Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChrám
09. 07. 2004
18
22
8460
Autor
Augustus
Má lásko, deštěm ztmavnul chrám,
zatéká nám do něj voda
a dveře jsou dokořán.
Nad oltářem visel obraz,
teď už zbyl tu jenom rám.
Klečím tu sám!
Z té velké záplavy něžností
zbyla jenom hořká pachuť
velmi krátké věčnosti.
Stále živé naděje,
stále živé možnosti.
Ach, co teď s ním?
Náš oheň zmizel Bůhví kam,
přesto svíce dál se snaží
osvítit ten prázdný rám.
Těžká mysl, pusté srdce
k tomu opuštěný chrám.
Co dělat mám?
Dál snad jen hrát na varhany,
pro to ztrouchnivělé dřevo
všudypřítomné vrány.
Krysy dávno vzaly roha,
nebuď, prosím, jedna z mnoha.
Nenič náš chrám!
22 názorů
Je to krásně prodchnutý citem...byla by z toho nádherná balada(píseň)....ale ty krysy mi tam nějak nesedí...
Žíti musíš bez plamene svíce;-
- život jde dál -
za čas i lásky bude více.
Pěkný motiv, vím, jak bolí láska. *t*
Velké díky,u srdce zahřeje hned dvakrát, když vidím, že báseň někdo chápe.:) Myslím, že spousta z nás něco takového zažila.
je to vážne pěkne!
ale nejvíc se mi na tom líbí ta poslední sloka............podle toho co jsem zazila se asni nedivím
Věra Fridrichová
10. 05. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
22. 04. 2009
J.W.M.A.:
No nevím, jak dobře to zní, když ji čtu já. Mimochodem víš, že mne zase fascinuje slovenština?
ROMYNIKA:
Děkuji:)
Johann Wolfgang Mária Amadovič
31. 12. 2008
Ano je to opis. Tak jsem tuto báseň plánoval již od počátku. Myslím, že tam jsou velmi silné pocity, i když nevyjádřené přímo a mám to potvrzené i z řady reakcí čtenářů, kteří je tam dokázali rozpoznat. Na autorských čteních to zesiluji ještě tím, že báseň čtu celkem emotivně. Nejsem přítelem slzodojných ani patetických výlevů, proto přílišnou pocitovost v mé skromné tvorbě asi ani nenajdeš. Přesto děkuji za názor.
Johann Wolfgang Mária Amadovič
31. 12. 2008Marcela.K.
22. 11. 2005
Mylenka:
Právě, že kdyby také vzala vzala roha, udělá to samé, co ty krysy a stane se jednou z mnoha. V tom tkví myšlenka tohoto dvojverší. Uznávám Váš názor, ale ony krysy se mi tam líbí natolik, že je prostě nedokáži odstranit.
Markel:
Existuje i drsná poetika.
Marcela.K.
22. 11. 2005Marcela.K.
22. 11. 2005
Celá báseň se nese v poetickém duchu, takže ty krysy, co vzaly roha mi tam také nesedí, jinak silná, líbí - T
Terpsichore
10. 12. 2004
čtené to nepůsobí tak silným dojmem jako slyšené, ale přesto si to tu náladu dokáže udržet
Az na ten obrat "krysy davno vzaly roha" coz mi teda absolutne nezapada do stylu basnicky a pusobi jak pest na oko... nebo jako probiraci uder z samovolneho plynuti... se mi moc libi pocitem
Děkuji všem za jejich vyjádření i za tipy.
Rozpadající se chrám je jako potápějící se loď. Krysy vždy opouštějí první. Zamýšlel jsem to jako vyústění, i když možná jsem to s tou gradací přehnal.
...mě se to moc líbí.... ale když jsem četla všechny sloky bez posledního řádku (který mi to čímsi rozbíjí), líbilo se mi to víc... i tak T
Mně se líbí...i když přiznávám, že sem se v tom párkrát zamotala, ale jináč fajn...
Krásná, plná citu a smutku, pěkné metafory....... ten oheň se znovu rozhoří
Díky a tip
ta poslední sloka je fantastická!! najednou člověk neví co si počít.. a pro koho hrát.. moc pěkné.. :o) *t