umřela jsem

Pro někoho je toto poznání zcela přirozené v každou chvíli. Někdo musí o dosažení a naplnění změn bojovat každý okamžik života.  Mám rád střízlivý pohled, že jedinou jistotou je neustálá změna. Letmými pohledy si ji uvědomit v její nekonečné přicházející síle plynoucí kolem nás i námi. Nenápadná, náhlá, přímá či důmyslně propletená, ale vždy nevratná.

Někoho ani nenapadne se změnám vyhýbat a zrcadlí je svou proměnlivostí. A přesto je neustále na cestě se svým srdcem. Někdo se s tím nechce smířit a lpí na svých uzavřených kruzích. Ovšem je zcela zřejmé, že všechny cesty vedou jen k hranám bezedných propastí. Ač se to nezdá, vždy se v jedinou chvíli vynoří z prázdnoty času a donutí nás dovršit či ukončit cokoli. Je zcela přesné, že s posledním okamžikem v odrazu na jedné hraně si zcela vědomě uvědomíme, že tam, kam se přeneseme, je jen šance a ne jistota. Akceptovat to je být na pouti neznámem.

Řekl bych, že to je síla v Tvé vůli volít žít:) A mnohem víc a víc se o tomto dá říct, ale jedině přímá zkušenost je osvobozující. Osvobozující energii, která by se jinak vyčerpala. Někdo to miluje, někdo se toho obává. Pro všechny je to nevýhnutné. Smrt je tou jistotou mezi volbami žít. O tom někdy píšem v tichých zákoutích Země básně:)) 

 Děkuji, žes mi připomněl. Život je spirála. Málo se za jeden okruh oddálíme. Řešením je změna...

jedním dechem...přímé. Druhým dechem...bez komplikací. Tajemství se hluboce odhalí až za tímto paradoxem pocitů, které nejsou až tak tím, za co se vydávají. Máš pravdu. Je to jasné, můžeš...mnohem víc:)

Omezený čas života a smrt jsou jediné impulsy básní. Intenzita je míra protnnutí těchto dvou sil. A jejich přílivová vlna se stále šíří. Zaplavila mne svým tichem po samý okraj.

díky, žes tu byla :-)

Hlavně zůstat naživu! Pěkně dramatické..../T.