od prvního září. Teda ne, vlastně už od června. A jak moc!
Nastal “ten” den a já ho prožila celý se střídavými motýlky v břiše, já jsem vážně trdlo… Odpočítávala jsem hodiny a pak minuty. Bolela mě hlava, záda i ruka od věčného opisování. Krásně svítilo, já nesla v ruce letní deku s melouny a v batohu jsem měla dobroty. Typická já.
Až jsem je uviděla přišla má chvíle blaženosti. Protřela jsem si oči, jestli mě zrak nešálí. A tak jsme tam seděli postupně někdo odcházel, pak zase přicházel… A já se smála, všichni se smáli a bolest byla pryč… Byla jsem to já!
Jela jsem šalinou a chtěla jsem všechno to zpátky. Ne jenom se řídit pravidly. Chci, aby to bylo na mně.
***
Tento kontrast je srdcervoucí. Jsem v začarovaném kruhu, ve kterém se stereotypně motám a zastavuji se v neděli. Jen ve spánku na to dokážu zapomenout, pokud…
Když se neděle změní na pondělí a změna tak bude z pondělí na úterý. Bude mi taky vadit?
Co ale bude, když čas pokračuje? Nechci to tak. Chci “chtěla bych” změnit na “chci”...
Ale věřím, že vždy se…
za oblaky prodírá slunce - já.
38 názorů
Savage Flame
09. 05. 2022V té větě, co uvádí Majaks není shoda podnětu s přísudkem, možná proto to vyznívá nějak nepatřičně, být tam třeba "spojených" bylo by to asi stravitelnější...;) Ono mě to ale třeba nekazí vnímání atmosféry a pocitu a pointu vnímám v samotném popisu, který nutně nemusí vždy gradovat a být napsán bezchybně gramaticky... Já tě čtu rád, vždycky mi nějak zacinkáš na strunu ve mě a ladí mi to.
Doufám, že brzy si zase něco od Tebe přečtu a třeba i bez obav, že mraky se neprodereš. Jsi paprskem a ten to zvládne, neboj... ;) S.F.
Ahoj Lucie! Jde zase kolem a čtu znovu tvůj pěkný text. Doufám, že máš kolem sebe víc slunce než mraků!
Mám potíže hned s první větou (Chtěla bych psát...), čímž je poznamenáno mé další vnímání textu a začínám se víc zabývat stavbou vět a slovních spojení, nežli smyslem, obrazem, který mají čtenářovi přinést. Věřím sice, že k napsání toho textu vedly silné pohnutky, vnitřní pocity, ale dle mého názoru by bylo třeba ten text ještě trochu, doladit, vyčistit, obrousit... Nebo mi na něm možná vadí, že se v poslední době taky občas cítím, jako by mě někdo vyměnil? Autorovi se omlouvám za případné nepochopení.
Já Lucie píšu...
03. 11. 2021Honzo, krásný večer přeji!
Jsem moc ráda, že Tě tu u mě opět vidím :) Moooc díky za pochvalu, vážím si jí! Těší mě, že se líbilo. Snad postačí jeden tip ;)
Pápá.
Lucko, není zde příliš mnoho takových krásných textů, jako je tento tvůj. Kdyby to šlo, dal bych ti tipů víc.
Já Lucie píšu...
02. 11. 2021Kytiii, dobré odpoledne!
Vítám Tě tu u mě :) Moc si mě potěšila, že sis můj text přečetla a zamyslelal nad ním. Naprosto tomu rozumím, že Ti možná nekápl do noty, ale vážím si toho, že si alespoň něco v něm našla :) Moc děkuji za koment.
Ráda Tě tu u mě zase uvidím a jestli bys měla chuť ještě něco číst, tak mrkni klidně na má další díla, budu mít radost ;)
Měj krásný zbytek úterý a přeji hodně inspirace!
Hodnotit jako povídku mi nějak nejde. Jako úvahu, miniaturu lepší... líbily se mi některé již ostatními vyzdvižené obraty (šipka chvilky, pomeranč...), které byly opravdu výstižné a slušely textu.
Myšlenka chtěla bych versus chci mi jako nosná přijde skvělá, ale vlastně nevyužitá. Rozvinout příběh na toto téma by potenciál mělo.
Náladu chutnající po nostalgii to mělo, ale dnes se mi to moc netrefilo do nastavení...
Próza_měsíce
28. 10. 2021Díky. avi
Já Lucie píšu...
27. 10. 2021Zdravím, Prózo! Samozřejmě, díky!
Próza_měsíce
27. 10. 2021Ahoj, můžeme povídku nominovat do soutěže Próza měsíce?
Já Lucie píšu...
22. 10. 2021Alfonsi, přeji pěkné páteční dopoledne!
Moc Ti děkuji za zastavení! Těší mě, že se líbilo :)
To mi zatím ani neříkej co bude :)
Krásný den!
Cítím se jako pomeranč po vyšťavení. Zbyly z něj jen slupky, které nikdo nejí.
Velmi pěkné (celé a tip),leč v kontextu tvého mládí říkám nechtěj ani vědět jak se budeš cítit po třicítce, čtyřicítce, padesátce ...
Já Lucie píšu...
09. 10. 2021Lastgaspe, dobré sobotní dopoledne!
Jsem ráda, že se líbilo! Děkuji moc za přečtení a milý koment :)
Měj se krásně a zase někdy na viděnou!
Svébytný interní pohled na svá přání a představy. Lidsky šlechetné a smělé, odpovídající komentářům. Fandím ti, vydrž
Já Lucie píšu...
07. 10. 2021Zdravím, Lakrove!
Vážím si, že si ke mně opět zavítal. Díky za koment a teda i tip ;)
Pěkný zbytek dne!
Je to sice jen takové "probírání se vlastní myslí", ale čte se to dobře; snad to i čtenáře k čemusi (pozitivnímu) navádí, takže proč nedat Tip ?
Annnie, krásný dobrý večer!
Mám veeelkou radost, že ses stavila!!! Díky za koment. Jen chci dodat, ano, je to tak :) Snad bude hřát...
Pápápá.
Oh you sweet sunnyfoggy baby! Přišel čas velkého dobrodružství: prozkoumávání sama sebe... Bude to leckdy těžké a bolestné, ale bude to stát za to, věř mi. A svět se ti pomaličku otevírá. Jako pestrý kabát s tmavěmodrou podšívkou. Zabal se do něj, hřeje!
Já Lucie píšu...
05. 10. 2021Zdravím, Majaksi!
Díky za přečtení a koment. Chápu, že Ti přijde, že text o ničem není, protože ano, nemá žádnou myšlenku, ke které by směřoval. Ale pro mě má smysl a to je myslím nejdůležitější, jelikož píšu především pro sebe :)
"Štipka chvilky" - kousek/malou část chvilky. Určitě jsem nemyslela nůžky na nehty :)
Přeji pěkné úterý a zas někdy příště!
Já Lucie píšu...
04. 10. 2021Karle, to jde vidět, že opravdu čteš pozorně a pečlivě mé texty! A to mě vážmě mooooc těší, že si poznal spojitost s předešlým textem :) Ano, mohl by být dokonce i pokračováním. Moc díky za koment a přečtení!
Měj se krásné!
Připadá mi, že tohle tvoje zamyšlení by skoro mohlo být jako pokračování předešlého textu. Snivé, zádumčivé, nostalgické. Holt to tak je, sluníčko pořád nesvítí. Ale jedno je jisté, až se mraky rozplynou a odplují, zase vysvitne a s ním i ty.
Já Lucie píšu...
04. 10. 2021Dievča, děkuji moc :)
Okamžiku, díky za milá povzbuzení!
Přeji pěkný den!
dievča z lesa
03. 10. 2021život to je samá maličkosť ... a na každú maličkosť treba peknú kôpku trpezlivosti ... želám ti dostatok dobrej a vlastnej vôle, aby si nestrácala chuť na život v akejkoľvek podobe***
Všechny moc zdravím a děkuji vám za zastavení!
Bene, díky za milé komplimenty a poznámky, sama o nich vím :)
Alegno, tak to je :)
Goro, děkuji moc za krásný koment!
Čudlo, to jsem ráda :)
Aru, díky za Tvé zkušenosti a rady :) Myslím, že to tyto dojmy má spoustu lidí a je to přesně tak, jak píšeš!
Jamardi, jojo, to vím... Ale říkám si, jestli to tak nutně musí být... :)
Pápápá.
Lucie, většina lidí chodí do práce, kde má pracovní dobu, kterou nemůže jen tak ovlivnit. A pak, stává se, že je člověk unavený (nebo je to něco jiného, to je jedno), a to potom nemůže zářit jako sluníčko. To není až tak zlé, je možné se při tom cítit i v pohodě. Všechno vždycky nejde. Nahradit "chtěla bych" chci doporučují někteří psychologové, ale to se hodí, když se třeba někdo chce odnaučit kouřit.
nenech se otrávit školou, moje rada :D říkají tam plno nesmyslů na který přijdeš až po letech, (někdo taky nikdy) a jako bonus plno věcí co do nás hustili jsem nikdy nepoužil vůbec k ničemu, dodnes jsem nepochopil proč je ve všeobecným vzdělání chemie a světe div se, žiju i bez ní, dokážu si naplnit plastovou flašku vodou, aniž bych znal chemický vzorec složení té flašky :D
docela funguje položit si otázku a nechat ji bez odpovědi, odpověď přijde v nějaké formě, někdy, někde. a intuice, ta mě nikdy nezklamala, pokud jsem na ni dal, náš rozum si neustále s námi rád pohrává a vymýšlí si svoje imaginární světy v už tak iluzorním světě, protože nic není takové, jak se na první pohled zdá ;D
ahoj ;)
Lucie, oceňuji upřímnost tvého psaní. Jsi mladá a máš před sebou spoustu dní a možností, jak je naplňovat. Tvorba, už jen pro tříbení vlastních myšlenek, je dobrá volba! Držím ti s ostatními komentátory palce, abys vše zvládala podle svých představ.
zamýšlení se nad životem se většinou dostaví po prodělaném trápení, které člověka změní ........ a pak přijde nové prodírání se skrz mraky :)
Základní motto či myšlenku jsem pochopil. A neboj - takhle to má každý druhý takže netřeba ztrácet hlavu. Ale jinak jsem se v textu malinko ztrácel... Možná kdyby to bylo kratší - některé věci/fráze/postřehy/moudra opakuješ asi zbytečně vícekrát. Taky se snaž vyhýbat opakování slov - náš jazyk má spoustu výrazů které jdou zaměnit - ve dvou větách po sobě máš naprosto. To by šlo nahradit... Ale! To jsou jenom maličkosti - a já nechci být za rýpáka protože jinak:
Jsi sluníčko.
Já Lucie píšu...
03. 10. 2021Renato, jsem ráda, že nadchlo! Neboj, jdu do toho :) Díky.
Blackie, je to tak, hurá do něj :) Děkuji moc!
Kočkodane, anooo, jsem to já! Díky, že ses přišel ke mně zase mrknout ;)
Jani, zdravím! Myslím, že se ten "můj" styl jen malinko upozadil, ale přijde taky na něj řada :) Myslím, že jsem chtěla zkusit jen méně slov a více domýšlícího prostoru...
Máš naprostou pravdu! Moc děkujiii za vše. Jen občas člověku přijde na mysl i toto téma, však to určitě znáš ;) Těším se, až zase vytvořím něco, co bude srčet fantazií! Je pravda, že toto je až moc reálné na mě :)
Přeji pěkný zbytek odpoledne!
Ráda jsem si od tebe zase něco přečetla. Píšeš trochu jinak, než jsem zatím byla zvyklá. Zmizela lehkost a gejzíry fantazie, anebo možná nezmizely, jen se jako to tvé sluníčko zrovna teď schovávají za mraky? Je dobře, že se zamýšlíš nad svým životem, nad tím, kdo vlastně jsi… ale takové úvahy se často točí v kruhu a člověka z toho točení někdy akorát tak rozbolí hlava. Jestli můžu jako starší něco poradit – někdy pomáhá právě to, na svoje JÁ na chvíli úplně zapomenout. Netrápit se přehrabováním ve vlastní bolavé duši. Všímat si naopak všeho ostatního kolem sebe. Pro něco se nadchnout. Do něčeho se pustit, co ti připadá zajímavé. Co já vím, třeba začít chodit plavat do bazénu. Pustit se do řeči s člověkem, který možná potřebuje slyšet dobré slovo víc než ty. Něco si vzít do hlavy a uskutečnit to. Uvidíš, že štěstí přijde, jen si s ním tolik nelam hlavu, ono totiž přichází jen tak mimochodem, při dosahování jiných (třeba i malých) cílů. Držím pěsti, sluníčko.
Protřel jsem si oči, jestli mě zrak nešálí – píšící Lucka je zase tady! (mandarinkový úsměv)
blacksabbath
03. 10. 2021Lucinko......šup do toho a chtěj!!!!!!!!....no vono totiž......když pomeranč loupeš - tak to není loupež:-)))))
Krásné přemýšlení o světě, o tom, co nás čekáa zda jsme opravdu strůjci svého osudu. Jsi na startu života, tak do toho!