listopad 1995
6. 11. 1995
Zima na nás zaútočila jak létající žiletky
Bodají do očí a do hrobů s čerstvými květinami
A čerstvými svíčkami,– stejně zhasnou a
Kolik slz bylo?
3. 10. 1995
V šedivých očích, co láska a žár se točí
Kolik slz bylo.
A smutku…
Závoj od krve
13. 6. 1995
Byla zamračená bezměsíčná noc
A my jsme do rubáše oblékali jednu paní
V slabém světle malé lampičky (bylo tam otevřené okno)
EKLHAFTNÍ SLABIKÁŘ
Radůz a kanystr
Radůz má doma kanystr. Kanystr je čistě bílý a má dlouhé sosátko. Sosátko Radůze sere. Voda z něj šplíchá na všechny strany.
Obyčejný den
16. 6. 1994
Na blankytnou oblohu vyšlo slunce a jeho paprsky se třpytily na perličkách chladivé rosy. Kohout zazpíval svůj ranní pozdrav, vlaštovky se vydaly shánět potravu.
!! SVATBA !!
Pokud mi chcete nekdo prijit na svatbu, tak se dostavte 11. 8. 2001 v 11 hod do chramu sv. Antonina v Praze 7 na Strossmayerove namesti.
Kafce
15. 6. 2011
Opilí po čaji
Při pátečních láskách
Hovory o nich plynou
Dvaceti mrtvým tanečníkům
8. 6. 2001, 2. 30
Kolej Vltava
Tak krásně chci tančit před tvou tváří, Pane
Za Dvacet mladých tanečníků
Zápisky mezi dubnem a červnem 1994
20. 4. 1994
dvojité ticho češe plyšovou tmu hedvábným kartáčem
poletující Zelené oči–: návrat listí
klečící Trocha ve fialovém zření neskutečného
Homo de receptaculo rerum reiciendarum
13. 4. 1994
Homo de receptaculo rerum reiciendarum
Kaviár odhozené plesnivějící ryby
denní chléb již
Krajina bez lidí
4. 4. 1994
Pohled dolů dopadl na
plačící hladinu jezera
V pískovcových skalách
Printovi podruhé
20. 5. 2001
A vzpomenu si v tuhle chvíli
Na tebe
Pod rozkvetlými stromy,
Lilie Šalamounova
4. 4. 1994
Lilie Šalamounova
pro Kačenku Mirvaldovou
Naše cesty za Světlem se zkřížily
Záře & Tma v ulicích
1. 2. 1994
Záře & Tma v ulicích
Kompasy se třemi ručičkami, Mapy vedoucí dokola
Měděný trojlístek v lahvi od asfaltu
Printovi
30. 1. 2001 Marjánská u Jáchymova
Žloutnoucí světlo Zimního slunce Nehřeje Kruté haldy muk. & Nepochopení vanoucí povětřím Výsměch světa drásající srdce Mezi námi roztálo Pod přívalem hřejivých slz Odkapávajících z rampouchů pod střechami vězeňských cel Umlčená naděje Umlčených vzdechů Ozářené stromy zarostou Lesy náhrobků Printovi
Za poledního šera
23. 3. 1994
Za poledního šera
Třepetající se utržená křidélka bezesných bělásků
nástupiště přeplněno červenými světýlky s Lebkami v očích
Báseň o dívce, která vyrůstala mezi hřbitovy
17. 1. 1994
Plavovlasá dívka
v oblacích hřbitovního kvítí
Železné kříže & kamenné náhrobky
Dvě revoluční :-))
29. 12. 1993
A my, jako staré unavené děti s ocelovými hlasy
v tlustých
vlněných ponožkách
Fašistovi z autobusu 218
16. 12. 1993
Kopýtko, Kopýtko
Ten má tvrdou pěst
Jeho vzletná chytrost
Zaměřovač plamene
21. 12. 1993
Těžkopádné oslovení ubíhajícími mraky, plnými přesycených bakterií, uprchnuvších z laboratoří neznámé cesty. Každá z nich se vznáší v kovových botách a decimuje střelce s očima na zaměřovačích po obou stranách barikády.
Stíny rukou (v nemoci)
21. 11. 1993
(v nemoci)
Stíny rukou
smutný plamínek sněžného večera
Anastáz Procházka (absurdní povídka)
1. 11. 1993
Anastáz Procházka šel z železářství domů. Najednou z ulice vyrostl zdroj nuceného kmitání a chudáku Anastázovi udělil frekvenci.
Občasná
24. – 25. 10. 1993
Napaden Valmezáckým deštěm
Občasná zastávka pouliční dráhy
občasná léta v dálné zemi
Zvůle světa
Holešovice 19. 9. 1993
zvůle světa se otáčí v levém zadním kole
zeleného plyšového Gazu
prolítává jícnem sopky
Absurdní povídka
Hostěradice 21. 8. 1993
Jdu tak jednou po pasece a – hle – stojí přede mnou trpaslík, cení zuby, oči planoucí v barvě medu, chechtá se, těžce dýchá a mezi záchvaty kašle z něj vypadne šicí stroj MINERVA.
No, trpaslík kouká, nevěří, ale stroj ho sešije, až z něj zbudou jen okvětní plátky.
Mrznoucí slzy
3. 1. 2001
Mrznoucí slzy
ledovými poryvy
Nad zamrzlou hladinou
Borivoj Prochazka
14. 5. 1993
Bořivoj Procházka
šel z šichty domů
měl díry v ponožkách
Pro Básníka
22. 6. 1993
Tma houstla a já šel za vůní utíkajícího šera
V mapě díra – to místo setkání prodřeno černou fixou
Syčení zmijí, nálety orlů
Advetni uvaha
Ja nevim jak vy, ale ja slavim advent. Slavim ho jako obdobi prichazeni sveho pritele, bratra a Pana Jezise. Prisel pred davnymi lety v tele matky jako bezbranne dite, Buh, ktery se tak ponizil, ze se stal clovekem, malym bezbrannym nahatym ditetem na sene v chlive, chudobe a lasce. Slavim advent jako pripominku prichodu Jezise na konci vsech casu.
Pro Anetu
1. 9. 2000
Zežloutlé listy nevědí kam jít
a jen se chvějí chladem
pod třpytivými kapkami podzimního deště.
Pro Vulpeculu
28. 4. 2000
Rozfoukaný popel
Stromové víly –
Usazuje se na opadaných květech sakur
Květ s kapkami krve
5. 4. 2000
0. 50
Do země udeřil blesk &
Z toho místa vyrostl květ
Vytřeštěné oči fanatiků
4. 2. 2000
Tak tichý tlukot srdce
Ustává
Když vidíš vytřeštěné oči fanatiků
Vánoce 1999
24. 12. 1999
Vousy se mu mrazem lepily a žaludek tak bolestně kručel
Když osamělý šel touto nocí dál
Jen smutek se mu tísnil v srdci
Jaro - podzim 1999
3. 5. 1999
Pod rozkvetlým stromem
Čeká tě smutek
Aby sevřel tvoje srdce do
Ticho vlastní rakve…
18. 4. 1998 Po návratu z Plzně
Z otevřeného srdce vytryskl
Gejzír proseb směrem k
Nebesům
zima 1997/1998
12. 12. 1997
na fortně
Jak prořídlý stín jsem se ploužil ulicemi
Mezi kapkami deště probleskovaly
A noc byla tak něžná…
24. 11. 1997
Na Břevnově v hospodě
A noc byla tak něžná…
Že jen samota & prostota srdce dokáží uchovat tu vzpomínku
Pro Serafinu Miasnikovou..
19. 10. 1997
0. 42
Řekla ’si, jak moc tě Naučil milovat &
Já se zastyděl (K tomu pohled do tvých lesklých očí) -
povodňová úvaha...
Troubky 6. 8. 1997
Tři pobíhající psi před kostelem požírají paštiku z humanitární pomoci. Všude je vidět čára - teda tam, kde eště baráky stojej.
Plzeňské...
Plzeň 9. 7. 1997
Do majestátného tajemství
Zní jen tiché vzlykání vdovy
& ostře řezané rysy pozůstalé vnučky
po hašiši...
11. 6. 1997 Na Žižkově
Hlava resonuje v hrozivých Amplitudách Strachu
Hořko & sucho v puse toužící po polibku
Všichni jako Jidášové - Radši 30 stříbrných
Pro Markétu Miškusovou
Na koleji Vltava
5. 6. 1997 2. 25
Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Pobledlá únavou & Slzičky
Chci poznat svého hrobníka ...
30. 3. 1997
Neděle Zmrtvýchvstání Páně
Chci poznat svého hrobníka
Ještě než zemřu
Když jsem šel dneska po městě...
16. 1. 1997
Když jsem šel dneska po městě,
Potkal jsem dvě ženy.
Stály deset kilometrů od sebe
A rum...
4. 1. 1997 0. 08
A rum je jako žena, která brzy zemře
A šedesátiletá matrona si vykasala sukni
A láká mě s sebou
taková podzimní
27. 10. 1996
Jak začít. Snad tak, že byl večer.
Pro L. H.
19. 10. 1996
Na kraji města roste strom &
Pod jeho větvemi, v Jeho stínu
Roste Nepojmenovatelný Prostor mezi dvěma Srdci
tři krátké...
11. 10. 1996
A celý svět byl najednou tak velký
Jako prostor mezi jeho nosem a jejími vlasy
Když tam stáli v slzách na nádraží
leto 1996
Damnov 18. 7. 1996
Upadlo pírko a z jeho pláče
Se svět zpotil krví
Když nevyřvaná duše světa se tetelila strachy
Žebrák máje (+ pár dalších)
14. 5. 1996
Když v květnu prší & lidi se scházej
Když nad Prahou zní Ave
Bosýma nohama se brodim louží
jaro 1996
9. 4. 1996
Když unavené dětské oči řeknou, Kde je & Bába před domem si povídá pro sebe Tak já přijímám lásku z očí Safírů & Z odřenýho nosu. Když kapky štěstí dopadají na Prsteny & Skrytou něhu Tak já tu s tebou zůstanu.
Když housle hrají čardáš ...
12. 4. 1996 0. 15
Když housle hrají čardáš A černá kočka se klátí do rytmu Čekám a přichází Nic Zhmotněné do tváře plechovky od Luncheonu.
Kolik lidi...
29. 2. 1996 0. 47
Kolik lidí spasil pohled na umírajícího Spasitele.
co si davate na hrob..
16. 2. 1996 v nemoci
Řekněte mi, co si dáváte na hrob. A proč jezdí bomby v Autobuse s Tak nesmyslným číslem (18) Jen krvavý otisk prstu na Einsteinově rukopisu zná všechny Dělníky světa (Jsou hodni své mzdy.
Řekněte tomu stříbrnému kvítku...
18. 3. 1996
předvečer slavnosti sv. Josefa v nemoci
Řekněte tomu stříbrnému kvítku, že v dálce zablikalo světlo pod mostem, kde se lidi Tulí, aby jim nebyla zima nebyla zima horečkou, nebyla zima láskou, kterou nemají kam dát Řekněte těm hodinám na opraveném domě, že lodě mohou v přístavu zahoukat a že striptérky pohltila zem.
Neplač, děvčátko...
19. 3. 1996
Neplač, děvčátko, když jdeme stejnou cestou Neplač, když máš v očích odlesky Jasu & Hvězd Neplač pro každý kámen a křivé došlápnutí Neplač, už pro to zlato mezi hvězdami Neplač pro ruku, která svírá tvoji Ani pro hrob na konci cesty
(Napsáno odpoledne, když jsem myslel na Kačenku a bylo mi špatně)