Nemusíš říkat pravdu celou..
Olav H. Hauge: Kom ikkje med heile sanningi
Kom ikkje med heile sanningi,
kom ikkje med havet for min torste,
kom ikkje med himmelen naar eg bed um ljos,
tramvají dvojkou..
Ráno jsem v šalině zaslechla Kelly Family. A rozvzpomněla se na léta, kdy jsem zasněně zírala na plakát toho dlouhovlasého kluka, co se všichni smáli, že vypadá jako holka. Paddy Kelly. Kolik jsem vlastně takových "idolů" měla.
Já jsem verš...
Inger Hagerup: Jeg er det dikt
Jeg er det dikt som ingen skrev.
Jeg er det alltid brente brev.
Jeg er den ubetraadte sti
Rytíř a Královna
V dobách, kdy Faramiris jako Temná Královna a Poslední Hvězda často bloudila stíny, v dobách, které byly pro ni těžké a osamělé, v dobách, kdy bojovala sama se sebou, rozhodla se vystavět své sídlo daleko od všech, s nimiž se kdy setkala, daleko od bolestných vzpomínek na severní a západní země, v místě, kde bude mít klid a možnost žít tak, jak chtěla, a dobře vládnout svému lidu. Vybrala si stín kdesi na jihovýchodě, kde zbudovala pevnost, v níž měla přebývat sama. Však dlouho tomu tak nebylo, přidala se k ní První z Kouzelnic a po jisté době i muž, jenž do jejího života vstoupil náhle a neočekávaně, avšak slíbil jí věrnost a ona jeho závazek přijala. Byl jí Přítelem, Rádcem i Bratrem, i když oba cítili, že je pojí pouta mocnější.
Krajina mého snu
Soumrak, nebo zatmění. Hřejivé paprsky slunce prochází skrz mraky a padají dolů k neklidné hladině. Tam se zatřpytí a zůstanou, jen tak si plavou, houpají se na vlnách spolu s mou duší. Houpy hou, houpyhou.
Kralovna noci :)))))
Tak. Dnes jsem se konečně odhodlala. Potmě, v zimě, se slzami na krajíčku. Když na vzduch pročistit si hlavu, jedině "in-line".
Noc s Měsícem
Bledý svit
tajemného Měsíce
plujícího po nebi
na vlnách černých mraků.
Temné setkání
Zní první takty temného hymnu, hudba prostupuje celým tělem, burácí, duní. . zvony zní společně s tlukotem jejího srdce. .
Legenda o Královně Stínu
Těžko říct, zda jde o legendu či pohádku, ale když jsem ten příběh poprvé slyšela, učaroval mi.
Kdysi kdesi v Zemi Nezemi, v jednom z milionů Stíů zvaném Měsíční Krajina žil početný národ chrabrých bojovníků, jemuž vládla - žena. Měsíční Královna, žena vážná, tvrdá, ale spravedlivá, bojovná, ochotná riskovat všechno k dosažení svých cílů. Nikdo nevěděl, kdy a odkud přišla, kdo vlastně je a kam směřují její plány.
dva útržky z vlaku
plamen vmém nitru
spaluje vše, co živé je
plamen vmé duši
ubíjí poslední sílu
míjení
Denně Tě vídám
a denně se ptám.
Proč se lidé jako my
stále jen míjejí.
čekání..
Celý život na něco čekáme.
Nejdřív na to,
až zestárneme,
později na zázrak,
Noční rozjímání na 4 x 160 znaků
Zírám do tmy a pomalu se rozkoukávám. Venku ZASE zpívají ptáci. A já ZASE nespím a znovu a znovu se pokouším uspořádat roztěkané myšlenky. Odevzdaně tu ležím a čekám, zda se něco stane.
Lucerny
Dvě lucerny,
dva měsíce v úplňku.
Kolem černočerná tma,
jen pod nimi
Oheň
oheň, zapálený uprostřed černé noci.
všechno je jinak,
všechno je pryč.
to, co jsme neřekli,
óda na medvědy
s tímhletím medvědem
pěkně to rozjedem
dva bílé medvědy
na srdce jak ledy
nad kávou
zlatý kruh na vodě
budeme v pohodě.
marně se namáhám
mozek si strhávám
naděje?
nechej si raději
tu marnou naději
zbytečné snažení
válečné tažení
Kamínek
Hle, kamínek u cesty,
komupak se poštěstí
nakopnout ten oblázek
a nebát se otázek,
Bubliny na vodě
Pomalu vydechovalaa vypouštěla z úst vzduchové bublinky. Stoupaly kolem jejích tváří k hladině, kde se zase ztrácely. Další bublinka. Tak příjemně ji hladí po tváři.
Hvězda..
Hvězda, Královna.
Prochází světem a svítí
na cestu ztraceným duším.
Sama uvnitř prázdná,
Sen I.
Dnes v noci,
když mě Tvé paže objímaly,
když naše rty se konečně setkaly,
chtěla jsem být šťastná.
zavislost na lidskem teple
Jak se asi cítí alkoholik,
když se octne na odvykací kůře.
Jak reaguje narkoman,
když nedostává včas svou dávku.
cesta z nejistoty
Hle, dívka. Snad více žena. Snad jen silueta, však lehce prohlédnutelná. Kopec, hora.
BLBOST
zatni zuby, nasaď masku,
dnes musíš se zas smát
na přednášce kmene Basků,
kde tolik chce se spát
just a wish..
not even in this dream I want to hear Your scream not even in my brain I want to feel Your pain not even when I die I want to see You cry not even when Your love has gone I want to feel the last was done not even in this bloody life. although I'm far away and have no right to say just any word to You I hope once I can do and although I have no right to feel You near I wish once I could dry the tear that in Your eye I still can see is this the way the things should be. not even when the love has died.
smysl legendy ukryty ve vzorci 1+1+1 (=3?)
1+1+1 nemůže dát dva
1+1+1 je číslo bolesti,
1+1+1 je datum konce.
Dívenka uplakaná
Proč muži bolí?
Proč muži bolí.
Protože to, co myslí,
není to, co říkají,
to, co říkají,
Útěky
Tvé oči - má skrytá touha,
ztrácejí se v dáli,
zas mizíš kdesi v nenávratnu.
Tvé útěky a můj život
Vánoční příběh
Procházím tichým městem a do duše mi padá sníh. Jako by se snažil zavát ten zmatek, co v sobě nosím. A jako by se snažil zchladit žár mých myšlenek. Víří hlavou jako hejna včel a bodají do hlavy žihadly.
kdyz jsi daleko..
dvě malá smutná modrá očka
koukají na skvrny na stěně
zda radost na ně jednou počká
ptají se tiše a zmateně
noci
nekonečně
dlouhá nit,
černá a žlutá,
jako noc, jako lampy svit
skládanky
milosrdná
černá tma
chytila mě za ruku
a přivedla k svému trůnu
SEN
Ztracena
v labyrintu vesmiru
bloudim ve svitu hvezd.
Prosim o milost pro svou ztracenou
"Dýmovník"
Dým
Dým z bramborové natě je pro mne jen jedním. Vidím ohýnek na poli, kluky opékající brambory, vše jako vystřižené z Ladova obrázku. Naivní, a přece tak působivé a milé. Milé tím, že všude panuje klid a pohoda a onen kouř stoupající z ohně a ztrácející se v podzimním chladivém větru příjemně voní, ten milovaný, šedý a voňavý.
Ořech
Ořech
černá, hnědá, ovál, rýha, špička,
šišoidní tvar podobný Zemi,
dva konce, dva póly - severní a jižní.
marnotratná dcera..
maminko. maminko.
povzdechnu si malinko.
kdybys tak mohla tohle číst,
kdybychom načít mohly nový list.
promin..
zas po tváři mi slzy tekou,
ty hořké žhavé krůpěje .
já ukrýt chci se pod Tvou dekou,
a srdce mé se zachvěje.
za oknem
v zasněženém tichu únorové noci
hledím skrz okno do tmy,
kde tiše padá sníh.
kdo moh' by mi pomoci.