Růže
Ať sámjen miluješ
Nebojsi milovaný
Anictím nezmůžeš
A vzdáš to bojování
Slova jak kapky deště
Tolik slov projde každý den kolem, slova znějící krásně, ošklivě, slova jejichž obsah se snažíte pochopit správně vycítit, slova, která pak žadný obsah snad ani nemají. "Promiň"Proč lidé nejvíc ubližují, když se zlobí sami na sebe, na svou neschopnost, změnit svůj svět na takový, jaký by jej chtěli mít. "Sbohem"Proč se z lidí, kteří jsou si blízcí, nejbližší, stávají najednou cizinci. Proč je někdy nemožné pochopit, co se vlastně stalo.
Nezabalená
Chtěla jsem,
vrátil ses mi,
byl už skoro mráz,dvacátýčtvrtý listopad. Chtěla jsem
a poprvé si Lásko řek mi
"Udělátko na mlčení"
Jo, chvílema je to příliš hlučná samota, nejen tenhle Matrix, ale Matrix jako takový. Znám v centru Varny hospodu s velikánskou zahrádkou, kde maj každý večer sraz hluchoněmí. Procházíš kolem stovek lidí, pohyb jako v mraveništi a žádný zvuk. Jako potápěč co dýchá pod vodou s přístrojem, kolem žraloci a malé ryby, mnoho pohybu a žádný zvuk.
"Proč má Bára 7 podprsenek"?
Odborníci říkají, že na všechny problémy funguje metoda „pevné náruče“, vpraxi by to mělo znamenat, že ať vám člověk provede jakoukoli lumpárnu, není nic lepšího, než ho za to obejmout ( znám i psycholožku, která Vám, jste-li dítě, dá za odcizenou pětitisícovku, kilo čokolády).
Bára je tmavovlasá, tmavooká, krásná holčička a je jí 12, Neznám ji odjakživa, když jsem ji uviděla poprvé, bylo jí asi 7 a říkalo se jí Behrija, tehdy jsem ji vzala poprvé pevně do náruče.
Bára je moc šikovná a přičinlivá, denně je schopna „našetřit“ zhruba tolik peněz, kolik mají u sebe lidé, kteří kolem ní projdou. Ve stejném dni je pak schopna tyhle prostředky „investovat“ a přebytek vyhodit.
Lásko
Přišla jsi s loňským sněhem Lásko,
nečekaná, nechtěná.
Třpytivý sníh,
konec tisíciletí,
"20"
Kkým vůbec nejoblíbenějším činnostem patří spánek.
Tedy ne, že bych musela být zrovna v9 večer vposteli, naopak, bloumám tady ještě hluboko po půlnoci, protože jít spát mi připadá jako ztráta času.
Když už ale spím, pak to stojí za to.
Rána jsou utrpení.
" Vztahy "
Jistě to mnozí znáte, zažíváte, nebo o tom aspoň slýcháte. O "vztazích" o těch "mimo", lhostejno proč jsou, proč se staly, prostě někdy jsou. Někdy trvají dny, někdy týdny, měsíce nebo i roky.
Víkendový den , poměrně neobvyklý čas na setkávání tohoto druhu.
Jak jsem koncem tisíciletí objevila Internet.
Mnoho let jsem se ve škole snažila pochopit, co je elektřina. Elektřina je, když se češu a vlasy mi lítaj za hřebenem. Snažila jsem se pochopit, že v žádné továrně fakt netřou ebonitovou tyč liščími ohony, ale že se to dělá nějak jinak. Kolem zásuvek chodím velmi uctivě a pokaždé, když zmáčknu vypínač, jsem mile překvapena, že přišla.
Léto 2001
Začne-li léto,za zimy této,dlouho jsem hloubal.
Vypouštím bazén,kdo by se koupal,snad jenom blázen.
Doubi
Písmák
-ten název evokuje pojmy jako inteligence, tvořivost, porozumění, dychtivost poznávat.
Jsem ráda, že jsem tyhle stránky objevila, tedy neobjevila, ukázala mi je Doubi. Přečetla jsem si tady za těch pár dní mnoho zajímavých povídek, úvah a nakonec i básní. Musím říct, že většinou rozumím víc obsahu samotných děl, než obsahu kritik, ale to asi není důležité.
Básně
Slon
Jak slon slonovinu mám
V ústech převzásné kovy.
Mrtvý purpure. Slávu dobývám
Pro Tebe
Sněhovou vločku od Tebejsem vzala do dlaní,dívám sejak s ní roztávám. kapka vody stéká po čáře životaúsměv ti za ni podávám.
Úsměv posílám bez známky,jarní vítr ho doručína chodníku tě dožene. podívá se ti do očíPozná Tě,pár stříbrných vlasů tě prozradíaž mineš vaši ulici, zavři své očivítr tě pohladí
Pošli mi kouzlo muže,když rukou zamává,všechno v tom čarovném pohybu.