Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGenerálka na divadelní představení "Noemova archa"
Autor
crayfish
(1994) Vio mi kdysi napsal: Popisuješ to, jako bys tam byl. Nebo si to viděl v televizi? To bude pravděpodobnější. To jsou zážitky. Nicméně já raději píšu o tom, co jsem sám zažil a procítil. PROHLAŠUJI TEDY: nikdy jsem nepotkal žoldnéře z třicetileté války, znásilněnou ženu z tohoto období, černou domorodku z povodí Konga, thajského rybáře, ruského bohatýra ani malou eskymačku. Mám kamaráda, co byl americký burzovní makléř, v Paříži jsem si povídal s žebrákem, potkal jsem ovčáka v Leetonu, NSW a v časopise Koktejl jsem viděl brazilského indiána na barevné dvoustraně. :)) O koncentráku a válce mi dlouze vyprávěl můj osmdesátiletý profesor filosofie a jeden pán z Toulouse, kterého jsem stopnul v Pyrenejích. Znám spoustu břichatců a protivných studentů intelektuálů. Věřím, že někde existuje kormidelník a že lidi uvěří v lepší režiséry.
žoldnéř z třicetileté války.
Uviděl tam ženu, kterou předtím znásilnil
a zabil
ve vypleněné vesnici.
Stála tam a kývala hlavou:
odpouštím ti, vojáku.
Ve druhém dějství táhl za sebou jeden malý kluk
dřevěného koníka na provázku.
V rohu se krčil muž v gestapácké uniformě
který tomu klukovi jednoho rána
rozmlátil pažbou hlavu na krvavou kaši.
Po přestávce
když se z bufetu vrátili všichni břichatci s manželkami
studenti intelektuálové
pár uhihňaných holek
a všichni usedli zpátky do sedadel
to pak naproti sobě
na jevišti stanul drobný schýlený stařeček
a jeho dvacetiletý vrah
jehož tvrdé oči malounko změkly
a natažená ruka nesměle vracela pětistovku
pro kterou tenkrát vraždil.
Černá domorodka z povodí Konga
americký burzovní makléř
thajský rybář
ruský bohatýr
malá eskymačka
pařížský žebrák
australský ovčák
a brazilský indián
se ve velkém finále chytili za ruce
a společně zpívali
jásali
a šťastně se smáli.
Smál se i žoldnéř
jedna vesničanka
chlapec s dřevěným koníkem
zamindrákovaný gestapák
stařeček
a jeden dvacetiletý kluk.
Zvedáme kotvy
volal kormidelník
šťastnou plavbu, lidičky
teprve teď vám bude dobře.
Tam, kam jedeme, jsou všichni zdraví
šťastní a spokojení.
A mají se rádi, volal ten vousatý blázen.
A jsou všichni tak ...
Stop!
volá režisér
všechno zpět – je vás tam moc!
Támhleta vesničanka
ten děda, co stojí na kraji
kluk s koníkem
všichni barevní
nemocní
hloupí a chudí
musí ven.
Výborně
řekl pak.
Teď je to v pořádku.
Tak si to sjedeme znovu.