Vinobraní

Jen na chvíli si zdřímnu

za tím počtářským stolem

plném trapných číslic

chuchvalců prachů

a chlupů krotkých zvířat

spím, a za oknem se barví

duha,  vzduch se tetelí

teple plavým sluncem.

Stihnu proplavit

 řeku od ústí do moře

proti proudu

zpět

s lososy

sama duhová

sama rybka lesklá

tam kde pruhy olšin

oddělují statky

nízká chalupa

pomalu projdu

bokem dveřmi

přes rameno břevno

na nošení vody

za stolem sedíš ty

oči máš průhledné

jako děti

které jsem ti

slíbila porodit.

No, mají se k světu

říkám ti, když smetám

zrzavé konečky

vlásků mé vnučky

poprvé holicím strojkem

mizí kudrlinky, řeka vlasků

ztuhla, no a co,  je vlasopad

je vinobraní

slibovaných dětí.