TD - Fotografie

Díky, Přemku, je nás tady daleko víc, ty také pomáháš a zapojuješ se zde. Děkuji!

Je dobré hlavně se shodnout s tím, že Gora má již svůj styl, jak v próze tak v poezii. Čtu ji již dlouho a pozorně. Nejvíce oceňuji její pracovitost, aktivitu a pomoc. V této oblasti práce pro Písmák je výjimečná a málokdo věnuje tolik času a energie jako ona. 

Stvn, shoda.

Jasně, tohle jsem na mysli neměl. Jako doporovodnou pasáž, když zůstanu u pojmu, bych si představil pár slov navíc například k dokreslení charakteru postavy, popisu, motivace, očekávání a tak podobně. Aby to nebylo jen strohé přetlumočení nějaké události, ale aby dílo dostalo další rozměr.

Stvn, abychom si rozuměli, pokud jde o doprovodné pasáže, hodně záleží na žánru, u pohádky spíše méně, u fejetonu nebo reportáže ještě méně, u rozsáhlejšího útvaru zase naopak, tam mění rytmus, oživují, atd.apod. Ale měl jsem na mysli spíše tkové ty otrocké např. při přímé řeči, uvedu příklad.

Tohle bys Ivuško dělat neměla, řekl děda, to by mohlo ublížit, dodal.

Ale já jsem si myslela, že to dělám dobře, protestovala Ivuška.

Já vím, Ivuško, pohladil dědeček vnučku, však já se nezlobím, ukončil rozhovor.

Ahoj a2a2a, myslím, že jsi otázce prozuměl perfektně a Tvá odpověď odpovídá tomu, co jsem si od začátku sliboval a já Ti za ni děkuji. Ráno jsi mi zlepšil náladu. Vystihl jsi přesně to, co u Gory prózy pozoruji také, akorát se neshodneme v hodnocení. Já bych například doprovodné pasáže ocenil. 

Stvn, dost možná tvé otázce nebudu rozumět, nicméně pokusím se. Gora má svým způsobem vyhraněný rukopis v próze od samého počátku. Opírá se o zpracování autentických zážitků a snahu nacházet pozitivní vyústění. Zatím nezobrazuje přímé životní konflikty, ale lze je číst občas na pozadí, tedy mezi řádky a někdy jsou popsány velmi nenásilně, vzpomínám na texty o bezdomovci, čúrajícím na cizím pozemku, nebo o vážce v domově důchodců. Tento text je spíše rychlá úlitba tématu.  Také formální projev doznal výrazného posunu v tom smyslu, že se oprostil od ndbytečných doprovodných pasáží a dovětků, má spád, rytmus a ve výrazu působí uceleně a čistě.

Samostatnou kapitolou jsou její texty pro děti, jsou živé a plné drobných dějů, i tady se vlastně projevuje její potřeba popisovat svět pozitivně.

Můžeš namítnout, že si nsazuje růžové brýle, ale realita je jiná. Myslím, že stejná realita spočívá v potřebě vnímat svět i jinak, než jakým je. Reálně to nikoho nepřesvědčí, že na světě je ráj, ale i pesimisté určitě přemýšlí, jaké by to mohlo být. A i kdyby u tohoto způsobu představování světa podle sebe zůstala, bude to mít pro část čtenářů, a ne zrovna malou, význam.

Ještě bych se rád zmínil o poezii Gory. Dlouho jsem ji podceňoval, ale je to minulostí. A jestliže před léty v poezii mnoho nenabídla, nyní už není vzácností, že má co nabídnout v poezii, haiku a to zřetelně nad rámec Písmáka, tedy proč ne v próze.

Dost možná by byla ještě dále, kdyby se až extremně neobětovala pro tento server. Je zdaleka nejpracovitějším redaktorem nejn v poskytovaných reflexíxh, ale hlavně v organizování soutěží i v podpoře nejednoho autora, kterou poskytuje, aniž se zviditelňuje.

Safiáne, Safiáne, a přijde ti, když si přečteš svoji a Gory reakci, že by tu bylo prostředí, které by něčemu takovému, o čem píšeš, bylo nakloněno? Vždyť jste při prvním náznaku nějaké diskuse diskusi znemožnili. Nic. Chápu, že chete mít svůj klid. 

Safe, děkuju, je to i můj názor a ono zpřesňování kritérií by bylo určitě pro litweb přínosné. Někým, kdo se na to cítí a má dostatek erudice a času.

StvNe, děkuju za diskusi.

Promiň. Naše diskuze se posouvá nedobrým směrem, a to bych nerad.  Přispěj k tomu, aby se, alespoň v nějaké části, stal Písmák z komunitního serveru s literární záminkou skutečně serverem literárním a já budu první, kdo ti zatleská a bude tě podporovat.Měl jsem na mysli to, že dnes je to marnost, nikdo se tu něčím podobnýmnezabývá.  Ono se tak konec konců neděje ani ve "velké" literatuře, která je stále ještě ve vleku předsudků, a to nejen ideologických.  Myslím si, že mnohem lepší, než klást podobné otázky jako ty, by bylo rovnou příspěvek z tohoto hlediska zhodnotit. Jsem ale přesvědčen, že jedna básnička nebo povídka k tomu nestačí, To až básnická sbírka, román, sbírka povídek atd.  Nikdo tady asi není Mallarmé, aby se jeho cena dala posoudit z několika řádků. Ale o sbírky tu valný zájem není. Ty už nejsou takovou komunitní příležitostí ke tlachání.  Níkdo ti přece nebrání ptát se tlachalů na jejich styl. Já osobně bych více ocenil stanovení a postupné zpřesňování kriterií pro posouzení něčeho podobného. Ono tu ostatně není zas tak moc nového. Téměř všechno má nějakou předlohu. A to, co je snad úplně nové, je absolutně nedodělané.

Obyčejná otázka ti přijde jako bazírování? Víš, co zaráží mě? Že lidi místo diskuse o jádru věci svádí diskusi na věci typu - a proč to někoho zajímá. To je přece blbost. Otázka stylu nebo rukopisu je na literárním serveru zcela relevantní a vůbec nechápu, proč se musíme bavit o tom, jestli se na to někdo může nebo nemůže zeptat. 

Já netvrdím, že je na tom něco svízelného. Jen mě překvapuje, že tu někdo na něčem takovém bazíruje, když je zřejmé, že se na Písmáku na skutečné chápání rozdílnosti stylů nehraje.  Lidi tu dávají přednost všemu možnému, nejvíce tzv. obsahu a komunitnímu náboji. Mně osobně by se líbilo, kdyby vliv stylu posílil, ale to jsou dnes jen sny. Podle mě Gora má, v poezii, prózou se zabývám málokdy, svůj styl. Ale nemá čas ho rozvíjet. Je zbytečné dělat z prdu kuličky.

Goro, já jsem přece také čtenář. 

Safián, třeba použité materiály, tvary, to fakt není nic složitého. Vědu tady z toho dělá někdo jiný. Můj prapůvodní dotaz je velmi prostý. Není citově zabarven, nic nepodsouvá, je to obyčejný dotaz. Nevím, co je na tom je svízelného. 

shadow, děkuju!

Díky, Safiáne:-)

StvN - architektonický rukopis. Co si pod tím mám představit?

Jejda jejda, jedna kratičká povídka a už vidíme, že chybí autorský rukopis. Mně se to četlo dobře. Takže nějaký rukopis tam asi bude.

Stývne, samozřejmě vím, co asi máš na mysli... a k jakému závěru bys mne rád přiměl.

Nechávám na čtenáři, jestli se mu na mé mikropovídce něco zdá/nezdá. 

Rukopisům zdar:-)

Nikdy jsi neslyšela režisérský rukopis nebo architektonický rukopis?

Oceňuji tvůj smysl pro legraci. Měj se.

Tak jsem asi myslel povídku vydlabanou do omítky :) 

Nejsem literární vědec.  Proč bych měla specifikovat svoji tvorbu, taky netuším. Všechno, co jsi vyjmenoval, je něco jiného než původně avizovaný rukopis:

Rukopis (též manuskript) je v knihovnictví jakýkoliv dokument psaný rukou, tedy nikoliv vytištěný nebo reprodukovaný jiným způsobem. Termín může označovat také sdělení, které je zaznamenané rukou jinak než psaním, například nápisy vydlabané na tvrdém materiálu, nebo vyryté v omítce, stiletem ve voskové destičce či klínové písmo vytvořené ostrým rydlem na ploché destičce z nepálené hlíny. Výraz manuskript je odvozen z latinského manu scriptus neboli napsáno rukou.

Myslím nějaký atribut, třeba vtip, jazyk, nadhled, přesah, satiru, ironii, rozhled, odbornost, nové téma, staré téma jinak atd., pojem rukopis přece není v oblasti literární tvorby nejasný pojem.

Hanko, děkuju za vzpomínku na srazy i na charismatického třídního... nemají to tihle lidé dobré?:-)), dík.

Ivi, to jsi mne potěšila - tak čtení na neděli:-)), díky.

krásna spomienka...zo základky stretká nemávame, z gympla nepravidelne, naposledy  v 2019 po 43 rokoch...boli sme dievčenská trieda, keď sme v treťom ročníku dostali mladého triedneho, nedalo sa nezamilovať, všetkých 36 ho platonicky milovalo, aj keď bol ženatý:) Žiaľ, zomrel priskoro, v roku 1990. Babinec na stretkách je fajn, nie je problém spoznať spolužiačky, pribudli síce vrásky, niekomu ( napr. mne) kilá,  no stále sú to ony, niektoré sú dokonca šmrncovnejšie ako za mlada, sebavedomé, s iskrou, triedny by mal radosť...a možno tam niekde hore aj má...

Zařadila jsem si to do své nedělní chvilky poezie....a udělala jsem dobře...jó je lepší si pamatovat hezčí........hepčí...............*/******************

troji, hm, to by už nebyl ten frajer... dík!

...přeci jen bych byl raději, kdyby se dobelhal o těch francouzských holích...

Myslíš tím dobrým textem můj text? nějak ti stále nerozumím. Příspěvek je ten, že jsem text napsala, dobrovolně a sama... 

Nemyslíš náhodou přidanou hodnotu textu?

Konkrétní připomínka jsem napsal. Je naprosto konkrétní. Povídku jsem četl a napadlo mě, v čem spatřuješ svůj rukopis, protože já žádný nevidím, tak by mě zajímalo, co považuješ za svůj příspěvek k jinak dobrému textu.

Stývne, na obecnou otázku obecná odpověď. Jestli máš konkrétní připomínky k mé minipovídce, sem s nimi.

Jinými slovy v egu? Zajímavé.

Karle, tím, že jsem od Chebu dost daleko, některých jsem se nezúčastnila, a nijak nelituju... raději bych se sešla s lidmi, se kterými máme podobné zájmy.

Irčo, jenom k těm srazům. Když jsem byl na prvním, nemohl jsem nikoho poznat. Ale holky na tom byly a jsou mnohem líp. To jsem nečekal. Chlapi vychlastaný panděra, tlustí, že sotva chodí. Ale nejhorší na tom je, že ti co jsem měl nejraději zemřeli, bohužel.

Diano, maturitní jsme my děvčata ze zdrávky měla dvakrát, vždy to bylo prima... děuju:-)

My máme maturitní srazy dodnes a jsme už za ta léta jako rodina, jako sourozenci. Krásné vzpomínky!

Evži, je to tak - děkuju!

Nemám srazy moc v oblibě, málokdy někoho poznám. Divné je, že mě poznali skoro všichni. :-))) 

A dobře, že nepřišel. Uchovat si hezkou vzpomínku je lepší.

stromečku, přesně jsi to:-), díky.

Jo vůně malin nezralých je velké téma, obzvlášť když už se bojí zout, aby mu neotekly nohy a on šel domů v ponožkách.......:-)

Karle děkuju, já to ještě podle reakcí upravila, zkrátila...  Moc Pražáků neznám, tenhle mne tehdy ohromil:-)

Irčo, je to psané lehkou rukou, docela svižným tempem, hezky se čte. Konec mě nijak neohromil, ale zase nezklamal. U nás Pražáky nikdo neměl moc v oblibě, byli jiní, měli něco společného. Nejen tu frajeřinu o které se zmiňuješ. Spíš mírnou nadřazenost, ale mohlo to být zdání, trochu to taky dělá ten pražský dialekt. Doufám, že se místní obyvatelé Prahy neurazí. Dnes hodnotím podle jiných kritérií.

Renato, díky za pochopení.

Ireno, dobře jsi to vystihla, někdy je lepší po létech nevědět nebo nevidět. Především toho, koho jsme v dětství a pubertě měli rádi.

Theo, děkuju... no, pech... anebo?...

Čtivě napsané! Pěkně to plynulo. Ale proč nedorazil??? To je pech! I když...  :)

Ráda jsem četla :)

Díky, Luboši, za zavzpomínání...

Lubošové jsou různí – já například příčinou šílenství spolužaček nebyl. Ale srazů absolventů ZDŠ Přerov nad Labem (asi sedmi) jsem se zúčastnil bez jediné absence.

Nami, díky!

Hezké vyprávění.

No, třeba to tak bylo lepší, dík, Milane.

To je smutný konec Šandera nepřišel 

Stývne, v čem spatřuju svůj rukopis - v tom, že je můj, jak jinak.

Díky za přečtení a komentář.

Jani, děkuju za komentář, vidíme to podobně.

Díky, Okamžiku...

V čem spatřuješ svůj rukopis?

To snad ne? On nepřijel?! Tak to je podpásovka :) Také jsem čekala a byla zvědavá, jak se změnil a jak bude vypadat..., ale tak nic. 

Pěkně si to popsala. Ráda jsem si přečetla. Byla to prostě školní láska a na tu jsou vždy silné a živé vzpomínky :)

Super, že ses také zapojila do TD, i když samozřejmě Tvé dílo je mimo soutěž :)

Irenko, moc hezky jsi to napsala. Luboš nakonec zklamal, že nepřijel. Připomněla jsem si naše srazy, kdy se  po několika letech někteří spolužáci a spolužačky natolik změnili, že se těžko poznávali - a čím starší, tím víc. TIP

Díky za upozornění... jdu na to.