Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebýt
Výběr: Markéta, a2a2a, Zbora
15. 08. 2009
19
27
4635
Autor
Fouckault
přítomnost je nečitelná úmluva, líčící
smrt
tvými ústy jako ztracenou
kontinuitu vracející se předem k touze
za dní počátku,- jako žena
vcházející do srdce je samou očekávaná a chtěná být
27 názorů
Přítomnost je nečitelná úmluva - to mě zaujalo, ve zbytku se ztrácím. Možná je to nulovou interpunkcí a násilným roztrhnutím větné konstrukce, ale to je patrně záměr.
Na me moc nasilne uzamceno do slov, jakoby to az prilis chtelo vypadat umelecky, postradam vlastni zivot tech slov, mozna v kontrastu s predchozim, co jsem dnes od tebe cetla.
Jakobych slyšel mluvit na Radiožurnálu Erazima Koháka z patra. Moc mi nevyhovují v poezii složité konstrukce, jejichž možné poetično je pro čtenáře vytěsněno nutností výrazně se zasoustředit na obsah. Nemám vlastně ani nic proti formě. Tohle už je ale něco za poezií (alespoň já to tak vnímám a vlastně chci vnímat). Tohle není "báseň" která vyskočila ze své kůže a běhá po světě, ale zřejmá filosofická myšlenka, ohraničená v tuto chvíli sama sebou. Mimochodem podle mého názoru velmi trefný vhled.
Jules_Fernet
19. 08. 2009
Ty opravdu píšeš hodně jinak... čtu básně už dlouho, do těch tvých se ale vstupuje. Jako do zvláštního (tvého) prostoru. Je to dobrodružství.
to nic, v podstate suhlasim s Fouckaltom
nechcel som to zaviest do takychto "formalnych" rovin
až děsivě zaměřená na efekt ... a navzdory (proto) vyčnívající
za chvíli začneš psát jako já :-)))))
ten výraz --báseň v uvozovkách-- se mi docela líbí - vždy mne přitahovaly věci na hranici, nespadající do škatulek nějakého žánru, provokující tím zda vůbec uměním jsou či nejsou, nakonec právě ony mají pro mne největší sílu a nutí vždy znovu k zamyšlení.
Takže pokud mohu dát slovo báseň do uvozovek, neváhám to udělat. je to jako když si jdeš číst poezii.. vezmeš si župan, rozsvítíš svíčku, naladíš se, sedneš ke stolku a jsi připraven jí vnímat.. (v tomto stavu jsi předprefabrikovaný k její konzumaci ale částečně i "mimo" realitu)
naopak jiné je to když narazíš na cosi poetického při četbě filozofického spisu, matematického pojednání, nebo telefoního seznamu,- výsledek účinku takto nečekané nekontextuální poetiky často bez poetické formy je daleko větší, překvapivější a skutečnější.. je to "báseň" která vyskočila ze své kůže a běhá po světě - jde o to zda ji bez předsudků podáme ruce.
Ale co tím myslela Markétka to nevím, možná něco zcela jiného - tento text je těžký, snažil jsem se v něm atakovat jistotu textu jako takového, pro mnohé bude na pomezí vizionářství a blábolu, pro mne je to tělo textu a světa na operačním stole..
Fuk: poslednímu tvému příspěvku moc nerozumím, vůbec nevím co jsi tím chtěl říci. Trochu mám problémy se slovenštinou, nebo nevím...
Fuk: proč jsem slovo báseň dala do uvozovek, to jsem vysvětlila na témže místě... i s malým zaváháním v podobě otazníku, na který můžeš sám reagovat. Ráda se nechám inspirovat...
" aj tvoja basen"...vytrhnute z kontextu toho co si pisala...narazal som na to, tu vetu zacinajucu..."Basen v uvodzovkach...
znie znacne rozpacito, divne..
aj tvoja "basen" v uvoddzovkach znie znacne rozpacito
podla mna je to dobra basen...vo svojej kategorii (ktoru momentalne obchadzam)
"Ztrácí tudíž ostrost hran pouhého racionalně-abstraktního konstatování a stává se vskutku vyváženým harmonickým celkem, hluboce inspirující jak mysl, tak cit, a svými zjevnými přesahy rovněž lidského ducha"
s tymto maximalne suhlasim...je preto potrebne, ci potrebne davat basen do uvodzoviek?
alebo to brat ako "presah" "kritiky"...(tomu by som rozumel, kedze sa som zastancom subjektivno-estetickeho kriteria...
snad nejlepší "báseň", co jsem kdy do tebe četla. Báseň v uvozovkách, jelikož toto už mimo hranice básnictví a samoúčelného estetismu.... Nebo... až teprve zde začáná skutečná poezie? Možná... :-)
Nicméně nyní, když o dílku přemýšlím... je opravdu zjevně "jiné"..., jeví se mi, co se týče formy i obsahu spíše jako filosofický postulát, ovšem retušován působivou obrazotvorností a jemnou dikcí (zejména v závěru). Ztrácí tudíž ostrost hran pouhého racionalně-abstraktního konstatování a stává se vskutku vyváženým harmonickým celkem, hluboce inspirující jak mysl, tak cit, a svými zjevnými přesahy rovněž lidského ducha.
bylo mi nemalým potěšením...****
taková na hraní... šachy? a těch tahů!
líbí moc ...
to mezi čárkami slyším jako hodiny
chci_slyšet_tvoje_ticho
15. 08. 2009
uvod ma vobec nebavil, take pseudofilozofovanie s neurcitym zaverom, akych je vidiet na kvantna v basnickej podobe
aspon ze si to svihol do druhej roviny takou feministicko-turistickou atmosferou
celkovy dojem taky rozpacity