STRÝCOVA SBÍRKA
V Československu jsem odmítl vstoupit do strany, v Německu zavrhl Nietzscheho, ve Francii vychvaloval Proudhonův anarchismus a ve Španělsku se stýkal s imunisty. Největším dojmem však na mne zapůsobila Argentina, kde ze mne udělali honáka dobytka. Několikrát jsem navštívil svého strýce v Rawsonu, o kterém jsem se dověděl jen díky nešťastné náhodě, a kterého mám zítra zničit.
Sedávali jsme v přijímacím pokoji, odkud byl návštěvníkům skrz skleněné dveře a bílé zábradlí poskytnut kouzelný pohled do zahrady.
TANEC V TEMNOTÁCH
A chlapci tančí v temnotách,
lesknou se kočáry, ve kterých ujeli,
podivný festival protestu akordů,
na zelených vrcholech přikrytých mlhou.
JISTOTA
Okolo je hustá tma,
rakev, svícen, opona,
ptáci nám shazují z nebe
své hlasité pochybnosti,
POKUS O UŠKRCENÍ PSYCHOLOŽKY
Mirek pohrdal diktovanou současností. Proč by právě Mirek neměl pohrdat. Už jako malý klučina vídal kentaury neskutečných rozměrů. Na tom by nebylo nic podivného, kdyby nežil v Praze.
TOK
Podivný případ,
snad z doby Recese,
prázdný hrob se zrcadlem,
s nápisem Budoucnost.
JARNÍ MÁMENÍ
Dobrovolně jsem si nechal provézt operaci mozku; když se ti doktoři tak hezky usmívali a setřičky.
Pamatuji si žlutá kola, umístili do mne čip. Dostal jsem šanci a schizofrenii. Proč jsem si ten nápoj nalel do sklenice.
POKLONA A PŘÁNÍ
Tak náhle dějí se některé věci. Jako například příběh Franty. Narodil se, rostl, vyrostl, usmíval se, chápal. Chápal, proto se usmíval, smál, někdy i vysmíval.
BALADA O ZKOUŘENÉM CHLAPCI
Jednoho - tuším, že slunného - dne
Mlčení rozbouralo hranice.
Mlčení s velkým M.
A byli zase sami, ona a on,
SVĚDOMÍ
"Proč. Řekni mi jediný rozumný důvod, proč bych si to nemohl dovolit. "
"Buď zticha. "
"Až mi odpovíš.
PROHRÁL JSI
Byl ve zvláštní pozici. Tři kroky před sebou viděl zeď, dva kroky za sebou tušil křeslo, z levé strany k němu dopadal hlas jeho ženy a z pravé hudba. Ruce se mu potily, kolena podlamovaly. Na zdi visela podobizna některého z předků, na stole stála láhev Vodky.
VZTAH
Seděl jsem zavřený v šatní skříni a přemýšlel nad budoucností. Zdála se být stejně nesnesitelnou, jako existence času vůbec. Nikdo mne nerušil, nikdo mne nehledal, nikdo se neptal, jestli jsou zalité květiny. Byl jsem sám a to mi vyhovovalo.
V CELE
Kovový kruh. Leskne se. Ne tolik, jako tvé oči, ale leskne se. Je nesnesitelně těžký.
JÁMA
"Stůj. " vykřikl, aniž by chtěl bratrovi vysvětlit důvod své nálady. "No tak slyšíš mě. " pokračoval v křiku.
KANCELÁŘSKÁ KRYSA
Sedím v kanceláři. Psací stůl. "Potvrdil jsi ty faktury. " Užitečná práce.