Jsem to místo

nemám slov *t*

mnohovsrtevnatá, nutí mě se pořád vracet a číst znovu

juj!!!!do oblíb. (hezky vtipně to napsal brasi :o))

jo, (líbí) T

*

jůůů, moc *

Začátek je hodně velká šifra...ale navozuje tajemnou atmosferu, která vytrvává až do konce, přestože text už žene smysly ke konkrétnímu dojmu a tváří se filosoficky. Dalo by se říci, že se názorově ztotožňuji s Fouckaultem, přičemž názor StvNa beru spíše jako komentář zatvrzelého příznivce realismu. I když se nepodaří čtenáři najít konkrétní interpretaci, nemusí to nutně znamenat, že je text špatný...poezie není jen o tom nacházení...o objevování klíčů...ale i o prostém dojmu z autorova výrazu. V textu vidím jasné sdělení (což jistě nemusí být důkaz neomylnosti) ...avšak kdybych ho chtěl přetransformovat do svého výraziva, musel bych tu ještě nějaký čas posedět. t.

Připomíná mi styl vyjádření, který je na první pohled hrozně hlubokomyslný a člověk si říká jo, to je dobrý, ještě se trochu zamyslim a rozšifruju něco hodně významnýho, ale už dávno jsem se naučil že to je pouhý klam, sorry.

líbí se mi to,ale zároveň jsem rád,že se nikdo nebude ptát proč:)

trochu mě ruší 2x "směrem" *

Ten Fuckault(:-D) to dobře vystihl!

***

t

tohle je minikvalita- hééé=j a jak to je chytrý---nojo*

Pro tebe nejsou slůvka jen slůvka. Nesou na sobě batoh významů. Nic nelehkého*

hmmmmm ..... ..... T

nechci zde vytahovat nějakou mou interpretaci, ale text je zručně zkonstruován tak, že zacykluje a nutí k dalšímu čtení a to s uměřenou civilností bez přehnaných efektů jak v obraznosti tak v emočním působení. V

olala*