Rigor mortis motýlí

je moc krásná. Jsi fotograf? *

71_Art_72 - ještě dodatečně díky za vysvětlení

Moc krásná...na zamyšlení určitě...já vidím hlavně kontrast mezi křehkými nestálými motýlími křídly a fotky jako takové zakonzervované mrtvolky okamžiku... *!!!

t.

je to opravdu nádherný a přiznávám se, že ještě k tomu slyšet to naživo...

děkuji. rdím se:)

:) jen tak dál :)

Díky... a ještě V

efemérní obrysy písmenek prchají, muž ze stativem zůstává - nejlepší věc, umístit tenhle motiv do prostoru tvýho způsobu psaní...forma, sémantika jedno jest a klubá se mi z toho interpretační kukla nevábných rozměrů..končím divergentně, jisté je, že od stativu... *** inspirativní až dost, nebo jsem už totální magor:-)

pěkně se mi představují fotografové&motýli:) *

mám radši můry všední..ale super tip

*

bon~

povedla se....hmmm...t

krásně motýlová...... pokaždé... t

... když závěrka stiskne víčka, to je dobrý. *

skvělá t

jo, pěkné t*

To je nádherné... TIP i mně se rozbuší srdce, když zahlédnu motýla... a ve Středohoří je jich tolik - ale dělají si z fotografů legraci - vždycky uletí těsně před cvaknutím spouště, vyfotogrfovat motýla není jednoduché, ale na Oblíku jsme měli štěstí - otakárek fenyklový a bylo jich tam několik, přástevník kostivalový, okáč bojínkový bojínkový, několik druhů modrásků, babočky....

Takže ve sSředohoří se neumírá! :)

Ty se těch zpřetrhanejch tepen nezbavíš:) Ale je to fajné

Napřed jsem si myslela, že je to metafora, ale pak mě atmosféra básně úplně vtáhla do našich středohorských poutí, které ve vzpomínkách neumírají...

žeby reakce? rozhodně se mi líbí

velice velice silný zážitek s tvé básni mám tady - v duši! T/***

71...72: No to je trochu zvláštní, ne? Tak mám pocit, že vlastně z tý básničky asi nic nemáš a přesto dáváš tip? To jako za to, že umím psát? Inu naučili mě to v první třídě a už mi to, co čert nechtěl, zůstalo. Ale původně tam byla i jedna hrubka:)) Ale aby bylo jasno, neprahnu nijak zvlášť po tipech. Samozřejmě, že mě potěší, to je jasný. Ale druhá strana mince je, že potěší ještě víc, když tipující ví, proč tipoval. To je totiž věc, ze které mohu nakonec i dál čerpat - pokud se dozvím, proč tipoval. :)

tipla jsem, protože tentokrát je mně srozumitelná, ale proč....až jindy třebas -:)) hrubku jsem právě viděla, protože jsem tu byla první a náhle byla pryč, myslela jsem, že vlčí mha...a teď vidím že ne...:)

aha, ty tipy nejsou moc důležitý, tak je dávám, když něco přečtu a nějak mě to pobaví nebo zaujme.. o tvý básničce jsem fakt přemýšlel a na co jsem přišel jsem ti napsal (moc jsem toho nevymyslel a moc moudrý z toho nejsem) a už to, že mě tak zaujala ten tip podle mě ospravedlňuje, ne? i to je přece na básničkách dobrý, že ti něco daj, nebo i když jí nepochopíš tak si na ní třeba vzpomeneš časem až něco prožiješ a potom jí buďto pochopíš, nebo ti nějak může pomoc a tak. Mě třeba jedna básnička augustina šípka přivedla k paralelní literatuře, i jsem z ní taky "moc neměl" kdybys neuměl psát tak tu básničku sem nedáš, zas tak hloupý nejsem (jsem nejchytřejší art z nich všech!:))

Fajn...:o) rigor mortis má mnoho podob, např. v Requiem za duši básníka :o)

Opravil jsem ji, přece ji tu nenechám, když si jí všimu:)) To by pak přišla má dvorní specialistka na opravování - katarína - a vyřádila by se:))

Přiznám se, že nevím co latinsky znamená slovo "rigor", pokud je to ztuhlost nebo něco v tom smyslu, pak jsem to pochopila tak, že se jedná o jeden okamžik ze života motýla zachycený na fotce, na níž je motýl nehybný, nikoliv ztuhlý - proto jsem brala i název, který jsem si přeložila jako "posmrtnou ztuhlost" jako metaforu k fotografování...

oo motylikovska

cvak a je tma hm, hloubka zasáhla! +

rigor mortis: posmrtná ztuhlost avi všem... kdyby snad někdo... v textu se pro mě propojuje 1. se statickým obrazem fotografie 2. se smrtí

no myslím že rigor mortis je opravdu nějaká posmrtná křeč nebo ztuhlost, ale to je přece něco jiného než focení, protože focení ten objekt nijak nepoznamená, i když je tam ten objekt zachycený v jednom okamžiku svýho života, proto moc nerozumím že smrt je jako zmáčknutí spouště, navíc při smrti člověk oči nemusí zavřít, ne?

...ty bláho, dobrý....

Arte... dotýkáš se filozofie... jak víš, že smrt člověka poznamená? třeba je to jen zmáčknutí spouště ;)

very fajnné

71...72: 1. rigor mosrtis = posmrtná ztuhlost... to vím jistě, já to myslel, že třeba kdyby nad tím ještě někdo další tápal nebo váhal 2. co se týče předchozího, stran tipů: to beru... někdy je strašně těžké vyjádřit, co přesně je to, co tě na tom bere... Dokonce musím říct, že za největší hold pro básníka považuji kritiku, která říká: Ano, to je přesně ono. Toto ve mne dřímalo, já věděl, že to, co vyjadřuje básnička, se mělo říct právě takhle. Spalo to ve mně a ta básnička to probudila. 3. Vykládání obrazů v básni, jejího vnitřního jazyka, světa je na čtenáři. Leckdy se vůbec nemusejí ukotvovat v realitě takovým způsobem, jakým to dělá běžný jazyk, jazyk vnější, kterým o básničce komunikujeme, tj. její metajazyk. A proto je jen na tobě, zda příjmeš to, co ti text dává... pokud ti dává spojení fotografie s posmrtnou ztuhlostí, se smrtí (například), a pro tebe je to něco cizího, nepředstavitelného, tak se v ní třeba nenajdeš, třeba si ona k tobě nenajde ten správný klíč, aby si odemkla cestu ke vnímání. Anebo si třeba najde jiný klíč... ale tyto klíče jsou vždy ukotveny v nás, v našem předporozumění.... ale určitě není žádná ostuda říct: Ona si ten klíč nenašla. Básnička není povinnost.

Jinak jihoameričtí indiáni věřili, že vyfotografováním člověka zabiješ....

minimálně přestane žít v tomhle světě a to je přece poznamenání, zatímco když se stativem budu fotit motýli, tak se nic nezmění.. nikdo neumře. A taky nemůžeš říct že smrt je jako zmáčnutí spouště (teda můžeš říct co chceš, ale nemusí to být pravda), když vlastně nevíš co ta smrt je? ale "umřeš s fotografií abys věděl že smrt je jako zmáčknutí spouště" by se určitě líbilo zlému artovi :)

Spousta přírodních národů věřila a věří, že když se nechají vyfotografovat, jejich duše jim přestane patřit a stává se otrokem fotografa. Ale že by fotografování zabíjelo ?

smrt je každopádně zmáčknutí spouště...někoho mimo nás...

pro drfausta : 1) já vím, psal jsem to vesuvance 2) je to prostě jenom tip, jako že mě to přinutilo se zamyslet a to je dobrý, 3) jasně že je to na čtenáři, na kom jiném, akorát ty "metadata" jsou tak nějak u určitýho druhu básniček daný a ty lidi co jsou na ně zvyklí tomu potom rozumí protože ty metadata jsou tak nějak daný generálně, já k nim bohužel přistup nemám, ale je to přesně co jsem psal - třeba si jednou vzpomenu a a řeknu to bylo dobrý, nebo -to je přesně ono- jak jsi psal ty

těšilo mě, vážím si čtenáře, o kterém si mohu myslet, že uvažuje nad čtením poezie v širších kontextech...

mě taky, jasně, jsem taky nejchytřejší z artů :)

:)))

(((:

....je to nádherná báseň....jemná...až se tají dech....jako dotek motýla na dlani...děkuji *T

silná věc ****

Fouc: děkuju.

Moc pekny