Písmák Pohádka o kamínku - kamínek
Kamínek
Kamínky na břehu
jsem vyskládala
do tvarů slov a básní.
Pohádka o kamínku-část pátá
O cestě k srdci
„Brána času blízko nás, vní sto hlasů láme čas. Hlasy než se dohodnou, dojdeme ksrdci zkratkou mou. Branka už dolétá, má schůdek od léta. Kvete a voní, nepochybuj o ní.
Pohádka o kamínku - srdce
Srdce
Někde blízko ve vesmíru,
žije srdce, co vnás má víru.
Nejsme tak slepí a hluší,
Pohádka o kamínku - část čtvrtá
O míře Časomíra
„Ahoj, ahoj, co ty tady. Počkej Já se podívám. Jo, tady to mám. někde.
Pohádka o kamínku - schody
Schody
Schody zvoní jako zvony,
jak na nich jdeš, hrají tóny.
Někdy buší srdce zvon,
Pohádka o kamínku - část třetí
O ostrově se sny v kalendáři
Chladivá voda studánky
je osvěží.
Kam teď za kamínkem,
Čitatel a jmenovatel
Modrá v modři
co je čitatelem
modré moří.
Pohádka o kamínku - studánka
Studánka
Na ostrově zkraje,
studánka, snad
kouzelná je:
Pohádka o kamínku - část druhá
Část druhá
O delfínech z moře
Brebentila a Jana
když jsme je opustili
Pohádka o kamínku - část první
část první
O tom strašném draku, co leží, někde na pobřeží
Jana a Brebentila
letí pro kamínek
Pohádka o kamínku - úvod
Jana jako malá
kamínek si přála
u domku vzahradě
si jej malovala.
Mezidveří
Mezidveří
Mezi rámem dveří
stojí ten, kdo plně věří
(až má ztoho vrásku)
Tulipány
Tulipány
Říká tulipán tulipánu
to to mrzne dneska kránu.
Co kdyby jsme se vrátily,
Přeshraniční
Bude li dnes pršet.
Zvonku vyzerá, že áno.
U nás dneska ráno
zem už dažďom voní.
Co to bzučí?
Kdo vzduch víří.
Co to bzučí.
Čmelák se dnes
létat učí,
Průsvitný obraz
Průsvitný obraze
vsazený
vokenním rámu.
Odhalili tě,
Sen skřítka
Skřítek přešel stránku,
pak si ustlal vdžbánku,
zdají se mu sny.
O bosonohých vílách,
Váha iluze
„Celý život je jedna velká iluze. “
„Co je iluze. “
„Něco jako sen, představa. “
„Jak sen, představa, jako že si jen něco myslím a nebo se mi něco zdá.
Došlá slova
Došla mi slova
Nemám proto slov
Došla včera odpoledne
Že dosáhla strop
Recyklovaná slova
Recyklovaná slova
rozkvetou.
Zazní, zavoní .
Ve větách odkvetou.
Co bude?
Kdo ví, co bude a nebude.
Dno skleničky, koule křišťálová.
Vědma, když svádí tebe – osude.
Včerejší skutky doženou mě znova.
Včerejší dny
Včerejší dny
v blednoucích vzpomínkách,
přibarvených historkách,
vsms – kách,
Vzdušná perspktiva
Vzdušnou perspektivou proplouvají lodě,
ona jim mlží obrysy, barvy, tvar.
Od horizontu je – světlice jasné,
až kbřehům vítr dofoukal, kde
Navěje
Navěje
Otázka básníka: Co je větší naděje.
Naděje probuzených okvětních lístků
namísto závěje, nebo naděje,
Létavá ryba
Létavá ryba
Létavá ryba hází sítě
Na hlavy rybářů na břehu moře
Létavá ryba když polapí tě
Krystalky lístků
Na stromy se snáší sníh,
krystalky lístků podzimních,
co poletují krajinou,
než kstromům se přivinou.
V T I P
Přijde jeptiška do baru a povídá:“Dejte mi prosím jednu velkou láhev whisky. “
Barman na to: „Samozřejmě, ale není pití alkoholu hřích. To bych nerad, abych vám ktomu napomáhal.
Jeptiška kroutí hlavou:“Ale kde, to je pro Matku představenou na zažívání.
Kdybych
Kdybych ti mohla psát,
co bych ti napsala.
O tom, že ruka,
je příliš pomalá
Vločky
Sypou se vločky ze sněhu,
do pohádkového příběhu.
Snesou se vločky sněhové,
do pohádky už takové.
Adresne_prani
Krasne_Vanoce_lasku_radost_stesti_ve_svatecnich_dnech@nejen. cz
Poznámka autora:
Nespleť se hlášením internetu, že hledanou adresu nelze najít.
Od Mikuláše
Když dneska vykoukneš,
večer zokna,
(klidně i vnoci)
možná uvidíš, jak
Z křídové
Jasně bílá, zvloček,
obkreslila
tmavě hnědou zkůry.
Světle šedá, zoblohy,
Ráno
Ráno má zvláštní světlo,
co prostupuje do místnosti
a na balkoně čerstvý sníh,
stopy ptáčků hostí.
Copánky
Znáhod a okamžiků,
náhodných oka mžiků,
příhod a otazníků,
z příhodných postřehů,
Lístky na podzim
Strom rozdává
lístky na podzim
a každý den
jiné představení,
Vymyšlená
Dnes žádná barva nevoní,
tak jako květy jabloní.
Dnes žádná píseň nesluší,
tak jako třešně za uši.
Koncertní realita :o)
Když noc se zasní,
démanty zkrásní,
jak střípky básní,
co dovedou plát
PC Příběh
Tak kde budem za dvacet let,
člověče neznámý,
ještě se budem nahánět
přes internet a smyškami.
Vážky nevážky
To není tak, že voda smývá stopy,
co na břehu rybníka nechaly tvé boty.
To jenom andělé, vážky nevážky,
přeměřují nám hloubku podrážky.
Nálezy
Po cestách zdánlivých,
kde chodím zas a znova,
mimoděk nalézám
poztrácená slova.
Vím
Vím, že slunce svítí,
i když ho nevidím.
Myslím, že Bůh mluví,
i když ho neslyším.
Po větru
Po větru pozdrav oblakům,
co chrání vodu šedým dnům.
Po vánku pozdrav obláčkům,
co běží přes most pěkným snům.
Obědovečeře
Lžíce, příbor, talíř,
to vykreslil malíř.
Drž průsvitnou misku,
tu, co nemá rysku.
Dobrou chuť
Od rána poslouchám
tu samou písničku,
o tom, že posnídáš
jen slzy zkrajíčku.
fatalista
Pár kroků zpátky,
vydat se jinam a dál,
zavřenými vrátky.
Jiné ráno,jiná slova…
Jana
Pamatuju si rohlík,
cos měla u pusy,
jištěná řemínky
vkočárku sdrobky.
Nic zvláštního
Podvečer na pláži střídala noc. Postavy spolu tančily zavěšené na laně, tak metr nad hladinou. Divadelní představení pro náhodné diváky. Kužely světla, klopené, aby se lana ztrácela, vytvářely zvln jiskřící odrazky.
Chodby
Hledám utajené chodby vmístech,
na kterých, většinou přede mnou,
rozhodli o správné cestě.
Chodby pro toho, kdo potřebuje jinam
Mezi kamením
Občas lehnu a kontroluju mraky.
Jestli plují správně, jestlije jich dost.
S jakou podobou a barvou se mění.
Aonynezávisle na očích mi splynou.
Hrášek a zrnka prachu
Rozvířená zrnka prachu
po rozchodu světrem
dosedla do blátivé louže.
Kam asi jinam, když
Cesta čtvercového tvaru
Vážená zákaznice.
Vážený zákazníku.
Plánujete výlety. Plánujete dobrodružství.
Upovídané cibulky
Vzpomínky jak
ostré kousky ledu
zamrzly vzávěji.
Teď tají. Záhon
Zázrak
Kamínek pohozený
Kdovíkde
a systém hledání.
"Beznadějnost sama. "
občas odtamtud
Kdybych byla odtamtud…, tak tady
by mě nejspíš nikdo nepoznával.
Kdybych mohla být odnikud…,
bych byla tady nejspíš za přelud,
Den co den
Dost možná,
že až v jiném čase
bude místo
kamjít siznovu
Vyčkávání
Vyčkávám náhodu,
co předemnou
pootevře dveře.
Těžkédveře,
Dobírka
Bylo to vzácné plátno. Zasazené do docela obyčejného rámu, zastínilo všechna dosud známá díla. Návštěvníci před ním dokázali stát hodiny, někteří by před ním bez přehánění dokázali stát roky. Ten, řekněme obraz, do Muzea před lety zaslal anonymní dárce.
Slovo z pusy
Vypadlo mi slovo z pusy,
tak jak občas slovo musí,
pak mi další vyletěla,
rychleji než z úlu včela.
Pramen nejistot
Za závojem mlhy
je krajina stínů všech pochybností.
Tam vyvěrá pramen
kalných nejistot.
Šťastná myšlenka
Šťastná myšlenko,
schovám tě v srdci,
než hora skutků
prozradí ozvěně tvé jméno.
Cesty
Kdo ví kam se poděje,
neúnavná naděje,
až paměť smaže všechno snění,
když cesty vedou k zapomění
Nápad
Mám nápad, jenže jak to napsat,
když vlastně nevím přesně co.
Budu se asi muset zeptat
a zrovna tebe na něco.
Skládanka
Ze střípků světla skládáš hvězdu
a skaždým střípkem menší tma,
hrany těch střípků ostře pálía hvězd – je plná obloha
Setkání
Abych vás hned pro začátek vyvedla zomylu, nemám vůbec dobrodružnou povahu a netoužím po prudkých změnách. Neprahnu po riziku a odvahy mám jen tolik, co je nezbytně potřeba. Nejsem nijak zvlášť v něčem nadaná a nevyhledávám situace s dramatickou zápletkou. Přes to se mi občas stává, že potkám svůj sen.