Písmák Pro co chcem žít...
když oči zvedneš k mým
a dlaň na tvář mi položíš.
když koutky úst si rozněžníš
a polštářky prstů lehce mi pohladíš.
o smrti,po smrti a o zase o životě...
Zdál se mi sen. o tom co je po smrti. Opravdu.
Smrt sama nebyla vůbec hrozná a děsivá.
vzpomínka
časem pronesutu vůni minulosti.
a myslí protkám se Ti.
po ulici jít. a nemyslet si
to bude ten den.
JEN TAK...
Uchop ucho
za vítězný oblouk.
a nedrž se.
Most Zvíkovský vyvyš výš
jásot..
JÁSOT
klaním se písmem zelenému stonku
a oči kotvím sluncem k říčce
vysypu smíchem chodníček z ledu
a pořád dokola
hlodavec. pára v chladném vzduchu
rezavá plechovka vyhrožuje.
žluté světlo co skomírá od tmy.
skřek.
Cesta..
Obsluhou zdála se.
budíc v lidech strach,
očima bodala samčí vzhled
a křivkama pružnou látku pnula.
Když
Když.
jemi přespříliš uTebe
jsem ztracena pro nebe
tlučeš holí do zakázaných zdí
OBRAZ
Obraz
Sen co spadl mi za víčka
co nikdy nepochopím.
jak nepotřebná krabička
Průchody myslí II.
Co nepochopeno zůstane
bude mít stále svoji hloubku
co vysloveno nebude
budem MY psát do sloupků.
ruku do ohně..
ruku do ohně za nikoho nedávej.
chladim si dlaňe v mléku
očima hltám každou změnu
nechápu tělo nač bolest cítí
Splínová...
Bezmocností obalená chvíle
naděje vtištěná do sněhu
úsměvpozbyl sytost nevinné bílé
údy ocitají se v polehu.
Průchody myslí
Rozvrácená bříškem prstu Adama
louhuji sáček čaje s pachem tabáku
zněžněnáchutí na sladkou čokoládu
Jsem Eva. kladu si otázku.
Hádej...
Rozžhavenou dlaníz popela Tě tahám.
ledové oči máš.
rozpolcenost živým nechám.
jen ty mi ji sám dáš.
Mořská alias životní..
Mořská alias životní
Moře
Tmavá zeleň vpletená do tužeb.
Loďka.
nic..
nic
Tvrdost stupně malachitu.
oči vpadlé důlky prázdné
vyorávám ztuhlost smíchu
Ztracená..
Ztracená
Úžovky vinutí se zkůže . slyším.
šimráníplátků bílé růže. cítím
housle a klíč.
Krok k růžové zahradě..
Krok k růžové zahradě
Tak voní,krásou spílá.
Já potloukám se před branou.
jak tanec na křehkém stonku
Já chci vzpomínat...
Chci vzpomínat.
Zatoulaná v dálkáchtenkrát času.
šlápoty tiskla jsemmatce do dlaní
mluvicío paně s modrýma očima
Mžik krásy..
Mžik z krásy.
mě zaplavilo moře z daleka
já tonu v něm.
je touhou sladké,citem houstne.
kapitola
kapitola
kniha. je zavřená.
vztek z oné jedné dlaně
jsem vytloukla hřebíkem.
Každý den trochu víc..
Den rozhoupal mi ránem zkřehlou tvář,
vykvetl měsíček ibezpohlazení slunce
silnicevzývaly svýmšedivým asfaltem
a kolaaut zpívalymi "je hezký den".
Milování
Maličkost dechunakroj slovem.
a vypusť přetlak s oním bolem.
Úsměvy Ti za krk naprším
a plamínku v oku trochu něhy přiložím.
Dar málo chtěný..
Tohle co tu leží. stékající rudá barva z chuchvalce hmoty,ještě chvějící se rytmem . jo. leží uprostřed asfaltového moře.
Probuzení
PROBUZENÍ
Bolestí zrozená květena.
zoufalství,co hrajou mu umíráček
prameny slz kapou vzhůru
Chvilka v každém dni..
Zvony houpají se vtichu svěžího dne.
a slunce co hodilo si kabát vzem
chodidla bosá a bubláček,co mizí kdesi,
kráva co jetel vybírá si.
Ústa klapky černobílé
Vynestojaté vodyležte v propastích,
a Tytóne,drž se ostatních.
představím vám noční můru.
a slunci dám kynout strach.
Vina
VINA
Tiše v koutku krčím mysl,chladne rychle. bez rozmyslu,kouskem žáru z ohně cituohřívám si prázdno. jsi tu.
Vzalo mě slunce do náručí.
Naděje
Chytám Tě do dlaně, jsi polapena
ač kvetoucí, světlem zasažena
očimi strachem roní slzy,
a středy květů smějou se mi.
Stalo se..
Stalo se.
on jí:Jen leskni se. kapkami z potu. kvapem si nalič barvou tvář.