O Studánkové víle

Kdesi daleko za horami a řekami, ale zas na tak daleko, aby se k nám od poutníků nedonesly příběhy a legendy, ležela malá zemička. Na první pohled (a vlastně i na druhý) se tu lidé měli dobře, král spravedlivě spravoval zemi, na polích se rodila bohatá úroda, o válkách se už jen vyprávělo po nocích, hladomor se zemi vyhýbal. Všichni měli všeho dost. A právě v tomhle královstvíčku žila i Rozárka, malé čiperné děvče.

O čertovské podkůvce

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, ležel rybníček Brčálník. Nebyl to rybníček obyčejný, naopak. Jakmile se setmělo a vyšly první hvězdy, začaly se dít podivné věci. Nejprve to zahřmělo a pak se odvalil velký kámen nad rybníčkem.

O Markétce a panu Martinovi

Bylo nebylo jedno malé království. Tedy spíš bylo, i když ti, co o něm kdysi něco věděli, už dávno všechno zapomněli. A tak příběh, který bych vám teď ráda vyprávěla, mi můžete, ale nemusíte věřit. Ať se rozhodnete jakkoli, nic to však nezmění na tom, že to, co vám budu vyprávět, se skutečně stalo.

Zeď - část 1

Zeď - část 2

#3
Komisař Baudrillaux nadával na dopravu. Copak všichni v Paříži museli jezdit ráno autem. Chvíli si pohrával s myšlenkou, že by zapnul majáček. Nakonec si naladil rádio a pohodlně se zapřel o volant.

Zeď - část 3

#4
„Za pět minut všichni v kanceláři,“ zavolal rozčileně komisař Baudrilloux a v ruce držel jakousi zprávu, „A vyřiďte to i Robertovi. “
Potřeboval teď všechny. Podle zprávy techniků někdo na autě Pascala Réniera poškodil brzdové hadičky. Bylo mu jasné, že by byla příliš velká náhoda, kdyby ranní znásilnění dcery a teď nehoda otce spolu nesouvisely.

Zeď - část 4

„Šéf to nezvedá, mobil má vypnutý a pevná linka u něj doma jen vyzvání. “ Jean-Paul rozmrzele položil sluchátko. Bylo už půl osmé a komisař nikde. Napadaly ho nejhorší možné scénáře.

Zeď - část 5

#6
Komisař nemohl dospat. Včera snad do půl druhé v podkroví Charlottina domu prohlížel v hostinském pokoji Manoninu zdravotní knížku. Našel jména doktorů, kteří ji od narození měli na starosti, poznámky o očkováních. Nechapal, jak se Charlotte dostala do tak zabezpečených databází, které odolali i Jean-Paulovi a Robert raději tehdy zašel pro povolení.

Zeď - část 6

Juliette vyběhla rychle po schodech. V hlavě si znovu přeříkala, jak ostatním vysvětlit, proč je šéf nyní ona, a ne Fran. ois Baudrilloux. Na chvíli se zastavila přede dveřmi do kanceláře.

Zeď - část 7

#7
Francoise Baudrilloux probudil mobil. Protřel si oči. Bylo skoro půl čtvrté ráno. Kdo mu mohl volat.

Zeď

#1
„Jsi moje malá holčička. “
Prudce otevřela oči. Sen. Byl to jen sen.