Imagine

Silene, díky moc! Je to výborný! Ještě ho musím prozkoumat víc.

https://www.pismak.cz/index.php?data=user&id=39153

Současná fáze užívání písmáka autorem není z akutních, to opravdu ne; jak jsem psala, zjevně podstatnější starosti, ale... poklady k vyzobání nějaké jsou. Takřka nutná je návštěva Úvodu do poezie, úsměv. 

Silene, díky, to jsem moc ráda. Jakého vk myslíš? Jedinej vk, kterýho mi to tady nabídlo, tu byl naposled v roce 2006 a nemá tu ani jedno dílo. Asi jsem nedovtipná, promiň. Pošli nápovědu :)

A měj pěknej den a.

annnie, pochybovači typu Silene vyzískali uvolněné dobrozdání od uživatele vk, že to na něj funguje. Tak dobrý!

PS. Mohu-li doporučit a nenosím-li sovy do Athén, přečti si ve volném mžiku něco obzvlášť vypečeného od vk, o tipy nejde... pobavíš sa. 

Díky. 

už jsem to psal na hlavní straně, kdybych byl nucen jít do války, buď bych dezertoval, nebo pokud by se mi to nepodařilo, tak než abych někoho zastřelil, tak bych se nechal zastřelit, lepší řešení ve válce není, kde se lidé navzájem zabíjejí.

střílet do lidí nepovažuju za řešení v žádném konfliktu, protože to žádné řešení není, naopak válka prohlubuje vše špatné, tím víc, čím déle trvá.

samozřejmě, pokud jsi sám kdo nechce válku, nebo je vás malá hrstka, tak je nasnadě, že ti co chtějí válku ji také budou mít, na domluvě je třeba obou stran, které stojí proti sobě.

já jsem si to promýšlel na Ruské občanské válce a dospěl jsem k tomu, že ať by člověk udělal naprosto cokoli, tak bude páchat jen hrozné a ještě horší věci, že ať udělá cokoli, tak bude vždy páchat zlo a to pro jakoukoli ze zůčastněných stran, prostě zabíjením lidí nikdy nedocílíš toho, aby se měli líp. dokonce i v případě útěku ublížíš těm ze své rodiny/přátel, kteří by neutekli s tebou, protože díky útěku by je pak stíhali/poslali na sibiř/nebo rovnou zastřelili.

proto bych nebojoval na žádné straně za nikoho, rozhodně žít zbytek života s tím, že máš na rukou tolik a tolik zabitých lidí je prostě šílený.

pokud někdo u vás ve sboru někoho šikanuje, tak byste mu měli jednoznačně to říct a pokud by nezměnil své chování, tak ho vyhodit, anebo  jestli taková skupina toleruje šikanování, tak v takové skupině lidí bych rozhodně nechtěl být ani hodinu.

v poslední době se vůbec neválčí málo, ale naopak hodně, Velká africká válka 1998 - 2003 největší konflikt od druhé světové války: 3,8 milonů mrtvých, na Blízkém východě se válčí prakticky neustále. v Evropě pak válka v Jugoslávii v devadesátých letech.

Remargue napsal knihu u nás pod názvem Na západní frontě klid, kde vylíčil bez ideologie a v úplné nahotě jaká válka je, jestli jsi nečetl, tak doporučuju. 

myslím si, že je to jenom o vlastním rozhodnutí se, žít jinak, je jedno jestli to byly vánoce 1914, nebo jiná doba, jiné místo, lidé pokud se nerozhodnou žít sami jinak, tak se svět prostě nezmění, je důležité, aby přišel první impuls, organizace a adminastrace je druhořadá

PS: zapomněl jsem poděkaovat za Tvoje slova. Byla k mému dobrému. 

Milý Aru,

        píšeš o pacifismu. Já pacifista nejsem. Nepíši však proto, abych Ti odporoval. Zajímalo by mě, jak si kde pacifismus vedl, abych to mohl lépe pochopit. Podle mě se s pacifismem hodně experimentovalo před II. válkou. Chamberlain a asi i Daladier byli pacifisté. Ustupovali tak dlouho, že po nějaké době už nebylo kam. Pak se museli začít bránit a bylo to o to horší. V práci máme nyní indické IT. Jsou zharmonizovaní, klidní. Diví se, proč potřebujeme adrenalinové sporty a proč při nich riskujeme život. Jejich slavnosti a volnočasové aktivity nám připadají nudné. Když kdysi do Indie vlítli muslimové, byl to velký masakr. Možná i kvůli pacifismu Indů. O konfliktu je možné mluvit i na elementární úrovni. V mém okolí se téměř každý snaží mě šikanovat. Musím se ohánět svým společenským statutem, abych je odehnal. Jsem členem křesťanského sboru. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby se křesťanství bralo vážně, že bych se nemusel bát šikany. Ale musím. Ve sboru je také šikana, i když slabší. Myslím si, že by se dalo namodelovat to, jak by to muselo vypadat, aby se v roce 1914 Francouzi a Němci nerozešli opět do zákopů. Myslím si, že by to bylo organizačně složitější, než samo vyhlášení války, a proto to také tak nedopadlo. 

Myslím si, že v poslední době tak málo válčíme, ne proto, že jsme inteligentní, ale protože jsme slabí.  Myslím si, že do nedávna se v Evropě tak moc bojovalo, protože jsou uprostřed Alpy. Když bych měl uprostřed hlavy podobnou překážku, byl bych patrně schizofrenní. Alpy utvořily dvě různé kultury. Zajímavé je, že lidé v Alpách mezi sebou nebojovali. Spíš si pomáhali. Kultury proti sobě bojovaly spíš v nížině. 

Myslím si, že Tvůj systém může fungovat, pokud to tak budou mít v hlavě všichni. Když budeš všechny výrazně převyšovat a nebudeš je chtít ovládnout, musíš se částečně přizpůsobit jejich možnostem a stylu (některé mikroorganismy se při setkání nezkoumají, hned mezi nimi vypukne boj na život a na smrt). 

Teď to vypadá, že jsem militantní. Nikdy jsem takový nebyl, možná až teď. Nehážu rukavici do kolbiště. Dávám do placu věci, kterým úplně nerozumím s očekáváním případného lepšího náhledu po společném úsilí. 

díky

s přáním všeho dobrého

Exupéry vysvětluje, že skrze nepřátele rosteme, proto si toho protívnika vážil za to, že stál defakto proti němu a ukazoval mu jaký je.

v podstatě skrze protivenství se vyvíjíme, skrze cestu života, která nikdy není snadná, ale my jsme sem přece nevstoupili do života, abychom se tu váleli na kanapi v nicnedělání, je to cesta o pochopení fungování příčin a jevů,

pokud pochopíme, že válka je zlo, pak nemusíme do té války jít a múžeme si ji dovolit odmítnout jako řešení problému a pak můžeme hledat jiná řešení.

není to v žádném případě o rozdělování a ukazování kdo je špatný, to nikam nevede, vždyť na druhé straně barikády stojí stejní lidé se svýmí rodinami a ukazují na nás jak jsme zase my špatní a že musí stát proti nám - bipolární smýšlení nevedlo a nevede nikam jinam než ke konfliktu.

v r. 1914 na vánoce měli vojáci jedinečnou šanci změnit defakto svět, když němci s francouzi slavili společně vánoce, pak stačilo jen odmítnout poslouchat generály, nic by nezmohli a tak to je dodneška, oni se vrátili do světa nadřízených a podřízených - ne do lidství. posloucháme protože se cítíme povinni poslouchat, ne proto, že musíme, ale jen proto že si myslíme že musíme posluchat, ačkoli je to jen naše volba, jakou cestou jít.

samozřejmě čím víc lidí poslouchá, tím víc se pak kontrolují navzájem a jednotlivce je pak o to snažší potlačit.

toto je planeta proměn a zkušeností, lidi se učí a vyvíjí, kdo nahlédne za oponu pozná o něco víc

Milý Aru,

     toto jsem včera poslal kamarádce:               

Nedávno jsem dočetl krásnou knihu od Exuperyho – Citadela. Jeden člověk ji s Bulgakovovým Mistrem a Markétkou dokonce na literárním serveru doporučoval jako četbu pro tyto dny. Exupery píše, že se ve své práci vyměňujeme za produkt té práce. Je to vnímáno pozitivně – nemusíme se zahodit. Moje otázka je, za co vyměnila všechny neprožité roky ta mrtvá holčička a za co vyměnily rodiče té holčičky všechno své utrpení? Za to, aby měl Putin důvod si pohvizdovat při vykonávání potřeby a za to abychom se dozvěděli, že na východě je potřeba pomoci, ale stejně je v tom nechali. Exupery píše i o válce. Je tam silná vazba lásky a války. Je tam o tom, že muž, který riskuje život ve válce, tím miluje svou ženu doma. Nerad bych to špatně interpretoval.

pěkný den

Milý Aru,

     toto jsem včera poslal kamarádce:               

Nedávno jsem dočetl krásnou knihu od Exuperyho – Citadela. Jeden člověk ji s Bulgakovovým Mistrem a Markétkou dokonce na literárním serveru doporučoval jako četbu pro tyto dny. Exupery píše, že se ve své práci vyměňujeme za produkt té práce. Je to vnímáno pozitivně – nemusíme se zahodit. Moje otázka je, za co vyměnila všechny neprožité roky ta mrtvá holčička a za co vyměnily rodiče té holčičky všechno své utrpení? Za to, aby měl Putin důvod si pohvizdovat při vykonávání potřeby a za to abychom se dozvěděli, že na východě je potřeba pomoci, ale stejně je v tom nechali. Exupery píše i o válce. Je tam silná vazba lásky a války. Je tam o tom, že muž, který riskuje život ve válce, tím miluje svou ženu doma. Nerad bych to špatně interpretoval.

pěkný den

Milý Aru,

     toto jsem včera poslal kamarádce:               

Nedávno jsem dočetl krásnou knihu od Exuperyho – Citadela. Jeden člověk ji s Bulgakovovým Mistrem a Markétkou dokonce na literárním serveru doporučoval jako četbu pro tyto dny. Exupery píše, že se ve své práci vyměňujeme za produkt té práce. Je to vnímáno pozitivně – nemusíme se zahodit. Moje otázka je, za co vyměnila všechny neprožité roky ta mrtvá holčička a za co vyměnily rodiče té holčičky všechno své utrpení? Za to, aby měl Putin důvod si pohvizdovat při vykonávání potřeby a za to abychom se dozvěděli, že na východě je potřeba pomoci, ale stejně je v tom nechali. Exupery píše i o válce. Je tam silná vazba lásky a války. Je tam o tom, že muž, který riskuje život ve válce, tím miluje svou ženu doma. Nerad bych to špatně interpretoval.

pěkný den

Markel, ano, přesně tak. A pak taky: jsou věci, který jsou stejně naléhavý jako válka. A věci, který se řešit musej, aby se chod země nezastavil úplně. Díky, měj pěknej večer a.

(Jasná páka, annnie. Zkusila jsem se čistě ze své ryzí zvídavosti přeptat člověka, který by v příslušném ohledu určitě uměl poskytnout kvalifikované dobrozdání, leč nevím, zda se vůbec kdy ozve a vyšetří čas. Naprosto chápu, že má na práci podstatnější věci než mé dotazy. Kdyby však náhodou něco, půjde ještě o krásný bonus k dílu a vědění.) 

chápu, myslím na spusty drobných povinností, abych si nezoufala a doufám... *

Zeanddrichu, díky!

PavleK, děkuju za písničku, neznala jsem ji. Je výborná, tak ji sem dávám v aktivním odkazu, kdyby někdo... https://www.youtube.com/watch?v=VOn1BLVuMCI

Silene, ježišmarjá, ne :) - jenom jsem si uvědomila, že můj neobratný obrat zlom, kterého si bohužel zatím nikdo nepovšiml by si někdo mohl vykládat jako že si snad stěžuju na "nedokonalé" reakce čtenářů, což rozhodně tak nebylo míněno (naopak, já jsem většinou reakcemi přímo nadšena) a podobné fňukání zneuznaných poetů z duše nesnáším. Já jsem to myslela jen jako že tak trochu čekám, jestli si toho náhodou někdo nevšimne. Ale koneckonců, co já vím - třeba si někdo i všiml a podnítilo to jeho vlastní fantazii a možná i "dotvoření" mého textu tak, jakos to udělala ty...

Tak ještě jednou díky a přeju krásnej den, pá a.

PeS: Plést se mi rovněž potíž nečiní,

a to ani mi netřeba

pletacího náčiní :)

ale vždyť je to tak jednoduchý Zeanddrichu, kdyby všichni odmítli vstoupit do armád válčit za generály a vlády, tak se žádný konflikt neřeší přes zabíjení lidí, vážně to nechápu po tísících letech historie, která jasně dokládá, že války jsou to nejhorší co si lidi mohli vymyslet.

tisíce let manipulují ti nahoře myslí těch dole a lidi si to nechávají líbit znovu a znovu, protože prostě znovu a znovu všechno zapomenou a jsou tím pádem odsouzeni dělat chyby donekonečna. jak jsem psal jinde, všechno vězí v zapomínání, člověk se nepoučí z dobrých vzpomínek, ale ze špatných, které ale lidi odmítají naprosto zásadně přijmout a raději se motají v nekonečných inkarnacích odnikud nikam, tehnle svět, tak jak si ho lidi uplácali je absurdní až na půdu

.. .

((Aru,..., už v šesti letech, pokud si vzpomínám dobře, jsem začal přemýšlet nad tím, jak bych se zachoval, kdyby mne (tehdy socialistická) má  vlast přinutila vstoupit do armády, ..., a střílet na jiné lidi.. .

Naštěstí jsem to v reálu (zatím) řešit nemusel, ale dodnes prostě musím říci, nevím..))

((...)).

Na rychlý skuk mi to u Michaela Rosena připadá jako plichta. No, schválně si příslušného jevu začnu pořádně všímat. 

PS. Poznámce o vytýkání ničeho čtenářům se mám nějak hlouběji věnovat?  

annnie, chápu a chápala jsem to tak, jak píšeš,

leč usoudila jsem, že vyjádřit pochyby, že ti (předpokládaný) autorský záměr nefunguje úplně, kterak jsi zamýšlela, je jedním ze smyslů využívání zdejšího prostředí. 

Možná se se zdejším prostředím jednoduše pletu. Beru zkrátka v potaz jednu z hlavních historických linií jeho smyslu. 

Však stačí drobná anketa mezi vlivnými i méně vlivnými angličtináři, překladateli poezie atp., úsměv. A ukáže se reprezentativnější vzorek než mé mané plácnutí.

Plést se mi nečiní až takovou obtíž. 

Silene, to právě je nedořečená věta, ovšem pouze v náznaku. Ale chápu, že to nemusí nikoho napadnout, ani to není zcela zřejmé, a já to nemyslela v žádným případě jako výtku čtenářům. Já ostatně čtenářům nikdy nic nevytýkám. Nicméně díky za cenný dodatek: ano, Don't rozhodně nelze přeložit jako Nedělej to, to by gramaticky nebylo správně. Celou tu větu jsem tam nechtěla, protože takhle je možné si vybrat (don't do už, don't go there, don't kill...) a ty tři tečky se mi zase zdály, že by přetrhli tu druhou možnost (don't imagine...)

Je krásný mít tak pozornýho čtenáře, jako jsi ty!!! Díky, měj se krásně & be...

:)

Don't do it 

don't...

imagine (...)

- zda by to spasila nedořečená výpověď. ale co já vím. 

.............

zatracený řádkování

(annnie, s myšlenkou příslušného přesahu, pokud tě to trochu potěší, což nevím, jsem si pohrávala prakticky na první čtení, když tu text vlál na titulce, ale opuštěné konstrukční sloveso k záporu bych jako nedělej to přece jen nečetla, jakkoli mentální náznak jasný. To je prostě než sen češtiny.

V básni možný snad... nu, uvaž sama.) 

Děkuji za vysvětlení. O to je to ještě lepší..

Něco jsi mi připoměla:

https://www.youtube.com/watch?v=VOn1BLVuMCI

Písnička je z roku 1988

PavleK, děkuju. Je to citace Lennonovy písně Imagine, která mluví o světě v míru, štěstí, bratrství, ... A ten zlom v tom závěru (kterého si bohužel zatím nikdo nepovšiml) dává možnost číst to dvojverší dvojím způsobem - buďto vcelku Don't imagine all the people (Nepředstavuj si všechny ty lidi) nebo samostatně Don't (Nedělej to) a Imagine all the people (Představ si všechny ty lidi) - tedy vzkaz pro agresory...

Děkuju za pěknej koment! a.

Ne

představ so všechny ty lidi

Musel jsem použít překladač. Asi jsi chtěla říct válce Ne! Představ si všechny ty lidi (ty kterých se to bezprostředně týká). Možná to je citace nějaké písně. Vnitřní a vnější hovory. Všechno jde tak nějak jako jindy, uspěchané ráno,  ale ta žena se tak nějak divně dívá? Ukazuješ jak v kontrastu hrůzy války získávají na ceně všechny drobnosti, všednosti a zdánlové bezvíznamnosti našich obyčejných dnů. Umíš se vcítit, to je tvá deviza. A tentokrát si ubrala na své charakteristické upovídanosti.

Dávám výběr.

jo, Oblomov od Gončarova byl skvělej,... než... Oblomov vstal z postele, pak mě to přestalo bavit, takže se mi nedostalo morálního poučení, že šťastný člověk je pracující člověk, ale můj ideál člověka zůstal u člověka nicnedělajícího :D:D

no jo, dneska už Rusy nečtu už těch 10 let, nebo kolik.

Kaji, válka je vždy strašná a neexistují v ní dobrá řešení, ale jenom ta hrozná a ještě horší, v naprosto každé válce se vojáci nejenom zabíjeli navzájem, ale kradli, zabíjeli civilisty a znasilňovali, ukaž mi válku kde by se to nedělo, buďme objektivní, válka je to nejhorší co člověk mohl vymyslet, ale v naprosto každé válce útočící armáda na cizí území obsazující ono území dělala zvěrstva, proto bych do žádné války nikdy nešel, buď bych dezertoval, nebo bych se nechal zastřelit, všechna jiná řešení jsou jenom horší a strašnější, takže nedémonizujme si Rusy, každá armáda, dobývající a obsazující území se od počátku věků dopouští zvěrstev. obránci se pak mohou kasat, že jsou braní lidská práva do doby, než nastane v dějinach historický okamžik, kdy se role otočí a jejich vláda pošle vojáky zaútočit na jiny stát, kde budou dělat ta zvěrstva, jako všechny dobyvačné armády přee nimi.

Milý Aru, mám velmi rád ruské autory. Dokonce snad nejvíc. Z těch méně známých se mi líbí Gončarov. Momentálně je nechci. Podobně jako akční filmy. Potřebu "Ruska" a napětí mám v tuto chvíli uspokojovanou odjinud. 

Díky. Rozumíme si

K.

PS: vždy jsem Rusi obhajoval právě kvůli jejich literatuře. Teď mám pocit, že v počítačových hrách nahradí nácky. Budeš si tam moct beztrestně zastřelit svého Rusa jako měřítko někoho bez kladné hodnoty. Němci si nahrazení po těch dlouhých desetiletích (Bůh za ně zaplať) zaslouží. 

Toto je asi dost smělý přístup. Uvidíme. Nemám křišťálovou kouli. 

Je to velmi důstojný nástupce Bulgakova

neznám, četl jsem hlavně rusy existující před velkou revolucí :)

Aru, znáš Sorokina??? VELMI doporučuju! Zejména Vánice a Třicátá Marinina láska...

super, další čtenář Citadely, na druhou takovou knihu jsem nenarazil.

no ale ruští autoři nemohou za to co dělá nynější ruská garnitura. odsoudit Putina, nebo ruskou vládu, ale rozhodně ne ruské umělce, zvlášť ne Čechova, Tolstoje, nebo Dostojevskeho, kteří jsou ještě autoři před rudou revolucí, což je jiný vesmír.

ale ruský román není prostě pro každýho, je potřeba se ho naučit vnímat, mě se to tenkrát četlo samo, ale já začínal Vojnou a mírem, 300 stran to bylo fakt utrpení, ale zase pak zbyvajících 1100 stran už byla sranda :D

z knihy Mistr a Marétka přímo prosakuje onen stalinistický teror a ukazuje šílenství té doby, proto je ta kniha tak bláznivá, ještě u Bílé gardy neměl Bulgakov tohle šílenství na stránkách knihy.

mě se naopak ohromě líbil ten koncept ďábla, jakožto zkoušejícího ryzost lidí. v našem světě si můžeš místo ďábla dosadit korporace, vlády, farmacii, ideologické šílence.

jo, Běsi, tam se to točí kolem těch revolučních buněk, viď? myslím že mě se víc od Dostojevského líbil Idiot, ale to je už přes 10 let co jsem četl ruské romány, v paměti tyhle knihy zmizely jako ranní rosa ;)

Milý Aru, díky za knižní tipy. Citadelu jsem právě dočetl, četl jsem jí dlouho, po malých kouscích. Bylo to krásné. Rád bych něco podobného dalšího. Je něco podobného kromě bible?

Mistra a Markétku jsem poslouchal jako audioknihu (bylo to ale dost dlouhé). Vůbec jsem to nepochopil. Podobně jsem vůbec nepochopil Dostojevského Běsy. Až ve filmu jsem viděl mnohé z nepochopeného.

Na Mistrovi a Markétce se mi nelíbí, že tam zřejmě dost nekontrolovaně vystupuje ďábel. 

Ruským věcem se nyní vyhýbám. Třeba jsem si v autě nepouštěl Vysockého, ač zřejmě zpívá proti tomu, co se děje na Ukrajině a jako Rus velmi erudovaně. 

Je to moje oblíbená kniha. Divadlo není náhrážka :), je to interpretace - a jsem moc zvědavá, nakolik paralelní bude s mojí...

Raději knihu, než divadlo :))

je to skoro 400 stran annie ;)

plus je tam několik dějových linek, které jsou zdánlivě oddělené, ale ukáže se, že to bylo zdání, navíc vlastní představivost nad čtením nenahradí sebelepší vizuální provedení jakéhokoli média

Kaji, díky na oplátku...

Kočkodane, děkuju. Mně už slova opouštějí...

K3, díky. Já se bojím, že teď už asi nepomůže nic...

Bixley, díky. Já myslím, že i přímo tam se těžko jednomu člověku vcítit do souseda... Kolik lidí, tolik příběhů a tolik způsobů prožívání a cítění... 

Norsko, díky za souznění.

Dievča... Co z tý planety dětem zbude?

Aru, díky. Upozorňuju, že Mistra a Markétku nově nastudovalo Divadlo v Dlouhé, prý je to kongeniální. Lístky zatím beznadějně vyprodaný (já jdu z protekce v březnu).

Květoni, díky. Ale marný je to, co?

Kamamuro, okurčičky a vodka brzy dojdou...

Black... Hrozný je to...

Díky.

Cassy, díky. Ano, zejména do Moskvy je to čím dál tím blíž...

Čudlo, díky. Kdyby tak šlo jen o Putina, že?

Aleši, díky. Ano, mrazivá příhoda.

A děkuju za odkazy.

Janino, děkuju. Já už taky přestávám mluvit.

Abakus... Ano. Je mi smutno a stydno.

Marcelko, o tom se samozřejmě můžeme pouze domýšlet. Ale já právě myslím, že přes veškerej ten strach a frustraci nám sebezáchovnej pud velí řešit nejdřív to, co je aktuálně před námi, a tak to řešíme a právě tím se ten strach aspoň trochu odsouvá. Takže jdeme do práce a děláme snídani a řešíme osobní vztahy, dokud to nevybouchne vedle nás... 

Goro, díky. Tak už se vykašlal... Hrůza.

Díky

Já ti jen pochválím dílko, k situaci mě napadají až příliš výživné výrazy...

T. bojím se že teď může pomoct jenom jediné.

Nevím, přestavuju si ty lidi, jak přemýšlejí, jestli vůbec mají jít do práce a jestli by nebylo lepší odjet... Ale člověk si to stejně představit nedovede. Jednou jsem se snažila vcítit do holky, co si psala deník během blokády Leningradu (Babuška umerla... Mama pošla za vodoj...) Taky mi všichni řekli, že se do toho vcítit nedá, když to člověk neprožil. Ale báseň je hezká a vyjadřuje pocity nás všech. 

Krajina, odkud odletěli ptáci

válka je vůl (1975)

https://www.youtube.com/watch?v=fiDeVd7bT4c

sme tu ... veľa vecí z nevedomosti, ľahostajnosti, strachu a niekedy aj úmyselne vieme pokaziť ... treba aj opak ... bojovať za život, vyrovnávať, vkladať dobrú vôľu, žiť a dúfať, že to dobre dopadne ... sú tu deti, planéta detí ... ***

tak to dopadá, když se nezačíná ranním šlofíkem, bez toho se dá těžko fungovat a potom jsou tady tyhle konce;

doporučuju dvě bible hodící se do těchto časů - Bulgakovo Mistra a Markétku (ale je to dlouhý a autor je navíc Rus, takže to stejně nikdo číst nebude) a Exupéryho stěžejní dílo, které ale nedokončil - Citadelu (ale je to moc složitý a těžký, až meditativní čtení, takže to taky nikdo číst nebude)

:D

Imagine

Дураки! Дураки!

Je to svinstvo... ann. - taky mám strach

pohled z dálky je vždycky naředěný...ale dneska už nikde není daleko...

Ano, Putin he sráč.. /*

Když byla válka v Kosovu, projížděl jsem přes státy bývalé Jugoslávie stopem z Řecka. Jedno z aut řídil doktor, který vystudoval v Praze. Na jedné křižovatce říká: kdybych tady odbočil doleva, jsme za třicet minut ve válečné zóně.

Naštěstí jsme jeli dál rovně, ale to mrazení v zádech nezapomenu...

Skvěle napsané.

Jo... Ani mluvit se mi nechce...

Historicky sa už dosť krát svet vykašľal. Snáď  to tento raz neposerie.

Nie som schopná písať niečo súčasné a  protivojnové, ale o to radšej si podám svoje príbuzenstvo až do ruského zajatia. 

Annie - chýba ti tam čistenie mrazáku - to som práve začala....

Každý máme své představy a i když je ta tvá čtivá, myslím si, že ti v ní schází hodně strachu. Že až tak "obyčejně" ty lidi tam tohle ráno nezačínali.

Chápu, že psát o cizích pocitech "všech lidí" je těžké.

Co zkusit popsat svůj strach?

Přesto tipuji, protože je to důležitější psaní než to o tom, že rozkvétají sněženky a lidé ztrácejí fotoaparáty...

Souhlas s Evženií - dobře jsi to... a svět se nesmí vykašlat... tedy neměl by.

Evženie, díky. Je mi to tak líto. A mám strach.

Dobře jsi to napsala.