Písmák Vodkou na zdraví
Dnes ještě jednou
ač ráno už se blíží
bych chtěl táhnout městem
a se starými přáteli
Humanismus
Zastavil se
unavený kodrcáním
snímž táhne lítost už od rána
a zapálil si cigaretu
Smutná Madona
Stylizovat se
do role smutné Madony
pak objímat duše
dávno padlých lásek
Jen ať se nikdo nedívá
Rtěnkou
si přejížděla po rtech
a malovala klaunský obličej
na tvář
Předpovědi
Zatloukal jsem totemy
do postele
tam vzadu na náměstí
a zpíval
Rodinná pouta
Byla jsi krásně nevinná
a máma
ze sociálních dávek ti chtěla stavět svět
trochu špíny za nehty
V ulicích Dusseldorfu
Vulicích Dusseldorfu bloudit
počítat kapky deště
a zpívat kde domov můj
vzadu za hotelem
Světlo tohoto večera
Všumění moře utopený
západ slunce
voní to trochu solí
jak slzy písku
Tajemství citu
večerní chvíle ticha
někdy prý ještě dýchá
ta chvíle
je hluboko ukrytá
Za domem
Za domem
vzáři zkrvaveného slunce
umírala
tak strašně nostalgicky
V Olomouci 5. dubna 2010
VOlomouci 5. dubna 2010
Ahoj Kristy,
děkuji moc za tvůj dopis. Musím se přiznat, že už jsem trošku přestával doufat a začínal mít strach, že ti budu doživotně psát, aniž bych někdy dostal odpověď.
Víš, že noc před tím, než mi došlá tvá odpověď se mi o tobě zdálo.
V Cannbeře 3.dubna
Cannbera 3. dubna 2010
Ahoj Basanovo,
díky za optání, na služební cestě je celkem skvěle. Nevěřil bys, jaký tu je teplo a vůbec fajn počasí, až to člověka skoro nutí khříšným myšlenkám. Včera jsem byl sšéfem a jednou kolegyní vjedné místní restauraci a kolegyně měla až nebezpečně velký výstřih.
V Olomouci 30.března 2010
VOlomouci 30. března 2010
Ahoj Lukáši,
tak jak si užíváš služební cestu vAustrálii. Občas si říkám, že jsem se minul povoláním, protože mám tak trochu pocit, že já se na klokany nepodívám nikdy (teda pokud ještě někdy vživotě nevyrazím do ZOO).
Tady vzemích koruny české se od tvého odletu moc věcí nezměnilo.
V Praze 28. března 2010
VPraze 28. března 2010
Ahoj Kristiáne,
promiň, že jsem se ti tak dlouho neozvala. Omlouvám se, ale opravdu nebyl čas. Vždyť to znáš, tři děti, rodina a manžel na sociálních dávkách.
V Olomouci 16. března
VOlomouci 16. března 2010
Ahoj Kristy,
pamatuješ si ještě na zvláštní pocity mezi nocí a ránem. Prosím, neříkej, že nevíš, o čem mluvím. Mluvím o té chvíli, kdy nikdo neví, jestli už začal den nebo teprve končí noc.
V Olomouci 9.března
VOlomouci 9. března 2011
Ahoj Kristy,
Vím, že jsem se dlouho neozval a že patrně o to ani nestojíš. Ale víš, včera jsem vnoci nemohl spát, převracel jsem se na posteli a najednou, jako bych slyšel tlouct tvoje srdce. Stejně jako tenkrát na koleji, pamatuješ.
Místo pro tebe
Miluji tvou rozzářenou tvář
znám ji
z fotografií
a letmých pohledů
Průměrný literát
Chtěl jsem ti napsat báseň
zůstat nepodepsaný
jen verše
na okně
Globus
Míjel jsem stíny bez tváře
a hledal úsměv
někde na konci reality
u regálu
Je fajn
Neměli bychom zapomínat na ty
co Vánoce slaví sami
co jména svých hříchů křičí do peřin
a do snů vrývají vánočnímu stromečku
Mé uzavřené já
Křičel jsem do ulic
"hej, ještě žiju
ještě dýchám"
a ono pršelo
Občas to je fajn
Občas to je fajn
cítit tvůj strach
dech
a orosená víčka
Dobrý nápad
Občas stačí mít jen dobrý nápad,
otevřít okna
a vyvětrat pocit,
že kdysi jsme byli sami,
Trochu jinak
Nic není chyba, ale…
Něco se stalo
a tak opět
stojím sám před výkladní skříní
Mám trochu pocit
Mám trochu pocit
že tvé pastelové oči
roztopilo slunce
a ukradl podzim
Víc než dokáže básník napsat
Chtělas být erotikou v mých verších
chtělas být tou
co doutná
když vše kolem pohaslo
Jen na chvíli
Jen na chvíli,
se rozpustily oblaka v mojí touhu,
jen na chvíli
a přesto jsem toužil objímat tě věčně.
Mám se bát
Mám se bát, když ta studená a prázdná noc
mě hostí a chce snad mi i lhát,
snad má v plánu mé opilé hlavě do ouška našeptávat:
NEBOJ SE, NEBOJ. DNES SE NIKDE NEVÁLČÍ.
Ještě nikdy
Ještě nikdy ses tak nevkrádala
do mých veršů
tak jako dnes
když prší
Poslední dětský den
Dnes tě upálí.
Tak nepůjdu ven
a obléknu se do černého sukna.
Jsou dny kdy nemá cenu se smát,
Vlajka Iráku
Kdysi jsem tě viděl
na náměstí Míru
rozesmátou
vruce vlajku Iráku
Hvězdy
Poslal jsem hvězdářům vzkaz:
HVĚZDY. hvězdy . HVĚZDY
a oni odpověděli jen jedním slovem:
NEPADAJÍ.
První noc v novém bytě
Půlnoční tmu
jak žiletka ostří tvého zápestí
prořezávaly světla všech
těch slavných zbabělců reality
Princeznám
Víš
večerní deprese princeznám nesluší
to jen princové po nocích se toulají potemnělým zámkem
a z dlaní si čtou pohádky
Šepoty
Ztrácíš se všepotech vnemocnicích
a po kapkách utíkáš
do koloběhu života a klinické srmti.
Už svítá
Tátovi
Kdysi jsem s despektem sledoval
jak balancuješ na hraně přehrady
a zavíráš oči
když fouká vítr.
Mít rád
Včera ses mě ptala
co známená mít rád.
Škoda.
Možná kdybys to opravdu nevěděla,
Probuzení v kupé
Chtěl bych slečno vědět
že až se budu budit
budete vedle spát
a budete mít pocit štěstí
Inkvizitor
Tak tě prý objal
inkvizitor zráje
když hrály loutny
vrenezanční době
Tančilas nahá
Tančilas nahá
vrytmu plamenů
tak trochu zlá
tak trochu sama