Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMámivá
Výběr: Print, jenyk, vesuvanka
26. 12. 2005
22
1
8002
Autor
jaza
Hrozně dlouho jsem čekal
odpovědi jsou jen chromí starci.
Vztekal jsem se strašlivou chutí
Ptáci v tu dobu létali nízko
Možná se krajina barvila do vína
A slunce co zapadalo?
Klínu se dotklo a pak vše zahalila tma
Plakalo, možná i paprsky…
Přijde mi zvláštní ta jistá mámivost
Milujem napětí vhozené mezi nás.
Radost a oběti,to jsou ty rané snahy.
Klas se povaluje v poli, úplně sám…
1 názor
woman_who_fell_to_earth
16. 01. 2006
Hrozně dlouho jsem čekal
odpovědi jsou jen chromí starci.
původně jsem četl - odpovědí jsou jen chromí starci, to by mi znělo jako čekání, takhle to chápu jako odpovědi jako takový
proč tě vlastně nečtu? dík, odpovím si sám, páč jsem někdy slepej. nebo zaslepenej?
t.
sem samozvaný tichý společník...:)) ty si spisovatel- určitě bych tě našel i u svých nejoblíbenějších děl
A slunce co zapadalo?
..nejak mi tam nesedi, ale ak tebe jo, pak vse je jo...
inak je milo melancholicka...
Obsahově mi to připadá trochu řidší a nepochopil jsem poslední verš, nicméně atmosféru to vyzařuje, zvláštně melancholická. osobně bych volil vázaný verš.
to je pěkné... erekci z toho sice nemám, je to několikrát nedopovězené a vtom provokativní... pak to v člověku i něco nechá... takže aspon tip