Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTíha
Autor
Gora
čekárna bez oken
v mezerách dusno
pableskující pláště
… a další prosím
žena nevnímá
ustavičně surfuje
její tvář jeden hematom
zjemňuje černý vodopád
s otravnou vlnkou
to bezradné gesto strkání za ucho
zdržuje
když hledá a nenachází v moři
informaci
jak žít
dvě děti má s sebou
hnědooký mudrlant drží malou sestru na klíně
nahlas
rozvážně a dokonalou výslovností
klade nám všem řečnickou otázku:
jak to mám udělat, abych nemusel
už nikdy domů?
nevím kolik váží
co unese
jen tuším
že tenhle ochránce žen má celkem jasno
rozhodně víc než máma
od které již nečeká odpověď
na své otravné dotazy
v dětské paměti
jako v téhle čekárně
prostě nejsou okna
46 názorů
Já také surfuji - takhle večer na Písmáku - a hledám nějakou báseň, která by mě zaujala. A našel jsem ji. Povedené, díky Goro.
Zůstává ta tíha ve mně. Báseň s výjimečně silným, sociálním apelem proti domácímu násilí ukazuje na žalující, teskné a bezmocné dětství, nesmazatelně pokřivené, potlačené v citovém vývoji, ale zůstávající v paměti. Tip je slabá mince hodnocení tohoto díla.
Irenko, dám jen tip a nebudu k básni nic doplňovat. Myslím, že si rozumíme.
supíku, děkuju za názor. Jen - té melancholie, snad přímo smutku, zde je také dosyta... ale i já su ráda, žes napsal.
Víc mi k Tobě sedí ty melancholické a kratší texty. Přeci jen tě spojenou s takhle syrovým textem nemám a su z toho celkem v rozpacích. Anonymě bych to vnímal jako silnou výpověď, syrovou, bez obrazů, konkrétní. Ale anonymě to nevnímám a o to víc mě to překvapilo a nevím jak a kam to zařadit či ohodnotit.
Inko, nejprve děkuju, tvůj komentář mne potěšil. Tuto příhodu jsem napsala i do miniatury prozaické, ale nakonec vyhodnotila jako lépe zpracovanou v básni. Rozhodlo to, že prvně v životě jsem v duchu ihned v té čekárně začala psát báseň...
Luboši, tak to mne těší, že jsi spokojený čtenář, to je pro mne pocta, opravdu, neboť jsi fajnšmekr... díky.
Iri, podarilo se Ti neco zobrazit velice zajimave a vlozit do deje zavazne sdeleni... a vsechny nas postavit do one cekarny... jenze to co pocitime je obrovska bezmoc... skoda, ze vic nelze... Tva basen ma presah... moc dobre podano...! T*
Evo, jsem moc ráda, že zaujalo!!
Teoreticky bych se mohl dočkat stejné odpovědi (tedy po úpravě křestního jména), protože mne tvoje dílko také zaujalo. A ne málo.
Renato, zeptala jsem se té paní, kdo jí to udělal - koukla na mne a řekla - no kdo asi?? Takže manžel...
Díky!
Jani, děkuju, ano, bylo mi hrozně... ale daleko podstatnější je, co s tou rodinkou bylo dál.
Čekárny často vyprávější smutné příběhy. A tys to uměla perfektně ztvárnit. Cítím z toho velikou bezmoc. T.
Karle, díky za vcítění se... proto báseň, z prozaického ztvárnění by /zřejmě/ čišelo to, co by se tolik chtělo říci...
Je to tak žalostně smutné, doslova žalující. V. bych dal i já, tak alespoň T.
Karpatský knihomoľ
27. 09. 2019výstižne zvolený názov pre túto báseň