Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...v červených
Výběr: Zbora, a2a2a
03. 11. 2009
26
16
5019
Autor
Pomerančová
K ránu je ticho
nejtenčí
šedé tmou
jak špatná struna
na kytaře
zní
umíráčkem
za sny
co nikdy
nepřijdou
V konečcích prstů
zima svíček
vyhaslých navždy
pro jednou
dny prorůstají do dušiček
kdy oči prázdnem
horké jsou
16 názorů
Francesca FarNiente
09. 11. 2009Plavé gesto
05. 11. 2009Pomerančová
05. 11. 2009houby_nasla
03. 11. 2009
Aleno, ta má tak moc blízko ke kýči, že člověk už už očekává, kdy tam vběhne láska páska, ale naštěstí se nedočká. Máš tu hranici, která by se neměla překročit, jemně vybalancovanou, takže jsi dosáhla prostě hezké básně, která se bude přirozeně líbit širokému spektru lidí, aniž by se někoho z nich napadlo pozastavovat, jestli by si to (že se mu líbí) neměl přiznávat ;)
Jen mě napadá, jestli by to první strofě neslušelo víc, kdyby v ní slova nebyla tak rozsypaná do řádků.
Při čtení se mi logicky vybavil Jan Skácel.
teda, to mi pripomína moje dnešné nadránom, ani zboha som nemohla spať ... a i keď som na pár minút klipkla, tak som mala prapodivné sny ...