Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seManželská
Výběr: Print
04. 07. 2004
30
7
7321
Autor
synáček
Manželská
Jak netopýři hlavou dolů
bezradně klopýtáme v oblacích
Nemáme za co platit a není ani komu
mluvíme v náznacích
žijeme vedle sebe
nebo spolu…?
Sedíme stále u jednoho stolu…
7 názorů
..bez posledneho versa!
..inak super - hlavne - 'zijeme v naznacich'
.. *
sestricka.slunicko1
06. 08. 2009
výborné.. ještě štěstí, že každý pár si podobné otázky nemusí klást.. ale bohužel. na některé to skutečně sedí.. :o)
hezké a skvěle napsané :o)
*t
kouzelná_květinka
09. 07. 2004
Lunka: "Můžeme vlastně všechno a nechceme z toho nic..."
Ano... to je velmi výstižné... a to „ticho“ také ještě k tomu... Ledové království... jak smutné je o tom číst... Jak smutné je za takovou kritiku děkovat…i za Tip děkuji...
maia: Rád jsem Tě opět viděl... a díky za Tip...
vewsuvanka: No proto... hned mi to bylo divné... jsem rád, že je to tak, jak to je...ještě jednou děkuji...
nebyť nadpisu, dalo by sa to chápať aj inak...vyjadril si krásne, poeticky čosi a možno k tomu by mohlo patriť i niečo iné, čo si nevyjadril.
Obrazmi si vyjadril veľa, a je to pekné a priliehavé i formou, dokonca i zvolené písmenká sa mi páčia, aj farba, všetko - tip.
:-)
cmukina: děkuji za Tip, cmučku...
Print: Mám (velkou) radost...! Děkuji...moc.
Minim Sladkyj: Ale týká... a díky...
vesuvanka: Usmívám se... myslel jsem, že u vulkanologů ztráta jisker... a uhasínání ohňů nehrozí... a díky za Tip...
inblue: Díky, žes tu byla... ty „moje“ festivalová…
elfka Sea: Díky za uznání... jenže dneska se, holčičko, vydává takových věcí... kdopak by chtěl vydávat právě mě...? Ale děkuji Ti moc… udělala jsi mi radost…!
sidonia: díky za obojí... moc rád jsem tě opět viděl...
(závorka): I Tobě díky... za "líbivou" závorku... i Tip...
Nářezový sluníčko: Díky za "líbení" i Tip... s souhlas s Tvým názorem... je to tak...jak říkáš...Děkuji.
Craerasy: Máš dobré srdce...(a krásné básně píšeš...)... děkuji i za (od Tebe vždy tolik vzácný) Tip...
swandrow: Vždyť to "juu" je víc než tisíc slov... za všechna ta „slova“ děkuji... i za Tip...
zvedavec: Nikdy nezapřeš ten širokánský záběr... který (ve svém pohledu na svět) ... tak krásně (darem) máš... Rád jsem Tě viděl...a děkuji i za Tip...
per zay: Bylo mi ctí... díky... i za Tip děkuji...
Můžeme vlastně všechno
a nechceme z toho nic,
je to jak tupá jehla,
s kterou se nedá šít...
...hlavně to divné ticho...
...ticho v očích, ticho v duši...
...ticho v dotecích...
...jsme spolu a přece sami...
...procházíme sebou jako
pára...mlha...neviditelnost...nedotknutelnost?
...tak tohle bolí...
*T
synáček
Petře, neboj, u vulkanologů nehrozí vyhasnutí, já jsem to nemyslela vůbec za sebe, i když to možná tak trochu vyznělo, ale spíše všeobecně, že se to dost často stává, že si manželé po delší době zevšední - a mě Tvoje dílko zaujalo tím, jak pěkně jsi tu myšlenku vyjádřil - tak jako obdivuji všechna Tvoje díla a těším se na další.
Minim_Sladkyj
04. 07. 2004
Jako netopýři hlavou dolů
klopýtáme v oblacích
nemáme za co platit a není ani komu
nluvíme v náznacích
žijeme vedle sebe
nebo spolu?...
Sedíme stále u jednoho stolu...
synáčku, Petře - jak pěkně jsi vystihl atmosféru manželství, kdy se pomalu vytrácí ten krásný náboj a jiskra, které byly na začátku... po ohni, který námi prostupoval a tolik hřál, zůstávají už jen mírně vlažné uhlíky...
Moc krásná - díky a obrovský tip
dobrá otázka, kde všechny ty nápady bereš, všechny umíš pojmenovat.....krásné* měl by si je vydat !!!!!!!!!!! VÁŽNĚ