Písmák *****
jako jediný hovořil smrazem
třeskal dlaněmi do výše patnácté hodiny
pak cosi – i on – odmlčel se
a vdopisech zíváš vždy po první stránce
nemluvně
I.
vtěsnala jsem se mezi výboje noci
a tvému úsměvu chystala
úhybný manévr už nevím
nedostatečně - žárlím
možná je něco dál - - -
nakřáplá bolest vmyšlenkách
obalím tě obklady
a na dobrou noc zašeptám: trošku si zahrávám
že ani já nechci být sama
na dotek těkavá plátna prošitá stínem
tam kdebyla bílá místa
teďmluvené slovo a kde byl sníh
odstavce prózy mezi námi
kolik životů má devět
kolik životů má devět
jednoho kocoura
obrať mě na jiný život
ty
že pes nechce být sám
koktavé domněnky
se sukní děvčátka v obličeji
zvuk plechu neodbytný – tam uvnitř
holedbá se kocovině
ráno ve středu
syn akrobata šplouchá
o romanci
bez ticha
mé neposkvrněné krajiny
útěcha
odsadila jsem první řádek
abych byla jiná; chtěla jsem
totiž napsat báseň zcela opačně
drtivý konec na začátku; tak
vlnité čelo
rozumuješ
latinskými slovy
poťouchle snad
v korunách stromů
portrét pusté zahrady
měla ženské jméno
a rysy
záludných dam
jablka nedozrála
soudy z rozpaků
Je vyslýchána tichem
jeho oči pohrdají
zvláštním způsobem
nesnaží se vyjít vstříc
za rohem v pět
všechnyatributy
za rohem
nad řekou z kolejí
rozlámu
Nejsme zbabělí ...
století se přou
v protivětru
zemřel komik
a oblékal smysly v modro – žluté
Voskované děti
Voskované děti
To je velice zvláštní
v blázincích si z nás
udělali nástěnku
Odplouváno
prošeptaná vzpomínka
v pohádce o třech vstupech
s pády které došlapou
na vrchol štěstí
nešťastnice
věštila z oblak
nad polem
a z trik dětí
vyráběla barevnou
In memoriam
lavička s nápisy
rezervovaná keřmi
kterým se platí poplatek
aby neslyšely
Specialitou odkapává déšť
Krátkozraké děti
zapadlé
v zrnkách od kávy
a básnička;
via facti
Píšu ti jak lehce
jsme
proletěli nad oceánem tak blízko
až jsem prosoleni a zvlhlí
Dialogy III.
příměří
hrálo se na schovávanouramena rozprášenáv políchnicotnými svalypřed sebekladla vatuz odkvetlých slunečnic
černý čtvrtek dusil vzduchpřed a za stál dav vrtochů toužebné nadávkymají pruhovanénálady kterénechávají počasív dubnu
paprsek se vetřel do očíkdyž snily v rozněžnělým příměříza pikoloune - smí stát kdokoliv
Dialogy II.
rozhodnutí
baculaté dívky
zabořené v písku
s očima z antikvariátu
Svých úprávenek na čisto
Svých úprávenek na čisto
vypraných ve všech bílých
předpokladech
městských holubů
Utajená jizva - čelem vzad
Utajená jizva – čelem vzad
Polámaným pravítkem
v zádech
měřila jsem hloubku
Korespondence v letu
Plech zvonil mi v zádech
připomínka něčeho smutného
a řeka nalíčená na bál
dál si zurčela
Zkus se přiblížit
I strom trpí svoudepresí a zbytky ospalkůpoprchávají - spali jsme tisíc let (opravdu)tišíme se do sebe a ani nevím jak a kdy poprvé- pro nic za nic neodcházím - právě mě šimrá v podbříšku za to že je mi veseloa černý čaj upijí elegantně z kapek citrónuhlavně ať neztratí nic z nostalgie
rozdvojenou identitou láká vítrbláhově . s výmluvou pro listya zase ty věci abecedně seřazenýškoda že někdy až moc improvizujemechtěla bych . kloudný řád ---ale o tom už jsem mluvila že slunce spía mně chybí málo k pouťovosti
utopenci ve vlastní šťávěnalíčeno skořicovým ránem na odjezdmálokdo víže ve včerejším dešti byloněcoco nám nedalo spáta tak sladce jak kompotovaná jablkaochutnáváme další přesahy
zavoň mi do očía bezhmatně proklouzni dál
Uplakané jaro a Yesterday
Uplakané jaro a Yesterday
A ráno rock´n´rollu
prošílí si den
beze smutku
Hledaný den
Nalezeno znamení otiskem ve vlhkém písku a přes záclonu proudí ráno všemožnými směry počítá dny, jak po schodech stoupá a rodeo je připomíná svou vratkostí- bez sedla dostat se na konec;paleta barev se rozpila do jiných skutečností,plna námitek bouří se proti frázím v rozmazaném dobrém ránu
tada - da tadadátad - ááá
blízkost svírá orientační dotykna neznámém břehuje doba šílenců,se svačinou u očí prokletá srážkado novin utírá hřbet vzpomínek,a dokud se nepláče, konvice pískotem nemá pročohlašovat provoněné prázdno ovocného čaje
žádostivá lyrika neříká, kdy vzdychat majídvě křesla, kdy slunce padá za obzorosamocení podtrhává červenájako nesmělé klepání na letní sídlo Provokace
*~*/~*~
Výraz očí pozastavila bych
a udělala prohlídku v trase A
až někam do hloubky, kde odráží
se lesk, jestli zbylo i něco mně
Bojácný ve tmě
Tma v pokoji bubnuje - ještě když je noc - nad ránem snad protože mi zhasly poslední bolesti
možná že rozlousknutí by bylo moc šťastné
když bych mlčky dodala vysvětleníbez pomlk - když narovnám sentimentálnívzpomínky do rovnováhyspolu s realitou - ach, ty drndo
Klíč ve dveřích (sám)pár dotyků ostatních pro ob - točení,ťuknutía lásce ke tmě. naopak / každou nocpravidelně zamykápro ob - točení,ťuknutí a lásce ke mně
Po špičkách
Hraně jsem se smálabotám bez tkaničeka opírala se o hruď - nebyla ani mužská. Neumím psát milostnou poezii,protože milostnost mi chybí
Počítej do tříschovám se ti -
Je těžké uvědomit si,že nejsem sama, co má ráda. Promijím,ale odpustím hlavně
ostatním
Není návodu
Není návodu
Možnáže bych dokázala říct sbohem - ať stopy se rozejdouv pískukde všechna slova se ztrácína bezhlučný význam; v šumu mávání rukoujako ptácidokud je šero v čase zoufalém
>odejít pryč<
Důvěrná okna bez záclonusmívají se ještějakoby nevědělaže dlaň nesvírá vzpomínku tvých očíže město - někde v dáli - a tam ani neposlouchá hovor deštěkdyž smutní lidéna okrajipláčí