Jsou básníci a básnici. Věc stylu a názoru.
" Básníci mluví v oklikách," ...promiň, ale asi jsi moc poezie nenačetl, je spousta básníků, kteří jsou naopak dokonale přímí. Zkus třeba Bukowského, asi to taky nebudou podle tebe básně (ne, nepřirovnávám se k němu, ale jako příklad mi to docela poslouží), ale bohužel - básní se dá označit mnoho různých a pestrých věcí a ty na to patent nemáš :)
Vadí mi ta rozházenost...ani jako básnička mi to nepřijde...jen poházené věty. Básníci mluví v oklikách, ty to popisuješ přímo. Tohle je prostě "hromada pravdivých sraček" - řečeno tvou terminologií, ale poezie to není. Aspoň pro mě ne.
nejsou to verše. čiší z toho bolest autora.
Ale! Téma je hrozně moc aktuální.
Tip za pojmenování.
Stručně a jasně...Tohle nemá chybu. Aneb podívej se pravdě do očí..:-)
Fajn. Libi se mi nenuceny styl, pritom to ma naboj, celkem i adekvatne vyjadrene poselstvi. Pro me dobry.
Souhlasim a líbí se mi. Spojení: "Co čekáš, když jsi se stala courou dřív než jsi přestala být dítětem" je výborný :)
aspon tak, cenec, aspon tak..))a ((
ales novak:!D
čau, styl je zajímavej a na tom obsahu taky něco bude, myslím,že to maj stejně nebo podobně i kluci, chlapi, prostě je taková doba, což pro dobu není omluva,a k tomu stylu, nemá to teda nijak zvlášť vyjasněnou formu, ale je to psaný vzhledem k tématu slušně (jakože vhodně) neslušně
Honzyk: Chápu, že je to každého věc, ale nechápu tebe :D
Každopádně jsi zdrojem mého pobavení na těchto stránkách a to mi do srdce radost přináší :D
nikde ja, pp., nepisu, ze sharik "ma" ci nema pravo!!!(((... J I S T E Z E MA, SVOJSKE PRAVO MA COKOLI PSATI, CO NA SRDCI SVEM MA...proto tento server teze, ze ano?
Tve poku´T´ , prassssky pepYyYk, a "me" prechazim okem svym, inu, proc ne, kazdej nejsme gramatikou probehlej, nekdy i puvabu neznalost jazyka ceskeho radkum doda, avsak, praSSSSky pepik:
@ :(( pokud o mne se zminujes, avi hod, ok? To slusne zda se mi byti..(?)
***
2. cenec, nepyskuj, sim, ja jiz mnohokrat rekl zde, ze na svou krev , jiz uzdravenou (byla akutni myleoidni leukemie 2006 ) ja jezdim, takze radosti ze zivota mam dosti i bez drog, jez vsak nezavrhuji: kazdeho vec, chapes..?--)))
Na první nástřel (co také bychom chtěli po Písmáku ví?)dobré. T*
..s obsahem nesouhlasím..teda..myslím že moc generalituješ..jinak ovšem dobrý..
Ta forma je náhodou super. Nějakým zvráceným smyslem se mi to fakt líbí.
A Honzyk? Ten nehulí, ten už si frčí na něčem lepším .)
..p r o s i m???...nebud drzy...sharik(u): ja nepozivam,
n e h u l i m, si vyprosuji!!!
tys dneska něco hulil, že? :)
...se nedelej, sharik, me vosukal sef skautu, kdyz 12 (pouhych..?) mi bylo, ja rozkosi kricel, tak krasny byl a lasku ke mne ( jeho) nosim v sobe dodnes......a co jako ?
_____
Zakazat touhy a mokry sex?...bo co ?... kam miris svymi radky, jsi snad mysogenni typek?...neverim.( a nerikej, ze saska si obcas nevydrandis, kdyz zadna picka po ruce neni...ty nejsi zly, snad jen nepochopeny, zda se /mi/...)
A něco mi říká, že ten Houellebecq je přece jen o chlup líp napsaný .)
"Když jsem se vracel, všiml jsem si, že se Tisserand dal s pseudo-Veronikou do řeči; dívala se na něj klidně a bez odporu. V duchu jsem tušil, že ta dívka je klenot; ale to nevadilo, už jsem byl uspokojený. Z milostného hlediska patřila Veronika k obětované generaci. Jistě kdysi byla schopná milovat; uznávám, že by si přála být toho schopná i nadále, nebylo to však možné. Láska jakožto vzácný, umělý a pozdní jev může vzkvétat pouze za zvláštních a zřídkakdy současných podmínek, které jsou přímým protikladem uvolněnosti mravů, charakterizující moderní dobu. Veronika poznala příliš diskoték a milenců; takový způsob života člověka ochuzuje a přináší s sebou někdy vážné a zpravidla nezvratné následky. Láska jako nevinnost a schopnost iluze, jako způsobilost shrnout opačné pohlaví jako celek do jediné milované bytosti, zřídka odolá roku sexuálního toulání, nikdy dvěma. Opakované sexuální zkušenosti nahromaděné během dospívání ve skutečnosti rychle nahlodávají a znemožňují jakoukoliv možnost citové, romantické projekce; postupně, vlastně dost rychle, se naše schopnosti milovat dostávají na úroveň starého hadru. Samozřejmě pak vedeme i tomu odpovídající život; časem se stáváme méně přitažlivými, a proto zatrpklými. Závidíme mladým, a proto je nenávidíme. Tato nenávist, odsouzená k mlčení, roste a je stále palčivější; nakonec se utlumuje a pohasíná, tak jako i vše ostatní. Zůstává jen hořkost a zhnusení, nemoc a čekání na smrt."
Tohle je má oblíbená pasáž z toho cynika Houellebecqa