Gradující řetězec hořkých obrazů... tetovat dovede kdejaký holub, psát básně ne... *
zasiahlo ma to až do srdca...úchvatné...a záver je podčiarknutím skutočnej kvality dielka...má to svoj príbeh..a atmosféru, ktorá až mrazí...tip...
až nyní jsem si pozorně přečetl, že nejde o nasytit, ale nasyslit, takže tuto připomínku beru zpět.
Samozřejmě, že dobrá báseň, snad až z mého pohledu na dvě věci:
První sloka, snad v místě ...který odnáší.. mi přijde natažená, jako nějaká preambule, uměl bych si to představit bez těchto dvou slov.
Co víc stihnu nasyslit do očí - tady spojení ...nasytit do očí... mi nikoliv obsahem, ale výrazem přijde jako "originál za každou cenu."
A všechno ostatní ano.
ty umíš děsně krásně syslit, to jo, křečku, díváš se hrozně pěkně, ale jako báseň, jako ten tvar někdy nepříliš chytne. ale pointa a rytmus na konci je vážně žůžo průžo, jak už tady někdo řekl, líbí se mi i zvukomalebnost ve strofě předposlední...
já ti to všechno vlastně píšu jenom proto, že verše "Co víc stihnu nasyslit do očí / z tohoto dne, z této chvíle, než půjdu domů" to je pro mě prostě to tvoje dívání se, oči otevřené a ta naše některá povídání.
ahoj ty!
Hmmmm
nádherná
rozumím
také objímám jednu řeku
Ohře se jmenuje
T
mna tiez najviac zasiahol ten zaver..uzasol som nachvilu :) super..
uzavřený hutný text - pendlující mezi letmou, utajenou až pompézní efektivitou, s dojímavým dozvukem - pro mě to jsou atributy, které vytvářejí tak silný celek, jaký jsem tady hoodně dlúho nečtl...
-
Kvalitní autory na Písmáku objevuju víceméně náhodou. Tahle báseň stačí, abych věděl o dalším.
Dočetl jsem a kolem se rozhostilo "prekambrické ticho..."
*T
tak tohle je úplně skvělý!*
až na beznadějně bezpohlavní...
pořád v tom vidim víc rozumu a inteligence než poesie, intuice a citu
a když ten cit pak najdu na konci, tak je ho moc a překvapí
a při čtení mě napadá, že by to slovo šlo nahradit oním a to je mi blbý
egil: no u těch obrů jsem si právě nebyl jist. věřím ti. jen nevím jestli si na mírově založené metafoře tak smlsnou i nepaleontologové. většina lidí asi nemá ani představu o jak dlouhá období vlastně šlo. ani mně ty stovky miliónů a miliardy let života v kontextu s délkou inteligentního života (nebo přesněji civilizace) skoro ani nedochází. ale tyto dlouho v člověku ležící metafory mají minimálně pro autora velký význam.
dero, egil: uctivá omluvenka páč jsem včera dorazil poněkud upraven a to moc diplomatický nebývám:) ale když už jsem to napsal takto.. v podstatě proč né. egil není citlivá patnáctka a nezblázní se přece když ví sám, že má lepší kousky.
nějak mi v jeho tvorbě začaly chybět geniální náhle prolétající intuitismy jako šrapnel holuba zrozený bouří či nemocně dětskosnivý udýchaný umíráček. robustnost sice zůstala, ale popravdě tu jsem u autora bral spíše jako rukopis, než něco s čím bych se vyzdvihnutím spokojil nenajdu-li jiného.
jinak jasně. i egil t.č. polapený svázaností myšlení a píšící "hlavou" je určitě technicky a většinou i obrazně lepší než kdekdo tady a dá se výběrovat takřka automaticky, je-li k tomu vůle, neboť se redaktor může vždy ohnat většinovou úrovní písmáka. jestli je to ale zrovna u egila účelné.. škoda, že mě technická stránka věci zajímá až tak nějak třeťořadě, jinak by na písmáku pár stabilních autorů opravdu bylo.
Hurá. Tenhle text zcela postrádá to, co vytýkám tvým ostatním, takovou tu až zaměnitelnou rozvolněnost. Je vidět, že jsi se z mých moudrých rad poučil, zapracoval na sobě, a jednoho dne by z tebe mohl být i básník! :)
(A z jiného soudku bych možná pootevřel diskusi na téma "Dát nebo nedat egilovi permanentní Výběr". Jelikož, jak onen smutný fakt formuloval Dero, "...v kontextu Písmácké tvorby nenajdeš člověka, který vládne slovem více než egil." - ve světle toho mi pak připadá svým způsobem kontraproduktivní postupné výběrování jednotlivých jeho textů. Jednak je to nošení dříví do lesa a jednak to povede k jisté stagnaci ZV. Ode mě tedy dneska ještě Výběr, ale poslední, trvalý a dopředný. Muf!)
kokrouči,
"kamení obři.. mno. asi víme. snad je tato personifikace dlouhých období více intuitivní než jmatematickým kalkulem."
Nevím, co na to říct,
vystudoval jsem paleontologii a živil jsem se jí - takže tento tebou zpochybněný obraz je pro mě víc než co jiného "podstatný" (něco mi uzavírá, vrací se mi, čas od času, cca posledních pět let).. Jsem si zcela jistý, že není ani "kalkulem" a není ani "intuitivní".
Dero,
díky za tak povzbudivá slova.
Kokrouči, ale to se nepohybuješ na Písmáku, viď?
Klidně si budu stát za názorem, že v kontextu Písmácké tvorby nenajdeš člověka, který vládne slovem více než egil. A jen pár lidí zde se mu v mých očích může stavět na roveň.
Právě ten návrat k primitivním odkazům a záměnám je u egila znakem kombinace řemeslné zdatnosti v kombinaci s hektolitry básníckého vzduchu, které prodýchal.
Tvary, jež svými verši sochá, jsou ladné. Jsou dráždivě dokonalé tím, jak moc se blíží tomu skutečně elementárnímu básnickému myšlení; a přesto je na nich vidět, jaká zkušenost je zapotřebí k tomu, aby se báseň nerozpadla na hrst prvotních veršů, aby se stáhla v sebe.
Od obrů dál jsem cítil tu téměř zapomenutou potěchu z dokonalosti básnického slova; onu euforii, když se člověk nechá dokonale vtáhnout do cizího světa a jen nevěřícně přihlíží.
Možná jsem byl jen ve správném rozpoložení, postihlo mě náhodné pominutí mysli, ale i přesto ve všech pohledech na tuto báseň cítím jinakost, výjimečnost.
(jen můj názor)
jsem teda zvyklej na lepčí než na primitivní substituce jako je rozsošná hláška na rozkroky či skorometaforky na úrovni onoho posírání ptáky.
kamení obři.. mno. asi víme. snad je tato personifikace dlouhých období více intuitivní než jmatematickým kalkulem.
běžící pás lepší dlouhého krvácení.. tak jaképak gradování, že žery?:)
Správně gradovaná věc. Originál. *
první tři odstavce neberu, nelíbí se mi některá slova, další tři jsou výborné
zážitek... od "kamenných obrů" jsem málem zapomněla dýchat :-)*
Ten koniec!
Cítim, že je to vykročenie inam.
jsem myslel že poslední slovo bude "močení" :-)
zas až tak se mi nehutní, jsem na ni nějak "netrpělivý" tak se budu muset ještě vrátit.
tajak Dero
ále mi vadí, dyž báfňj začíná slovy "Hento oné je
jako todlenctotamto...
Co napsat? Nechat tu stopu a jít.
Robustní a silný zážitek, který hutní s přibývajícími slovy. *v