Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO snech, ránech a ranách
01. 11. 2008
32
49
3738
Autor
Dolfiness
noci jsou někdy příliš krátké
když sen křesal až do kosti
a bolel něhou, strachem, zmatkem
rána jsou někdy ke zlosti
rána jsou občas na zabití
skoro jak rána z pistole
na sny, co nejdou pevně chytit
zachránit aspoň na dožití
a zbyde ti jen čas se postit
chuť křivd a hlava na stole
když sen křesal až do kosti
a bolel něhou, strachem, zmatkem
rána jsou někdy ke zlosti
rána jsou občas na zabití
skoro jak rána z pistole
na sny, co nejdou pevně chytit
zachránit aspoň na dožití
a zbyde ti jen čas se postit
chuť křivd a hlava na stole
49 názorů
Nádherně chycená atmosféra, plynulé, nekřečovité, upřímné, líbila se mi,
Marek
zblblýptáček
17. 08. 2010blboun nejapný
14. 07. 2009pozorovatel
13. 11. 2008
Michael Alexa - ne, nejdu - za prvé jsem o něm upřímně řečeno nevěděla, za druhé jdu na křtiny :)
sestricka.slunicko1
05. 11. 2008sestricka.slunicko1
05. 11. 2008
nicméně vím, že přesto se tady najdou lidé, které ta panenkovská poezie pohladí po duši a jejich pochvala a tipy mi dají pocit, že alespoň trošku jsem tu bolavou realitu zperlila, i když se mi ten výtvor až tolik nepoved - a i to je otázkou :), protože někomu se to třeba opravdu líbí
ne, tohle není prostě básnička, která člověka praští přes srdce, takové já ani psát neumím.. jinak jsem nepobrala - co ti nejde do hlavy z posledního řádku? :)
Michal Alexa - souhlasím, příliš osobní poezii odmítám publikovat :( a do syntetičnosti, pod masku rádoby poetického uspořádaného půvabu, se dá strašně snadno schovat - jako bych měla potřebu se k tomu, co se stalo, vyjádřit, ale při představě, že to půjde do světa, mi jiné než tyhle lehce klišoidní veršíky, nejdou od ruky..
Jako vázané verše ve své poslední třetině poněkud, třebaže jen neznatelně, utíkají z rytmu,
a pak v básničkách není třeba všechno dopovědět až do konce, naservírovat aniž ponecháme čtenáři prostor pro jeho vlastní obraznost. Na druhou stranu se mi líbí, že básní také něco říkáš, že nejde jen o jakýsi žánrový obrázek.
Miroslawek
02. 11. 2008Miroslawek
02. 11. 2008
hm, možná by bylo rytmičtější přehodit slova "jsou" a "rána", ale tím by to zas ztratila na přirozenosti.. a slovo řádek používám z opatrnosti, protože jsem se už několikrát setkala s tím, že zatímco někdo používá pojem "verš" ve smyslu řádku a někdo ve smyslu dvouřádku, kdežto slovo řádek je jednoznačné (jaký je pravý význam slova "verš" nevím, ale nechci zabřednout do akademické diskuze - já vím, já si o tu hlubší kritiku řekla, nj :D)
Miroslawek
02. 11. 2008
kdybych chtěla zachovat stále stejný rytmus, vynechala bych druhý a řetí řádek od konce ;) nebo co jsi měl tedy na mysli ty? :)
Miroslawek
02. 11. 2008
Miroslawek - s tím rytmem je to úmysl, holt už mám kopřivku i z vlastních kolovrátkových básní :) dík za kritiku
Miroslawek
02. 11. 2008
no přesně tak, já rána taky proklínám, je to nejhorší a nejdivnější část dne. Pěkně vyjádřeno. T
dooost dobrý na vázaný verše a to říkám fakt málokomu, protože je málokdo umí ... TIP
no, u tebe by provedení hlubší kritiky pro mě bylo o to obtížnější, že by mi připadalo, že tak trochu bych jako kritizoval sebe - a sebekritický už vůbec nejsem :-)
škoda, zrovna od tebe bych si víc slov v kritice ráda poslechla/ přečetla :), nové fráze netřeba, tahle je dobrá ;)
děkuju za návštěvu
jako obykle můj šálek
ale přemýšlím nad tím, že bych si už měl osvojit nějakou novou výstižnou frázi, když hlubší kritiky neumím .. :-)