Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNezhasínej hvězdy...ještě je příliš brzy
11. 01. 2008
24
59
1254
Autor
sestricka.slunicko1
V bystřinách jsi své dlaně omýval
a pak se jich dotkla
zlatá rybka
jimi jsi pohladil mou tvář
a na oltář položili jsme spolu lekníny
bylo nám krásně
v mlčení
jen plamen hořel pro lásku
a my věřili
že nic se nám nemůže stát
a lhát si nikdy nebudeme
Malovali jsme spoustu obrazů
v každém z nich svítilo slunce
Dnes smývám barvy
a ptám se sama sebe
proč už Ti nevěřím..
Často teď večer bývám opilá
a na lásku si s jiným hraji
usínám s vínem
co jsem si sama nalila
a stále jen o Tobě se mi sny zdají
59 názorů
sestricka.slunicko1
06. 05. 2008sestricka.slunicko1
25. 01. 2008
"Dnes smývám barvy
a ptám se sama sebe
proč už Ti nevěřím..
Často teď večer bývám opilá
a na lásku si s jiným hraji
usínám s vínem
co jsem si sama nalila
a stále jen o Tobě se mi sny zdají"
znám to...
sestricka.slunicko1
24. 01. 2008
smutnokrásná, takové umíš... škoda, že není inspirace ke krásným veselým...
Velký tip
sestricka.slunicko1
21. 01. 2008sestricka.slunicko1
21. 01. 2008sestricka.slunicko1
21. 01. 2008
Celé je to tak příjemně snové - vidím to v pastelových barvách - rozevláté světlé šaty, letmé doteky, něžné lekníny, zurčící voda... A ten závěr se sny podtrhuje můj dojem:-)*
akátové_šumění_větru
21. 01. 2008sestricka.slunicko1
21. 01. 2008akátové_šumění_větru
21. 01. 2008sestricka.slunicko1
21. 01. 2008
jako básnička se mi to moc nezdá. Příjde mi to spíš jako taková zpověď. To ale ničemu nevadí. Je to pěkná zpověď :o)
sestricka.slunicko1
18. 01. 2008
Moc se mi líbí, často sedávám v tichém koutku daleko od lidí. Nohama dotýkám se hladiny a vždycky se mi zasteskne po tom co se stalo dřív. Už tam se mnou nejsi. Taky vidím ze svého světa, něco co ty úplně z jiného. Píšeš krásně s jemnou rukou co pohladí.***
sestricka.slunicko1
18. 01. 2008sestricka.slunicko1
18. 01. 2008MorriconeTheGod
17. 01. 2008sestricka.slunicko1
14. 01. 2008sestricka.slunicko1
14. 01. 2008
jéje...opilá a sama...to je drahé pokušení, navíc dělá spoustu škody a žádný užitek...Je to plné citu a něhy a končí to tak smutně...
sestricka.slunicko1
11. 01. 2008
Ten závěr... jde mi mráz po zádech. Usínám s vínem
co jsem si sama nalila... Nádherně to umíš říct.***
sestricka.slunicko1
11. 01. 2008sestricka.slunicko1
11. 01. 2008sestricka.slunicko1
11. 01. 2008
a stále jen o Tobě se mi sny zdají
Tip. Moc pěkné. Jinak jsem toho názoru, že básně jsou svým způsobem zpovědi nebo reflexe skutečnosti, věcí, jež mě zaujaly - to samé dělám já a pochybuji, že jiná budu. Proto s tvým přístupem, sestřičko, souhlasím..píšeš s citem (a nejen v prstech).
sestricka.slunicko1
11. 01. 2008
Viz Petrusha a Dáša, líbí se mi jen začátek, jinak je to jen.. sentiment.. jen slova... nebáseň.
sestricka.slunicko1
11. 01. 2008sestricka.slunicko1
11. 01. 2008sestricka.slunicko1
11. 01. 2008
V bystřinách jsi své dlaně omýval
a pak se jich dotkla
zlatá rybka
jimi jsi pohladil mou tvář
a na oltář položili jsme spolu lekníny
bylo nám krásně
v mlčení
...
potiaľ