Písmák Rozpočítadlo (pro rok 2008)
Jedna, dva, tři, čtyři, pětKolik stojí čistej fet. Piko, héro, trávičkanarveme si tělíčkaDáš si potom nebo hned. Obletíme celej světStačí jeden malej šňupA sme v nebi co by dup.
..::WH!NER::..
Sedí na zmuchlaným prostěradle uprostřed postele, která se zdá větší než obvykle, což je dost podezřelý. Dycky byla totiž prázdná. Úplně stejně jako teď. Pokouší se vytlačit ze zavřenejch očí slzy.
Vyper mě ze sebe
nechtělas dál vnímat
moje skelný oči
taxe teď můžeš dívat
na skvrny
Láskyplná
Vzduchem se šíří
moje oblíbená hudba
Starý gramofón
skřípe Poklidně
momentální pocit
Nebem letělo andělů hejnona hlavě ucítila jsem lejno.
Bez ptaní
Postel ještě vyhřátá,
zmuchlané prostěradlo
vypovídá svědectví
o nočním válčení vpolštářích
Anděl
Anděl večer sundá bílou košili
se sichrajskami připnutými křídly
a odloží ji na věšák.
Má vysoké boty a je nahý.
Dívka
Dívka s vyhaslýma očima,
která si ráda hraje
se žiletkami,
mě nyní drží za ruku a
Trance party
Vítej ve světě tance
Dokonalé rytmy trance
Nenechají tě vpoklidu
Jak částice nuklidů
Doopravdy
Setřelas mi ze rtů pel
byl tmavěmodrý a obalil
tvé drobné jemné prsty
které chtějí zapomenout
O měsíc později
Položila ho doprostřed
chodníku Ustoupila
o pár kroků Pak
rozběhla se
Hladové mraky
Slunce prozářilo oči
zornice zúžené na 2mm
skoro jak při posledním shitu
Uvolnění chybí. Není tady.
Jestli... už nikdy...
Toulá se ve vysokých botách
po tmavých ulicích našeho města
mluví pomocí slov zapsaných v notách
nehodlá sledovat hloupá gesta.
Rodnyj gorod
Ja procháživatsju po tvojom zolotojem sérdci
s úlybkem cholodnym v mojich glazijch
i ty sónno idješ po menja
velikáju raskrytaju pocelúji.
Dernier tabac fin
Zapálímsvoji
Poslední cigaretu
Ubalenou
Zkvalitního anglického
Lampy
Všechna okna spí
ale světla ne
pouliční lampy
koukají na mne
MaMi
Chtěla bych Ti říct
jak to se mnou všechno je
Jenže teď spíš
Budu to muset schovat
130986
Dnes je to už třetí noc a Ty o tom ani nevíš
Nechápu svou destruktivní mysl
Nikdy před tím jsem nic takového necítila
A nad ničím takovým nepřemýšlela
Paranoia
Stav bezbrannosti. Byla jsem malá holčička.
Všichni se na Tebe dívají
Podezřívají
Chtějí Ti ublížit
LSD
Dala mi jablko
Na tvář pusu
Zmizela vautobusu
Nádraží utichlo.
Rien
Strašně mě bolí hlava,
tak jdi už sakra pryč.
Nečum jak blbá kráva.
Vím, jsem hnusnej kýč.
Ty
Chci zas ležet vTvejch polštářích
Cítit vůni Tvejch vlasů
Dívat se do Tvejch krásnejch očí
Slyšet Tvoje nádherný slova
13.dubna 2005
Tolik nocí probdělých
Se slzami uvnitř
Už prostě nezvládám
Studené ruce a rychlý tep
Ústa plný lásky
Na co máš tak velký zuby.
Aby sem ti prokous krk.
A proč máš tak velký voči.
Abys vodpad, kdybych mrk.
Tyčinky
Motá se mi hlava
Trošku víc než jindy
Ale to nic
Asi jsem se jen hodně
Nejsi sama
úplně přesně nevím
co cítíš /víš to Ty sama. /
je to strašně divnej pocit
páč já jsem prej
Nenech
Kvečeru mě začínáš objímat lehce
Tvý doteky plný chladu jsou
Cítit je sladká kapka violence
A přes hvězdy zase mraky jdou
Holka z bordelu
Každý večer obléct ty samé šaty
Vydat se do ulic a hledat štěstí
Vzapadlých předměstích nahoty
Tam jsem ji také spatřil poprvé
Unknown
Zas mám vžilách dehet
A krvavé dásně
Nevím co (stím) dělat mám
Hlas našeptává hnusné rady
Bezcitná
Bezcitná zoufalá nemluví
Bezelstná bezbranná bezradná tu stojí
Bezcitná jak kámen nechybná jako já
Bezcenná stejná jako včera dál tu chodí
Loutka
Sedim v okne a koukam na hvezdy.
Pripadam si bezvyznamny.
Kdo by si vsiml, kdybych tu nebyl.
Na co tu jsem.
Nela (Den, který bych (ne)chtěla zažít znovu)
Často jezdím autobusem. Má to své výhody i nevýhody-ostatně jako mnoho jiných věcí. V létě je vzduch vydýchaný na omdlení, vzimě břečka na podlaze a bez ohledu na roční dobu nebo počasí mě starší občané mlátí hůlkami, malé děti testují odolnost mých ušních bubínků. Přesto všechno mám však „život v busu“ ráda.
Dopis stromu
Velmi se mi líbí, že máš hodně silné dřevo, a větve trochu výš než ostatní stromy. Nemáš sice žádné zelené lupeny, ale to ti na kráse neubírá. Jsi velmi starý a umíš naslouchat. Tvé kořeny jsou zapuštěné hluboko vzemi, kde ti je nikdo neničí.
Tělo a duše
Každé tělo má svou duši. ale ne vždy je duše v těle. když je tělo bez duše, tělo dýchá, ale nežije. když je duše bez těla, duše přežívá, ale nedýchá.
PERNÍKOVÁ CHALOUPKA
Mám to ráda hodit záda pár šupu si dám co se divíš říkám Fuck you máma Jednoho dne jehla bodne máš v palici ráj Je ti líp je ti líp to znám
Bílý lajny jsou zde tajný na zrcadlo dám Ber si dej si říkám Fuck you máma Ze starýho Gotwalda ti rouru umotám Bude líp bude líp to znám
Tak dej si a lítej tak ber si a lítej Jen lítej a blábol tak dej si Maj se ti co na to maj
Perníkovou chalupu ti z hlavy udělám Moc nekoukej říkám Fuck you máma Ber si dej si dokud dávám - dokud na to mám Bude líp bude líp to znám
Holka s holkou? No a co má být?!
Petra. Byla to vlastně moje první láska. Se vším, co k ní patří. Měla jsem před ní nějaké kluky, ale nikdy jsem s nimi neprožila to, co s Petrou.
Zuzu (Tehdy jsem se opravdu bála)
Dnes byl náročný den. Ještě že už jsem doma. Říkala jsem si ve výtahu cestou do sedmého patra. Vždycky jsme se tomu se Zuzkou smály.