Písmák Vydařená fyzika
A opět přišla na řadu hodina nejnudnější ze všech nudných hodin-fyzika… Zazvonilo. Stejně jako každou hodinu jsem si líně podepřela bradu, připravená vytrpět nevyhnutelné. Profesor zapsal do třídnice a začal vykládat cosi úžasně zajímavého o gravitaci. Že prý díky ní, nelétáme ve vzduchu, ale stojíme pevně nohama na zemi a že mimo zemi gravitace nefunguje a něco o tom že gravitační zrychlení se rovná… Ve chvíli kdy začíná jít o vzorce se mi pravidelně klíží oči.
Bobr
Hlodal bobr, hlodal strom,
když bobřice byla v tom.
Staví hráze dobře,
pro budoucí bobře.
Ptákovina
Byl jednou jeden pták a ten měl jednu moc špatnou vlastonost. On se totiž ten pták všem kolem sebe smál-jednou měl někdo velký nos, jindy neuměl říkat "r". vždy se bylo čemu smát aten pták setím tuze bavil. Jenže to se mu nevyplatilo.
Na dobrou noc*
Ptal se jednou pána pán,
kudy cesta do Hajan.
To musíte přes dva ploty,
přes Klímoty na Dřímoty.
Citátek3
Osvojíme si vlastnosti druhého člověka a tím ho k sobě přitáhneme.
Protože, koho jiného má člověk nejraději, než sám sebe.
Citátek2
Vše co se kdy stalo je správné,
co se děje je krásné
a co se bude dít je ve hvězdách.
Roztáli?
. jako by jim svět patřil.
. jako dvě vločky co roztály.
Podzim...
Je to pravda nebo zdání.
vykouk na mě znenadání,
z krásné modré švestičky,
tlustý červík, maličký.
Obhajoba
"Nejsem holka na prodej jsem jen slunce co rozprostírá své paprsky do všech stran"
Tak zní moje obhajoba
a já v bílém rouchu k zemi klekám.
Jsem nevinna
Prázdnota
Prázdnota co nezná meze
v tichosti tu po mně leze.
Nenápadně zevnitř sžírá,
kam utekla všechna víra.
Samota...
Samota se vkrádá
pod mou kůži
jen tak tiše.
. ať tě nevzbudí.
Zastavme se...!
Občas mám pocit jako když jsem v divadle. Zastavím se a pozoruji lidi kolem sebe. každý jako by měl svou vlastní roli. za něčím pospíchá a nerozhlíží se, dál hraje to, co má.
Vzkaz v láhvi
Seděla na molu a špičky nohou si máčela vmoři. Plakala. Dlouho jsem stál a sledoval ji. Byla tak krásná a tak křehká, že jsem se bál pohnout, natož jít kní a utěšit ji.
Buď paprskem
Atak šplhej
až do korun stromů
tak sahej a stoupej.
. stále výš a výš.
Proč už nikdy nepřijde jaro?
Jednoho dne se Jaro zase vydalo na návštěvu. Tentokrát ho čekala daleká cesta do velkého města. Cítilo nejistotu a strach, ale těšilo se. Vědělo, že jeho záře oživí paneláky a šedé ulice a vtiskne městu lepší barvu.
Co je to milovat?
Jak vložit pocity do slov pouhých,co psát a nač čekat v minutách dlouhých. Noc končí, avšak já nekončím,můj život začíná když pero namočím. Bílý list mým písmem protkaný,stejně jak v mém srdci ten pocit poznaný,bolí, však krásný je,pláči, přesto směji se,otvírá mi dveře do ráje,a v čí že náručí hřeji se. Co je to milovata co mít rád.
Čas...
Co je to vlastně čas. Vteřina, minuta, hodina, den…. To jsou jen jeho jednotky… A proč vlastně měříme čas. Čas přece ve skutečnosti nemá žádnou jednotku… tím že ho měříme se jenom snažíme ho zastavit a usměrnit…ale proč.