Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTeď
16. 07. 2009
38
55
5908
Autor
Oldjerry
Břízy a osiky šuměly,
jak jim listí probíral
vítr,
jenž se vracel
a ve víru točil
a
učil mne lehkosti
zapomínání
moudrosti dlouhověkosti,
že smutek a bolest pominou
i veselí a rozkoš
zapomeň včerejšek
(už nevrátí se)
nemysli na zítřek
(není jistý)
a věz:
teď, teď je ta chvíle,
a jiná nebude
teď je život
krátký
jen od narození do smrti
a život věčný je bez emocí
teď jsem tu
tvůj stín vedle mého stínu
teď nad námi zapadá slunce
a moudrý vítr utichá v trávě
skrze větvoví přichází podzim a noc
na spadané listí uléhá tma
a zpívá
teď jsou naše
55 názorů
nápadem, vzpomínkou, vyprávěním, obrazem, básní někoho jiného, hudbou, která nám připadá blízká - to jsou zdroje vedle zmíněného zážitku a možná další...
ano, různý úhel pohledu, možná částečně ovlivněný momentálním prožitkem...to známe :-)
impress - taky jsi mi za to dala tipa, já jen jak se o stejném tématu nechá napsat různými prostředky, líbí a pobavilo mne to.
Jsem o tom přesvědčen... možná že vědomě trochu rozšiřuje spektrum zdejšího koloritu.
Pišta je dobrák od kosti, jen se za to stydí a snaží se to maskovat siláckou pózou :)
Rozesmál jsi mne - připomněl jsi mi trochu Pištu. Jen ten sarkazmus nebyl až tak ostrý, spíš pobavený. Donutil jsi mne se trochu zamyslet a přiměl mne, abych si trochu přitáhnul řemen.
Teď už málokdy pustím ven tzv. prvoplán, tak si ještě přitvrdím...
Jo, tááák. Ty si děláš alibi! :o))
No, mě se tady stává, že mi řeknou víc spíš ti, kteří nereagujou. Projedu si seznam zobrazení a poznám, kterým lidem text nic neřekl, takže nepovažovali za nutné na něj jakkoli zareagovat...
Ano, částečně - jenže k tomu vede zkušenost, že
Ledová sprcha
Pojď sem !
zvu svoji ženu v jisté pýše,
ať poznáš, kde je teď mých zájmů říše,
přečti si, co tvůj muž ve svém volnu píše…
Chceš med-li - nestrkej do úlu ruku
a nedělej při tom mnoho hluku
a vůbec - sleduj, jak to včelař dělá.
Včely se brání - a tak i moje včela…
Odsudek místa, na něž jsem byl hrdý
byl na mou pýchu ledový a tvrdý –
nic nepomohlo, že všimnula se záhy
a se pokoušela sama šidit váhy…
Poučení ? to nabízí se v slovech :
I když písneš věc podle tebe pěknou,
Nechvátej a trpělivě ponech
co o tvé práci ti ostatní řeknou…
To znám. Jmenuje se to grafomanie. Mám dojem, že jí tady trpí většina z nás :o)))
Jo - teď už to beru beze zbytku (:-D ony jsou mezi tím i slabší věci, nepodaří se vždy naplnit představu a je mi líto, když už je to napsané, to nepublikovat. Já vím že je to blbost, správně to říkáš... jako bych tě slyšel. Každý má nějakou neřest... nemohu být výjimka.
Dlouho jsem Tě míval v oblíbených. Asi před rokem jsem se naštval, že mám vždycky po pár dnech nepřítomnosti 300 avíz a seznam oblíbených autorů výrazně proškrtal (dá se říct zrušil) a spoléhám na to, že si díla, co si chci přečíst dohledám, což se mi ne vždy daří.
Zboro - díky, aber : nějak nejsem schopen uvěřit, že bys jinak četl všech 436 děl, dílek a volovin, které jsem tu za 4 roky publikoval (a dalších 200 již déle smazaných, z nichž občas něco vytáhnu a předělám).
ano... vždy je jen teď, které se přelévá či nepřelévá v "potom" a stává se "předtím"...život se dá i přežít... ale o to tu přece nejde...:)
blboun nejapný
17. 07. 2009blboun nejapný
16. 07. 2009
tedy missis,
jo - já jsem jako mlaďas taky házel nočník na řeči starších ať již byly sebelépe míněné a zkušeností podložené. Nedivím se proto, že ani dnes to nejde : sdělit své zkušenosti mladším. Aby pochopili musí si nabít zobák tak, jak jsem si ho nabil i já - a ne jednou.
Ahojáček !
není zač, obdiv k Vám,znám mládí, které se věčně nudí
asi by se mělo inspirovat tady...
marlav, reinka, hanaot - tré děkanů mých v ústrety vám kráčí, ke každému z vás jeden speciální
Diano, Bíšo, Sarinko, Háber, JWMA, Robinia, macecha, IIEV : kdybyste věděli, jak vám děkuju, tak byste z toho byli celí kousek za hranicí rozpaků. Fakt ! Ď.
Impertinentně infantilní Empatický vůl
16. 07. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
16. 07. 2009
Kolik lidí, tolik názorů. Když se pak polovina v podstatě shodne, je to lichotivé. Díky a přjďte někdy zas na kus veršíku.
Chvění osikových listů ve větru na chvíli dovolí zapomenout na celý svět.
A zbytek, kéž bych tak uměla žít... Krásné
a než to dopovíš, je už zase docela jiné teď... kolik teď-ů obnáší lidský život, jaká je hodnota tenkrát-ů a co bude pak... tolik otázek! :-) */
sestricka.slunicko1
16. 07. 2009
nádherně napsaná a pravdivá životní moudrost - žijeme teď, kdoví, co bude pak... *T
Jarmila Moosová Kuřitková
16. 07. 2009
to je tak naivne, az je to uveritelne
Ten uvod trochu kostrbaty, prilis vela spojok (a) a tento vers:
učil mne lehkosti
zapomínání
som stopro videl uz niekolkokrat, v roznych obmenach.
Dalej nasleduju len hole verse, v podstate nic nove nevravis, naopak.
Z formalneho hladiska trosku prezatvorkovane a mierne rozhadzane.
ten zaver urcite nejvydarenejsia cast z celej basne.
dokonca je taky dobry, ze sa skoro vobec nehodi k tomu ostatku