Euthanasie ANO či NE?

Co je to vlastně euthanasie? Definice dle Diderotovy encyklopedie je to ve stoické etice právo na dobrovolný odchod člověka ze života pro stáří, nemoc či jiný důvod. Euthanasie představuje i úmyslné usmrcení jiné osoby, zejména nevyléčitelně nemocné osoby na jejic žádost nebo ze soucitu.

Euthanasii dělíme na aktivní a pasivní. Aktivní způsob euthanasie znamená podání smrtícího prostředku na žádost nemocného. Je to takzvaná metoda přeplněné stříkačky. Pasivní způsob euthanasie znamená přerušení léčby. Je to takzvaná metoda odkloněné stříkačky.

Euthanasie je předmětem mnoha diskuzí a otázka je stále stejná: ,, Povolit či nepovolit? „ V ČR je euthanasie dle trestního práva považována stále za trestný čin.

Já osobně nesouhlasím s povolením euthanasie, protože chci být lékařkou a v Hippokratově přísaze se praví: ,, Nepodám nikdy nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mě žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu! ,, Tak že si myslím, že je to porušení Hippokratovy přísahy, kterou musejí složit všichni lékaři, než dostanou diplom.

Ale na druhé straně zde zůstává otázka etiky. Je etické nutit k životu člověka

( nemocného ), ačkoli on sám se svobodně rozhodl, že z nejrůznějších důvodů už dál žít nechce. Pak se  zde objevuje další velmi důležitá otázka. Do jaké míry je rozhodnutí člověka trpícího nesnesitelnou bolestí fyzickou i duševní, v terminálním stádiu rakoviny, Roztroušené sklerozy nebo Alzheimerovy choroby a pod silným a dlouhodobým vlivem uklidňujících a bolest tlumících léků svobodné a do jaké míry je ovlivněno jeho momentální životní situací. Či-li zda by se tento člověk rozhodl pro dobrovolnou smrt i v okamžiku, kdyby například jako zdravý a jasně myslící byl dotázán, zda by se za výše popsaných okolností pro smrt sám rozhodl či nikoliv.

Já jsem rozhodně proti takzvané metodě přeplněné stříkačky, i když to v některých státech je povolené, ale musí se to hodnotit případ od případu a soud to hlavně musí hlavně schválit. Ale i potom si myslím, že lékař, který tuhle dobrovolnou smrt, byť je to po právní stránce v pořádku, protože je to v daném případu povoleno, vykoná, je přesto svým způsobem milosrdný vrah.

Já bych to nemohla nikdy udělat, poněvaďž bych se stím, že jsem nekomu takto pomohla odejít, nikdy nevyrovnala a moje psychika by utrpěla značnou ránu. Ale to neznaméná, že jsem bezcitná a takového člověka bych nechala trpět. Snažila bych se udělat vše, abych mu ulevila od bolesti a jiných dalších nežádoucích projevů jeho nemoci. Ale samozřejmě bych toho lékaře úplně neodsuzovala, protože na druhé straně ten nemocný již nechce dále trpět a ví, že jej stejně nikdo nevyléčí a chce, aby si ho rodina zapamatovala ještě takového, jaký byl, než onemocněl. A ne jen člověka, který je více lidskou troskou, upoutanou na lůžko a závislou na přístrojích a velkém množství léků, než jejich milovaným příbuzným. Takový lidé páchají často sebevraždu, protože vědí, že je již nikdo nevyléčí. Chtějí uniknout ze spár té kruté bolesti, která v konečném stádiu v mnoha případech nelze nijak odstranit, i když snahy zdravotníků jsou veliké.

A nakonec mi zde zůstala otázka: ,, A co pasivní euthanasie?,, Je to takzvaná metoda odkloněné stříkačky a každý lékař za svoji dlouhaletou praxi stal před rozhodnutím, zda ještě pokračovat v dosavadním léčebném snažení nebo ne. Ani já určitě nebudu ušetřena tohoto rozhodnutí, pokud se mi splní přání a budu pracovat jako lékařka na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, protože tam budou takové případy lidí, kteří budou při životě udržouváni jen lékařskou technikou a medikamenty. Ale i zde si myslím, že bych ani na žádost rodiny nedokázala odpojit přístroje a musela bych požádat nějakého kolegu, který by to dokázal. Ale to si myslím teď, ale co bude za pár let. To je ve hvězdách. Možná, že pokud bude ten člověk několik měsíců v komatu a mozek nebude vykazovat žádnou činnost a EEG mi to potvrdí, budu tedy sto procentně vědět, že se nestane zázrak a on se neprobudí, pak asi na žádost rodiny bych to snad dokázala udělat.

Ale teď už opravdu na závěr se podívám na případ, který by se dal také označit jako pasivní euthanasie, ale nebere se to tak a snad to tak brát ani nejde, protože je to činěno v dobré víře, aby se nemocnému ulevilo od bolesti. Nemocný trpící nesnesitelnou bolestí od lékaře dostává naordinované určité množství opoidního analgetika. Po čase musí být dávka zvýšena, protože si nemocný vytvořil toleranci a tato dávka, která mu na začátku stačila, mu již nestačí. Lékař tedy v dobrém úmyslu, aby pacientovy ulevil od jeho utrpení, dávku zvýší, i když ví, že mu tak postupně tlumí dechové centrum, až nakonec dojde k úplnému útlumu a pacient zemře.

Je to nebo není euthanasie? Já bych řekla, že ano, ale není od tohoto způsobu léčby vyhnutí, protože newchat člověka trpět je mnohem horší a hlavně nedůstojné, než-li ho postupně v dobré víře zabíjet, protože to tak svým způsobem je , ale jinou alternativu nevidímn, pokud ty ostatní paliativní

( chirurgické ) již selhaly.

Je těžké jednoznačně říci, zda euthanasii ano či ne. Já jsem se zde rozhodla pro nepovolení aktivní euthanasie, i když je bezesporu nemalý počet trpících lidí, kteří se domnívají, že by jim euthanasie mohla pomoci zbavit se utrpení, a kteří by rádi dali souhlas, měli-li by tu možnost. Na druhé straně rizika chyby, zneužití, ba dokonce omylu jsou stále příliš vysoká, a proto bych se také opět nikdy nepřiklonila k povolení euthanasie.