pozorovatelská úvaha od rybníka

A jsou u toho

pořádně ÚSKOČNÉ

(mj. Myslíš, že může žábu něco ZASKOČIT?)

Zato třeba skuňk uznává jen puňk.

Ropušák už zase jančí,

na rosničku zkouší taj-či.

tak to se ti moc povedlo *

Nebo taky  kuňk - fuj - žbluňk.                Tip.

*** :-)))

Z poražených se pak vaří kuňk - pao.

Kamamuro, musím ocenit tvojí historku, protože je bezvadná, chápej pro mne jako čtenáře, bouli ti beztak už zatlačit nemohu ;)

tak mne napadá, že ses jen modlil ve špatném jazyku, proto jsi rozezlil přílušného boha (a určitě to byl někdo prastarý), které ho jsi probudil z jeho tisíciletého spánku, vzpomeň na chlápka z filmu Mumie, jenž nosil všechny odznaky vír a používal rozličných jazyků a tím ho hlavní záporák ušetřil, neb chlapík znal jeho jazyk, později ho musela sice režie i s jeho záporákem nechat prohrát, ale to je úděl záporáků a jejich přisluhovačů, když je scénář natolik slabý, jako u filmu Mumie, jejíž tvůrci měli natolik malou fantazii a natolik bujné předsudky, že si nedovedli představit jiný duchaplnější konec.

To mi připomíná jedno srpnové odpoledne před lety. Jdu takhle kolem žabincem zarostlého rybníka poblíž osady Podskalí u Orlické přehrady, kde měli prarodiče chatu, a slyším v husté trávě poblíž břehu hlasité kuňkání; bylo mi čtrnáct, puberta v plném proudu, říkám si - třeba měly pohádky pravdu, třeba jsou tu opravdu nějaké zakleté princezny. A najednou vidím přímo před sebou sedět starou ropuchu, hnusnou a napuchlou, jako parodii na vyfouknutý fotbalový míč. Přemohl jsem se (pro lásku se musí trpět, jak by potvrdil tadyhle kolega Benetka), sehnul jsem se a vlepil jsem jí polibek přímo na čelo!

A opravdu! Pohádky nelhaly a zázraky skutečně existují! Ropucha se proměnila... ve starého, vyzáblého, a pekelně nasraného Číňana s dlouhými licousy a takovou tou literátskou čapkou, a ten mi rozbil hubu tak strašně, že jsem po zbytek prázdnin kulhal a při každém nádechu mě píchalo na hrudníku jako starého dědka (prý zlomená žebra a otřes mozku). Sice jsem tenkrát už trénoval, ale bylo mi to prd platné. První ráně pěstí jsem ještě uhnul, ale to se rozumí, byl to blafák, dostal jsem direkt do žaludku, kopanec na hlavu jsem odrazil oběma rukama, před dalším kopancem na holeň jsem uhnul změnou střehu a pokusil jsem se sám skopnout dědka do jezírka, ale to byla chyba (pamatujte si, pokud nemáte černou nebo žlutou kůži, nekopejte nikdy výš než na pás, Indoevropané nemají potřebnou mrštnost a obratnost v genech; jsme ale hory masa a sádla, takže je lepší nohy nechat pevně na zemi a bojovat jen rukama - proto taky máme box, a ne karate). 

Dědek byl rychlejší než vítr, zasáhl jsem jen hejno bzučících komárů, něco mi podrazilo nohu, kterou jsem stál na bažinatém jezerním břehu, upadl jsem na zem, a pak už jsem jen inkasoval. Poslední, co si pamatuju, byla hubená silueta rýsující se proti odpolednímu slunci, jak se uklání, a říká něco mandarínskou čínštinou. Pak jsem se probral až v nemocnici.

A z toho plyne poučení, milé děti, že když se modlíte, aby se stal zázrak, měli byste tak činit s obezřetnou opatrností. Může se totiž docela dobře stát, že vás někdo (nebo něco) vyslyší...

Jako vždy skvělé.

a sumci sumo ... i když uznávám, že je to proti nápadu se žábama slabé

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C3%A1by#/media/Soubor:RanaLessonaeCroacking.JPG

:) neboť fu vzniká vyfouknutím rezonančních měchýřků, které mají samci

Spanilá princezna:

"Je  pravda ošklivý žabáku, že když tě políbím, tak se proměníš v krásného prince?"

"Ne. To je brácha Eduard. Mně musíš vykouřit."

Tuším začnem chodiť na kung-fu, som v ohrození

a niektoré PUNK FU***

Inu, nejsou to žádní žabaři.

8hanka - 

Mě se zdálo celou noc,

že příjdeš o pctivost.

Alegna: a jak vypadá to fu?

Benetko, leda tak poklicka na hrnecku, pera vo vlhkom prostredí rybnika ovisnu, vedecky podložené

8hanka - a  ja k tomu poznám školopovinné pokrčovanie - "nechoď dcero na jezero, zůstaň doma ty mizero"....

přitom fu používají jenom samečci 

a mňa napadlo len staré známe - dnes je čtvrtek, zejtra pátek, šiju šiju si kabátek, šiju šiju si botičky, do sucha i do vodičky...obľúbený horor z čias školopovinných...