Po procházce

reko: Díky za poctivou reflexi, nejen u tohoto textu. S odstupem vidím rezervy u většiny básní, které jsem napsala. Je to asi nevyhnutelné.

Nevím, tenhle způsob básnění mě zas tolik neoslovuje. Takové to míšení abstrakt a konkrét ("Ulom ze slunce na dva lokty tání"), báseň jakoby se snažila zachytit okamžik, ale tím míšením abstraktní a konkrétní roviny zůstane pro mě někde na půli cesty mezi něčím, co zachycuje skutečnost, a něčím, co se snaží dostat za ten okamžik, ale bohužel, nakonec to pro mě není ani živá momentka, ani žádný abstraktní pocit. Stopy v blátě mi, narozdíl od pár jiných, přišly zcela jasné. To je jeden z obrazů, které se mi líbí a které pro mě dobře oživují text.

jako kor ne moc komplikovaná osoba mám rád kor ne moc komplikované texty mohl jsem to sice napsat jednodušeji, ale snažím se v této společnosti předstírat, že až tak kor moc jednoduchou osobou nejsem :-)*

hezký :-) *

Děkuju vám za zastavení a zamyšlení. Uznávám, že stopy v blátě jsou zakuklené. Když je totiž o poledni slunce, vyhrnou se ven zdravotní turisté v hotových davech; to jejich stopy tedy za poledne v blátě houstnou nejvíce. Ale to opravdu nikdo nemůže z toho verše dostat. Zkusím to možná nějak zprůhlednit. Jinak má Zbora pravdu, je to text nekomplikovaný, měl by být dobrým zachycením okamžiku, ale nerozkrývá žádné bytostné pravdy.

Ulom ze slunce na dva lokty tání Vdechni do sklípků Předbudoucí pyl T* jen se mi ta poslední sloka k tomu nehodí. Líbí se mi sama o sobě.

zamotal som sa medzi slovickami :)

Vypadá to, že se text skládal sám od sebe - nebyl nijak zvlášť vymýšlen, prostě se vnořil. Je to takový záznam zastavení se - uvědomění si předjaří - přestože by teď měla být vlastně ještě pořádná ladovská zima :o) - ale mám dojem, že některými výrazy text možná zbytečně těžkne - dostává takový mentorský tón. Mám taky trochu problém s tím rychlým přerodem v závěru - jak to říct? Ty dva verše těsně před koncem jsou poměrně temné - a najednou bum, kde se vzalo, tu se vzalo - světlo.

taky nevím jak bláto svědčí o poledni, ale jinak básnička líbí

Nebýt svědčících stop, nechal bych se pohltit na celou, takhle až po první strofě. Prostě mi nedochází, jak stopy v blátě o tom poledni svědčí. Ten nástup potom je krásný, akorát do těchchle dnů: ulom ze slunce na dva lokty tání a předjaří se cpe do škvír. Ani ta noční zima mi už nepřijde tak zlá... Líbí se mi to. A jak jsem řekl, bylo by se i víc :) *

.,..to "uz lina" muze bejt, ze "lina jak ves" ...nebo taky, ze "lina jak starej kozich".))) ....ale textik je akorat do myho ucha...(lebky)...**

*

parádička T

jakobych tam byl.. nenucená.. klidná, uvolněná..*

Mně se taky líbí. Ale jsou to, upřímně, neplánované vrstvy - i když ty druhé sklípky rozhodně uznávám! :)

:o))))))))) líbí se mi reakce Janiny :o))))))))

Než mi došlo, že jsou taky plicní sklípky, myslela jsem už na vinice... pil je čas minulý, pyl předbudoucí... :-)) jsem tak švihlá, nebo to tam je doopravdy?!*

jo,jo,do jara co by kemenem..