Na chvíli mít v těle jinou duši

Na chvíli mít v těle jinou duši

je strašně zvláštní

jsem si to onehda vyzkoušela

v tom krámku

jak prodávali použité duše se slevou

odložené anděly strážné

zatoulané múzy

a tak podobně

bylo to tam nabité takovou vyčkávací atmosférou

jako když máte nějakou myšlenku

je tu

neuchopitelná

ne a ne se jí dotknout  natož zmocnit  osedlat

nelze

je prchavá

a přesně takové to tam bylo

andělé seděli se svěšenými hlavami

sem tam  některý juknul na dveře  jestli se neobjeví zájemce

byla jsem jediný zákazník

tento sortiment není jaksi v kurzu  nebo co

jinak si to neumím vysvětlit

měla jsem pochopitelně nezřízenou chuť koupit si múzu

jenže

byly hříšně drahé

(slevy jen na duše)

a já ten den zrovna tu svou ztratila

duši jako

no

strašně nerada něco zkouším

fakt by mě omylo

leč!

Duše není žádné blbé tričko nebo tak něco

je to moc vážná věc

to se ví  hned mi padla do očí ta duhová

božínku

byla tak krásná  až se mi tajil dech

normálně opalizovala  volala

jenže mi byla děsně velká

snažila jsem se   rvala ji do sebe a ona furt někde čouhala

nejhorší byly ty duhové bubliny z nosních dírek

na střídačku

soukala se všemi otvory

což mě rozladilo

a vůbec

prostě mě nechtěla a dávala to tedy dost drsně najevo

na takovou duši se můžu vykvajznout

ať si září jak chce!

Jsem opravdu zvědavá kdo se ji ujme!

Se teď trochu stydím

mě to naštvalo no

to se ví že někomu bude

pěkně do něho vklouzne  uvelebí se

a toho člověka okamžitě začnou napadat ty nejkrásnější myšlenky

uvidí jak nádherné místo je svět

kolik barev má obloha

jak vítr šustí mezi lístky v korunách stromů

a posílá na zem slunečné skvrny a ty tančí

jak je v lese světlo zeleně rozprášené a tvoří takové mléčné stuhy

jak krásně voní

prostě tydlencty věci

možná pak ten člověk co mu duše bude o tom napíše a potěší ostatní lidi

věřím že to tak dopadne

že jsem všetečná až běda

vyzkoušela jsem jednu černou

pravda tu nejčernější

když už tak už

úplně hravě do mně vklouzla a tvářila se že je mi akorát

v tu ránu se s přívětivým krámkem něco  zvláštního stalo

vyzáblí andělé

vůbec

nevypadali andělsky

měli zlé krhavé oči v propadlých šedivých tvářích

polámaná křídla

pírka tak porůznu

většinou černá sem tam nějaké narezlé

trapně se rozvalovali jako by jim snad ten obchod patřil

takový hnusný tmavý krám

drolící se omítka na špinavých křivých stěnách

těžká lepkavá atmosféra

múzy poletující v koutě vypadaly jako hnusné Harpyje

na duších se nadouvaly strašidelné obličeje

tak tu jsem přímo vyblila!

Vše se vrátilo do normálu

andělé jen kroutili hlavami

ten můj sprásknul ruce jakože co zas blbnu

podívali se na něj s němým porozuměním

tak takové to bylo

ještě že jsem pak našla tu svou