Nechám se zavařit
Chtěla jsem se nadechnout, ale byla jsem až po krk ve vodě. Nebo to nebyla voda. Nemělo to pach ani barvu. Jen to bylo.
Když je Čech na cestách
Cestou necestou, polem nepolem. Český člověk je tvor velice zvídavý, a tak moc rád zté své českomoravské kotliny vykoukne přes kopečky a rozhlíží se po tomhle kulatém světě. Vlastně tomu tak bylo vždycky, ale kdo zná české dějiny, tak ví, že jen málokdy se dostal dál, než co by kamenem dohodil. A proto si to čeští cestovatelé a cestovatelky vynahrazují teď, když jsou naše hranice konečně otevřené širému světu.
Čekárna
"Sakra," vykřikla dívka vedle mne. Měla na sobě zelené staré šaty. Všichni ostatní mlčeli, jako by si jejího rozhořčení ani nikdo nevšimnul. Otočila jsem k ní hlavu a viděla, jak se jí v očích lesknou slzy.
Deštivá noc
Prší. Sedí u okna na židli a skrze sklo, po kterém zvenku stéká dešťová voda, spolu koukají do prázdna. Do toho nádherného deště, do té vše obklopující tmy. Jen na stole uprostřed místnosti hoří svíčka.
Nemám co jiného na práci
Nemám co jiného na práci, tak smetu ze skřínky prach a ještě párkrát fouknu, abych ji dokonale očistila. Malá dřevěná skřínka, kterou jsem dnes ráno našla na půdě našeho rodinného domku. Pravděpodobně patřila původním majitelům domu a prostě ji tu zapomněli. Lidé tak často zapomínají na důležité věci.
Podivný muž
Začalo pršet. A pršelo a pršelo a kapky se odrážely od krempy černého klobouku, který měl na hlavě. Nebylo mu to nepříjemné, užíval si to. Měl rád tu vůni deště a ten úžasný pocit, že se alespoň něco ještě děje tak, jak se to dít má.
Bílé stěny
"Bílá stěna, bílá myšlenka a bílé šaty bledé dívky. " Ta věta mu prolétla hlavou jako poslední kulka. Musel si ji někam zapsat. Vlastně to ani nebyla věta, byl to podivný shluk slov nedávající žádný smysl nikomu kromě něj.
Bublifuk
Bubliny se potácely po minovém poli a zanechávaly za sebou místo černých kráterů barevné stopy. Byly to doteky duhy. Ono tenkrát totiž dost pršelo. Byl to takový slejvák, že se všichni vojáci raději stáhli do svých táborů a zanechali tak bitevní pole úplně prázdné.
Bez názvu
„Pípí,“ oznámily digitální hodinky půlnoc. Stála nahá v koupelně před zrcadlem a hlavou jí právě prolétlo, že kdysi půlnoc oznamoval docela jiný zvukový signál. „Všechno se mění,“ řekla nahlas a počala si česat své dlouhé lesklé vlasy.
Dům už spal, spala i ulice a spalo dokonce i celé město.