Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednorožčí Vánoční a Novoroční přání
Výběr: vesuvanka
23. 12. 2005
11
1
12506
Autor
Milly
Milí Písmáci!
Přeju vám o Vánocích a po celý příští rok mnoho
Něhy...
Partnerské Lásky...
Dnů strávených běháním po Lese...
Chvil, kdy máte pocit, že vám narostla Křídla...
Okamžiků, kdy dokážete bez rozpaků pohledět sami Sobě do očí...
Procházek při Měsíčku s vašimi nejbližšími...
Úspěšného zdolávání překážek...
Okamžiků Mateřské Lásky...
Vězte, že i v Temné Noci se někde ukrývá zářící srpek Měsíce...
I tak pro vás Život nebude vždy rozkvetlou Zahradou....
Tak ať vždy najdete rameno, o které se můžete opřít...
Učte se pádit kupředu s větrem na křídlech...
Když se budete cítit poraženi, zvednout hlavu a kráčet dál...
Těšte se z nádherných pohledů, které se vám naskytnou...
Užijte si spoustu legrace v kolektivu...
I o samotě...
A když vám bude někdy smutno...
Nebo budete mít vztek...
Vězte, Že i černá srst je nádherná....
Že Velký Jednorožec je stále s vámi...
Bere na sebe různé podoby...
A že každý okamžik znamená nový Život....
Který se podobá Zahradě plné pestrobarevných květů...
Vy sami jste ve hvězdách svým vlastním Osudem
Přeju vám o Vánocích a po celý příští rok mnoho
Něhy...
Partnerské Lásky...
Dnů strávených běháním po Lese...
Chvil, kdy máte pocit, že vám narostla Křídla...
Okamžiků, kdy dokážete bez rozpaků pohledět sami Sobě do očí...
Procházek při Měsíčku s vašimi nejbližšími...
Úspěšného zdolávání překážek...
Okamžiků Mateřské Lásky...
Vězte, že i v Temné Noci se někde ukrývá zářící srpek Měsíce...
I tak pro vás Život nebude vždy rozkvetlou Zahradou....
Tak ať vždy najdete rameno, o které se můžete opřít...
Učte se pádit kupředu s větrem na křídlech...
Když se budete cítit poraženi, zvednout hlavu a kráčet dál...
Těšte se z nádherných pohledů, které se vám naskytnou...
Užijte si spoustu legrace v kolektivu...
I o samotě...
A když vám bude někdy smutno...
Nebo budete mít vztek...
Vězte, Že i černá srst je nádherná....
Že Velký Jednorožec je stále s vámi...
Bere na sebe různé podoby...
A že každý okamžik znamená nový Život....
Který se podobá Zahradě plné pestrobarevných květů...
Vy sami jste ve hvězdách svým vlastním Osudem
1 názor
Moc líbí:))Jednorožci jsou moje nejmilejší bájná zvířata:)Mám je ráda už od dob kdy jsem poprvé viděla jeden animovaný příběh o jednorožci,akorát si nepamatuju,který to byl a od té doby jsem ho znovu nezahlédla,tak i tím je pro mně obestřen jistým tajemstvím a legendou:)
Ale možná jsem jej znovu nespatřila,protože ty oči,které jej tehdy poprvé zahlédly,již nejsou dětské...:)
Děkuji:)
jom....teda pár obr se mi neotevřelo, ale musim eště opožděně ocenit....:))
krásnej rok ať máš dívčo....:))
Zvláštní, mně se otvíraj všechny.........- díky! :-)
A cože ses do mě tak pustila? Kde jsi na mě vůbec přišla? :o)
no jo, mam blbou techniku....:))
nevim, to jen tak, že Tě neznam....:))
asi že sem si chtěla počíst něco komplexnějšího než "díla v hlavnim seznamu", někoho tu zas poznat víc....
Last_haven
26. 01. 2006
Jé, díky, Šerý Vlku! Já myslela, že už sem nechodíš...... Tak bys udělal něco jinýho, no.....- vždyť jsme každý jiný....... :-)
Cestuješ ještě?
Slůůůníčko
05. 01. 2006
:-)
prani na me az priliz, preslazene ovsem tohle:
... že smutek je nejlíp si vychutnat jako jakýkoliv jiný pocit, neutopit se v něm ani před ním neutíkat... Kdyby to jen bylo tak jednoduchý.........
ma hloubku az neuveritelnou (pro me rozhodne, jsem na to odbornik), ja bych to tesal :-) dekuji a spise nez za prani za tu zivotni pravdu
a vubec za tebe, dekuju za to ze jsou lidi jako ty
je, přesně tuhle kritiku jsem od Tebe čekala...... přeslazenost a že se ti bude líbit to s tím smutkem.. :-))
Jaký lidi?
Hm, ohledně smutku a pocitů to vím (Ti řekne každej buddhista tohle), ale v praxi mi to moc nejde. Nicméně díky za kritiku, čekala jsem na ni..
jéééé jsem tu dlouho nebyla, děkuju, Milly, dneska teda uz je to vazne opozdene, ale Tobě taky;)
Armande: to je to nej přání pro mě- poněvadž na to už tak často nemyslím........- DÍKY!
Dostal jsem se ke Tvým dílkům přes Tvoji konverzaci se Sidonií-ten dialog je sám o sobě literatura-a nezklamalas!Vidět jen jeden obrázek jednorožců třeba na stánku-a moje dcera by ho jistě chtěla,rozmlouval bych ji ho,bo zdá se mi tíhne ke kýčům(Bárbíny/vyžebrala na babičkách/má všechny rasy např.).Chci tím říct,že kterýkoliv z těch obrázků sám o sobě,by na mne působil asi jako:"..mám tě rád tati!""Mám tě rád synku!""I tebe,mami!",a máma je příliš dojata,než aby ze sebe dostala víc,než chuchvalec vzlyků,až se telka otřásala-pak si padli všici do náručí-záběr na tvrďase otce,hledícího(stále v pevném sevření všech a ode všech),tvář(po hollywoodsku přehrávaně-by ta"pointa"došla i ženám stř.věku z maloměsta na Středozápadě)zněžnělou,pohled upřený do míst,kde si divákpředstavuje,že asi někde sídlí bůh-i jemu slzička ukápne(tátovi!),poté pohled na synka-spiklenecky na sebe mrknou-vtom náhle dramatická hudba,něco těžkého a velkého se k nim blíží z lesa,,,napětí.."že by TO ještě žilo?..Vždyt´..."Ach ano,do klubka skáče Sammy-zlatý retrívr,kterého již oplakali....-tuto scénu v malých obměnách sem viděl během vánočních svátků asi u 7 amerických filmů-to už přijíždí policie-tak 7vozů,rozestaví se do 3/4kruhu okolo rodinného klubkapoté se vydávají za asistence několika blikajících policejních majáčků,seržant přes šťastnou family přehodí vlastní plášť,a...jen klukovi ještě nervózně blikají kukadla po okolí-koho hledá?Ach ano-nezapomněl se rozloučit?-kouzelný jednorožec,jehož má schopnost vidět pouze dítě-a jenž jim celou dobu(nastavujíc vlastní/nesmrtelný/krk)nezištně pomáhá proti příšeře,grizzlimu lidožroutovi,či zabijákům,kteří si přišli pro kód ke zbrani obrovské síly,jenž její tvůrce-aby se darebům nedostala do rukou,při porodu synka(císařským řezem-počáteční scéna-ještě před titulky“United Artist“)duchapřítomně uschoval v děloze matky-a těm to teď po 11letech došlo..1rožec přesně takový,jako z oněch obrázků,ještě na kluka mrkne,hrábne kopytem,rozletí se barevné hvězdy na všechny strany,poté zamává křídly,a několika pomalými,leč mocnými záběry pomalu mizí-v tu chvíli“cosi neobvyklého“pocítí i táta,podívá se tím směrem-na chvíli zahlédne 1rožce právě ve chvíli,kdy mizí z obzoru i klukovi,protře si oči,pak při pohledu na opět tmavou noc,si pod vousy jen řekne“chmm“,téměř neznatelně zavrtí hlavou,a od spodu obrazovky už valí průhldně THE END.Přesně do takových filmů bych ho angažoval!Na tátu bysem navrhnul Harrisona Forda.Ale Ty si složila z těchto samostatných kýčů,úžasný příběh,že i mne-flegmatického skeptika nabil velice silným zážitkem,a nezvladatelnou energií,že z původní krátké pochvaly za ty jednorožce chybělo málo,a vyplivl bych Ti tu scénář amerického bé až céčkového dojáku,za což se Ti omlouvám,a zkusím napsat něco rozumnějšího,než to ze mně vyprchá;-)!PS:teď mě napadá,že by to mohlo být pochopeno úplně špatně-tedy že to je vlastně ironický výsměch jednorožcům!!Proboha ne!Raděj mrknu,a zkritizuju(krátce)nějakou Tvoji předešlou báseň,by bylo fše jasné!Jo,a tip!
poslednísklenička
27. 12. 2005
Děkuju vám moc, lidičkové, a přitom jde o takovou drobnost......... :-)
všichni máme takový světýlko............ (a snad i křídla........................)
Milly, vtipné, poutavé a laskavé a tak ti musím oplatit. Jsem technický blb, obrázky neumím, to mi je tady někdo musí dát, ale napíšu ti tady svou úplně poslední básničku a budeš vlastně první písmáckou čtenářkou :
PŮLNOČNÍ
(25.12.2005)
Baldachýn těžký usedl na střechy
slétly hvězdy
do asfaltu napsaly jména
a jedna po druhé ještě před návratem
stavily se na doušek
Víno pevné jako krev potěšilo srdce
vymazalo čas a do otevřených dveří
zavoněla hlína
------------------------------------------------------
Zdraví a radost přeje Jirka
Milly..díky moc...sice vzhledem k tomu, že jsem úspěšně přečetla knihu Dámy a Pánové, už ty jednorožce zas tak nemusim, ale ten úmysl...ten se cení....je to moc krásný, děkuju Ti!
t* za lásku...
Opravdu nádherné přání… děkuji… Posílám jednorožcům naději proti jejich vlastnímu smutku, kdyby snad přece jen někdy chtěl přijít i k nim, protože ani oni jistě nebudou proti smutku imunní... (Pro takové nebezpečí svědčí už hloubka jejich vnitřního záběru v tak krásném přání…) Petr
T ****
Díky, tohle mi vyrazilo dech, asi nevím, co víc k tomu říct... :-) Snad je, že smutek je nejlíp si vychutnat jako jakýkoliv jiný pocit, neutopit se v něm ani před ním neutíkat... Kdyby to jen bylo tak jednoduchý.........
Pozorovateli: já děkuju........ :o)
+ avi všem mým oblíbeným autorům + někomu navíc... :-)