Písmák úmrtí antonína sovy
Antonín Sova seděl na zápraží těsně nad propastí svojí zahrady.
Zpuchřelé kouty sadu naposled viděl s ní - všechno v něm tehdy rozkvétalo -
tak strašně jsi u toho byla, a ruce spletly báseň o rozcuchaných vlasech (okousaných nehtech a strašně hezkých, temných chloupcích šíje)
- - - -
dvě unavené ženy
DVĚ UNAVENÉ ŽENY
(večer. poledne. několik let. večer.
KDO CHYTÁ V ŽITĚ v čajovně pod stromem čajovým
zveme Vás na DERNIÉRU představení na motivy románu J. D. SalingeraKDO CHYTÁ V ŽITĚúterý 19. 12.
tíseň zbraslavského námořníka
tíseň zbraslavského námořníka
náš autobus vplul na náměstí jako loď
a já pelášil zpátky k chlácholivé vodě
a ponořil svůj plnovous pak přidřepl
animovaný film
ANIMOVANÝ FILM (duben 2005)
Jmenoval se Chavier nebo jinak, jako muž, který sázel stromy, protože teď byl sám a nebyl s ním nikdo, kým by se pojmenoval nebo podle něho změnil svoji barvu hlasu.
Chodil v uličkách malého městečka na úpatí hor v Peru nebo ve Španělsku nebo v Itálii, protože teď byl sám a to znamená daleko, a vnímal jenom sebe samu – tichého, kráčejícího s rukama v kapsách, jako namalovaného, v těch úzkých uličkách s malými domky – asi z pískovce, jejichž okenice, když se zavřely, sedřely vždycky kus zdi z protějšího obydlí, tak byly ty uličky úzké nebo tak byly ty okenice veliké. Nepřemýšlel nad tím, protože když přemýšlel, jeho mozek dostával křeče, jak se Christian ve svých nefunkčních teoriích dostával až pryč ze zorného pole, z celuloidu téhle povídky, zapomněl se oběma nohama uprostřed mořského přílivu, samá sůl a písek, a takovou ty nohy měly křeč z dlouhé chůze a z ledové vody, skoro jako ten mozek.
Nerozuměl moc věcem a něco chápal jenom proto, že nad tím ještě nepřemýšlel.
báseň vršovické noci
1. BÁSEŇ VRŠOVICKÉ NOCI
tuhle báseň věnuju
tobě, Noci
žes mi zašeptala
sousedka odnesla televizi
a pak jsem uviděl prázdno
velký prachový flek
na zdi obýváku
sousedka odnesla televizi.
prvním raním vlakem
prvním raním vlakem
utíkám ke své nádražní boudě
hledám svoje seřadiště,
libeňský plynojem,
dneska to bylo poprvé
Dneska to bylo poprvéco bratr uklízel:uklidil svůj pokoja můj pokoja obývací pokoja na stoleje teď úplně čistý ubrus.
Je na něm dopis.
Zmuchlanec slovcizírozevláté, expresní, inkoustové mantry:. Na .
čtvrteční
pořídíme si přívěs
a pojedem bydlet k dálnici.
někam
doprostřed řepkovýho pole
alaska boy
alaska boy
a jiné nanuky
a zmrzliny
co se barvily o závod.
macromedia fireworks
macromedia fireworks
1Měsíční sonáta ; okno
V tom červeně svítícím okně
je největší teplo.
kosmonaut
stal se ze mě
malý kosmonaut
velikosti panelového domu,
co si v noci sní
U Seřadiště 9
U Seřadiště 9
. po sklech létali ptáci
. a do nebe se dalo dostat
. po nádražních stožárech.
[radiohlava] - diskuze klubu
[radiohlava] - pro všechny fanoušky & ovlivněné tvůrce tvůrci britské skupiny radiohead.
topics:
- díla, klub, autoři etc.
- skladby, alba, artwork radiohead
spací - mojo pin
potichu:
je strašně dobře
že
za těmihle slovynemusí býtvůbec nic, protože
prasátko pekari ? ( zapomenuto )
prasátko pekari. ( zapomenuto )
chtěl
jsem úplně
všem ukázat
nebrát se tak vážně
nebrat se tak vážně
NEBRAT SE TAK VÁŽNĚ
NEBRAT SE TAK VÁŽNĚ
NEBRAT SE TAK VÁŽNĚ
představení
představení
pulhodinka
humorem hýřících
nevázaně tlumeně
street spirit
street spirit
fůrije, co běhaj sema tam a mračej se od ucha k uchu,poblázněně tancujou a vískaj a rádoby zastřeně a v dvojsmyslechdvojsmyslech. dvojsmyslech. Ti nadávaj a koulej očima a vískaj [& Ty děláš, žes to nepoznal. (tzn.
how to dissappear completely?!
how to dissappear completely.
no jo,
a teď
to na nás zase
mateřské sklony
mateřské sklony
jsem
hodný a
určitě bych byl milý a
vlk za oknem
vlk za voknem
stojim
a pozorujusvět
ve tměv zimě-
lepolera
lepolera
(pro Mardou)
už jsem se rozhod.
nebudu diktátor,
panu zelenému mimozemšťanovi
panu zelenému mimozemšťanovi
vtírám se Na Zemi přistál jednoujeden pán
k v zeleném.
večerní seanci neboj se,
Čínské haiku
ČÍNSKÉ HAIKU
bosí se v rose
ke svým rýžovým políčkům
rolníci blíží
lajka
LAJKA
/cekance, Stáňovi, mamince a Lajce/
Kachličky v koupelně
pláčou osamněle suchý,
Deprese
DEPRESE
A najednou to bylo zase slyšet, to tiché pleskání můřích křidelek. To občasné ťuknuti o rozpálené sklo. A osamnělá žárovka visici ze stropu sebou skoro nepatrně zakývala. Probudil se a vstal.
Haiku o dešti v Číně
ČÍNSKÉ HAJKU
bosí se v rose
ke svým políčkům rýže
rolníci blíží
Koncert
Koncert
Ztracené listybez hláskuve větru posledni pohyby ladí
Jabloní nahých hlas slyším jak zkouší siopusu Klimbání část
Zelená ukryta ve křoví u plotucvičí si tichový septakord
Žalozpěv světlušek
ŽALOZPĚV SVĚTLUŠEK
Maruška bosa, držíc si sukni,
se džbánkem pro vodu na oheň jde,
synáček s povzdychem z kartónu kříž
Kamarád světlík
KAMARÁD SVĚTLÍK
Přátelským, šedivým tichem mě uvítal,
smítkama prachu namísto rukou objal,
když fňukající sem po míse vlez do jeho okna.
Do hlavy díru
DO HLAVY DÍRU
Hlavu mi tíží nešťastný hlen,
zůstal tam z minulé deprese,
-protože nežijem v míru-
G.W.B.
Gramotný. Pochybuji
Wážně menálně narušený. Dozajista
Blbý. Ano, to je.
Inspirace
INSPIRACE
Ponuré šeptání tichého deště,
hosta všech básní dobrých i průměrných,
nutí mě vylézt z postele.
Na počítání (a pár ostatních věcí) jsem hrozně levej
NA POČÍTÁNÍ (A PÁR OSTATNÍCH VĚCÍ) SEM HROZNĚ LEVEJ.
Zazvonil telefonZtvrdlej kus rohlíku jsem upustil do sklenice jahodový marmelády. Ta se teď skví na čistejch parketách - odteď i na mý noze. Naštvanej blížím se k místu, kde slyším ten ošklivej tón.
Poctivá schizofrenie
POCTIVÁ SCHIZOFRENIE
Kráčím teď sám noční ulicí,
slečny už nabízí svoje cheap klíny,
po boku jdu se svou milicí-
The death of the supernatural
THE DEATH OF THE SUPERNATURAL
Slabé bzučení procesorového větráčku přerušilo tiché prásknutí. Alexej se zarazil. Upřeně zíral na zhaslý monitor, jehož obraz se ještě před cvhilkou mihotal pod svými 60ti herci obnovovací frekvence. Bylo ticho.
Povrchní
POVRCHNÍ
Uprostřed zahrady růží i bodláků,kousek od plotu souseda Budoucnosti, (kam není vidět),ze země trčí lopata.
Je u ní chlapeček,místní zahradník, a stoupá na špičkách až k její rukojeti. Když jí pak chytne, tlačí dolu. Ze všech sil.
The Doom
THE DOOM
/Bizkitfreakovi a všem z pařby/
připojuji se.
inicializuji lokaci.
Zviřátko
ZVIŘÁTKO
Zachumlal sem se do svojí postele,
hodil sem na sebe peřinu,
a v tom můj mazlíček štěká zas vesele,
Absurdní
ABSURDNÍ
Malý a ubohý Nic, plazíc se prachem špinavé prázdnoty,
zastaví se a odpočívá, hýřící žádnými pocity,
pak zase rozvíří nicotnou špínu, vydá se do bílé temnoty,