Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMí srpnové; senoseč v půlkruhu slepého srdce
Autor
Markéta
První den rozsévání:
Tratoliště nebe
přehnulo se přes okraj náhonu
- naběhlá žilka žhavého vosku
vydlabaného z mrtvých úlů včerejška
Z oprýskaných zdí drolí se úsvit...
předu kámen a sálající popel
---- nelením ----
opisuji stružkou úsměvu diagonálu
jež trhla uzdou ticha
Druhý den rozsévání:
Nad korouhvemi vzdálené smrčiny
žnec noci, po kolena mlhy a bláta nočních dešťů,
chopil se svého povřísla
Přezrálé svahy jsou zpité vůní řebříčku
který jsi včera se smíchem rozemnula
mezi hladinami svého těla
smíchala spolu s oddenky hvězd
a zašila do lemů
starých košilí
Podvečer v Albrechticích:
Nahmátla pod hladinou vlaštovčí křídlo
a naklonila k sobě obě zrcadla
tečnou dozvuku kaverny
Užaslýma rukama vířila vodu, tak
že se temně průhledné štěpy větví
slily v jediný
oslnivě bílý lept slunce
Čtvrtý den; Richardovi:
Dám ti sen o hvězdách...
V souhvězdí Persea
vidím jejich půl a půl tváře
A že dnes v polích
sáhl sis na svou nevratnost
a zásah do srdce byl tvým jediným přáním
- říkám: nechť hvězdy jsou ženci, nikoliv rozsévači...
a naše slepé tváře
klasy nadosah