Písmák „Člověk je odsouzen k obědu“
„Člověk je odsouzen k obědu“
Seděli spolu vjedné pražské kavárně poblíž Hlavního nádraží. Oni tři. Poměrně obvyklá sestava již nějakých pět let. Seděli u menšího stolku poblíž okna a usrkávali kávu a čaj.
The Impartial Observers
The Impartial Observers
Albert got up and brushed off the little snow, which had got stuck on his lap while he had knelt in it for some time. At this moment, it seemed to him as the most logical thing he could have done. To brush off the snow. Or rather the only thing.
AU SEUIL DU RÉSEAU DE VIE
AU SEUIL DU RÉSEAU DE VIE
J’exerce un chemin
au sein de mon système de neurones
qui s’empare de ma chair
Úzkostně-somatické příznaky: sofistikované varování duše, či slepá biologie?
Nápis sám už explicitně, ne-li přímo (pseudo)medicínsky naznačuje, o čem zde bude řeč. Nepříjemnou součástí života značného počtu obyvatel naší západní společnosti jsou úzkostné poruchy. Mezi úzkostné poruchy jsou obecně řazeny ty, při nichž jedinec prožívá nadměrnou stresovou reakci a iracionální, často velice intenzivní, pocit strachu a ohrožení. Psychologie a medicína dospěly za dobu své dosavadní bohaté praxe k velmi pestrému rozčleněnítěchto poruch.
Les escargots dans le four
J’ai qu’une feuille de papier, qu’une page
Et c’est là, où
J’veux jeter des tas de bavardages
Tout et tout ce qu’il y a sur la Terre
Nestranní pozorovatelé
Nestranní pozorovatelé
Albert se zvedl a oprášil ze sebe poprašek sněhu, který mu ulpěl na kolenou, mezitím co vněm jistou dobu klečel. To mu vtu chvíli přišlo jako to nejlogičtější, co mohl udělat. Oprášit ze sebe sníh. Nebo spíš to jediné.
Au Marché
Au marché
Le samedi c’était la journée du marché
Et bientot le matin l’espace était presque
Plein
A televizi, máte?
A televizi, máte.
Ve věci nazírání na Čechy bych svět rozdělil na čtyři základní kategorie. Příslušníci první znich si nás pletou sČečenskem, druzí nás mají za víceméně jemně zcivilizovaný východní póvl, pro třetí představujeme relativně dobrou příležitost pro budování kariéry zedníka… A čtvrtá kategorie. Ti ví své.
Impression
the smell of Turkey
. sinking down a sugar cube-
Rize Tea drunk out
Kostrbatý překlad: Vůně Turecka
V kom se vidím,
Bez větších komplikací ztotožnitelná s vedlejším produktem osvícenecké továrny je krize sebeurčení z pohledu celkové otázky lidstva vkrádající se do hlav jednotlivých homo sapiens dnes a denně. Prozření k tzv. "odsouzenosti ke svobodě"*, které u mě představuje nevyhnutelnou etapu co do společenské filogeneze, tak i vyzrávání konkrétního nitra, nás okupuje tím více od vysvobození z útrob tehdejšího církevního tmářství. Ano, člověk se nejdříve vzedmul pýchou nad sebou samým, aby krátce na to mohl zakusit, jak kontraproduktivní a tísnivá dovede svoboda* být.
Listopad
beztvaré šero, co slyší plíce
a cítí srdce
hra hoboje z plyše
mozaika svobodného listí
hvězdy
Hýřící prázdnota chladného
neurčení
A Bůh. Člověk.
snadné to není
Most
Ve stínech termitích paláců přeřvává
otupělost otázky svým plitkým tlacháním
Strč mozek do nákupního vozíku
namísto žetonu
Id
Zavři oči
Zmítáš se ve víru
jsoucna
Za chvíli slyšíš hlasy
Neznámé se bouří
Neznámé se bouří
Byla deštivá letní noc. Jedna z těch vlahých nocí, jež přicházejí po velmi horkých dnech, aby nastolily jakoudi rovnováhu.
Déšt bubnoval na okenní parapet Lumírova pokoje. Z přehrávače se se linula klidná část jedné z Mozzartových symfonií.