Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Kávu?
Autor
Abakus
Kávu?
Lyžičky v zásuvke boli zoradené presne - zľava začínali hlavičky. Uterák vystretý visel v kúpeľni za uško. Je streda, takže oranžový s kockami. Utorkový bol presne zložený v koši na špinavé prádlo.
„Kávu ?“
Káva patrila k jeho denným rituálom. Dlho a trpezlivo miešal lyžičkou. Aby káva mala tú správnu penu. Bez nej by to nebola káva a bez miešania pena. Neznášala tento zvuk – zvuk, keď lyžička naráža do steny krehkého porcelánu. Bola by dala prednosť obyčajnej káve, bez peny a bez popraskaných porcelánových šálok. Alebo čaj. Ten netreba miešať.Čaj radšej tiež nie. Aj ten predstavoval obrad.
„Ako bolo v práci ?“, Ivan pomaly krúžil okolo nej aj s hrmotiacim hrnčekom. Na odpoveď nečakal. Nezaujímala ho. Bola to iba zdvorilostná fráza, ktorá zostala po rokoch manželstva. Ostala visieť vo vzduchu studená a tmavá. Presne také boli aj izby v dome. Studené, pretože treba šetriť plynom, a tmavé - svetlo sa vypína.
„Nezabudla si zhasnúť v predsieni ?“ a nasypať sliepkam, potichu dodala pre seba. Sliepky nemali a deti sa odsťahovali okamžite, ako sa to dalo. Ostali už iba spoločné hysterické Vianoce a Veľká noc, ktorá do veselej mala veľmi ďaleko.
„Myslíš, že tá káva už bude?“ zakrúžil okolo nej so šálkou a donútil ju pozrieť sa na dno. Bolo tmavé a spenené.
„Nie som si istá“. Bola si istá. Vôňu kávy už neznášala. Po štyridsiatich rokoch manželstva toho bolo viac čo neznášala.
„Kocku cukru?“ na chvíľu zastavil miešanie a otočil hrnček hore dnom.
Pred dvomi rokmi, keď Ivan zničil keramickú misu s bocianom a žabou. Tak dlho ju točil na stole, až spadla. Vtedy skúsila mixér. Rozobrala a poskladala ho tak, že jej niekoľko skrutiek ostalo v dlani.
Dlhé roky sa Ivan sťažoval na srdce. Ale ako zistila pri posledných Vianociach, jeho srdce bolo v poriadku. Zato pravý perzský koberec, ktorý bol „zatiaľ“ zrolovaný za skriňou, začali mole. Ten perzský koberec tkala ešte jej mama vo vzorke bol votkaný celý jej osud a možno aj Evin - v strapcoch.
Fén bol po babičke. Na statočnej kovovej rúčke skôr pripomínal malú bazuku, než fén. Ale fúkal teplý vzduch, až kým Eve znovu nedošla trpezlivosť. Tentoraz to bola krásna čajová ruža. Ivan ju prešiel kosačkou. Jej ružu! Eva sa pozrela von oknom a stiahla pery. Na trávniku ostalo prázdne miesto. Skoro ako v jej duši. S vysávačom to nevyšlo, ale s fénom po babičke áno. Na babičku sa dalo vždy spoľahnúť.
Pohreb bol presne taký, aký by si bol Ivan naplánoval. Studené misy, teplé misy, iba káva – tá bola bez peny. Eva stála celý deň v nových topánkach a obsluhovala hladných smútiacich. Čierne lakované poltopánky, tlačili, vyrábali jeden otlak za druhým. Boli skvelé. Ani na chvíľu sa nemohla usmiať. Dlho a starostlivo ich vyberala v obchode a ešte starostlivejšie skryla v kôlni. Konečne za posledným hosťom zapadli dvere. V drese ostalo niekoľko lyžičiek a tanierov. Aj zajtra je deň. Lyžičky v zásuvke už neboli zoradené ako vojaci. Medzi nimi sa potulovala aj jedna vidlička. Spokojne zavrela zásuvku.
Dvihla teplotu na dvadsať stupňov a poskladala sa do JEHO kresla. Svietilo sa v kuchyni a v obývačke. Obývačkový luster mal namiesto svojich dvoch sliepňajúcich žiaroviek všetkých osem. Pri zapnutí sa rozkmital a váhavo postupne pozapínal všetky svetielka. Dlhé roky na toto nebol zvyknutý.
Na diaľkovom ovládači prepínala jeden program za druhým. Zúfalá televízia nestihla odstrániť škvrny od pretlaku z bieleho trička a už sľubovala žiarivý úsmev a nejaký politik tiež niečo sľuboval. Po chvíli niekto mlátil do tenisovej rakety, ale naďalej ešte doznievali sľuby politika.
Dcéra bola na návšteve minulý týždeň a vnuk príde zajtra aj s domácimi úlohami a s vlastným vankúšikom. Dožadoval sa toho, aby u nej mohol prespať. Pritom je už dávno po Vianociach a ani vtedy u nich nespal.
Ivanov hrob bol pustý. Nabudúce tam zasadí ružu - čajovú.
Vysvetlivky:
Luster – bol u svokra s dvomi žiarovkami, ale nikoho s tým netýral. Bol to dobráčisko, a dal sa na chleba natierať.
TV – sledovanie futbalu – asi ani nemusím vysvetľovať. Vzala som si hokejistu, ale je to asi jedno.
Kreslo – dtto
Lyžičky – to bolo u jednej kamarátky – šťastná a rozvedená
Fén – mám dodnes a verne slúži s veľkou drevenou rukoväťou. Môže byť zároveň aj ako osobná zbraň.
Kuchynský robot - pokazil sa mame – zahorel a zasmrdel vysokým dymom. Mama ho dala do chladničky a tam počkal na mňa. Ja som mala taký istý, takže som postupne oba rozobrala, poskladala a ostalo mi v dlani niekoľko skrutiek.
Keramická misa s bocianom - padla asi sama na zem, niekedy, keď som bola dieťa. Ale vyčítavé phľady žaby sa mi zachovali komplet, nielen v čriepkoch.
Vypínanie radiátorov a stišovanie kúrenia – to bolo u viacerých známych.
Koberec – stretla som sa s verziami – dva rovnaké, jeden z nich zrolovaný aby sa postupne rovnako prešliapávali. Ten druhý koberec sa raz do mesiaca pootočil o deväťdesiat stupňov.
- Koberec číslo dva – bol na ňom položený igelit, aby ho pes nezničil. Keď som ten igelit po rokoch dala dolu, z koberca vypadávali veľké kusy.
Ružu – asi zasadím niekedy okolo dušičiek.
63 názorů
No je velká většina lidí kteří nápisy všeho druhu miluji dokonce i ty které nejsou v češtině a nerozumí jim.:-) takže trh reaguje když má odbyt .Ja mám ale nejraději jen jeden obchod je na internetu a jmenuje se Flér,tam maji to co ja hledám.
Keby to bolo vadilo veľmi, tak sa to zjaví na chvíľu v predaji a potom to končí.
Fakt je, že nemám rada nápisy na akomkoľvek oblečení - nerada si píšem cez textil s okolím.
Ano ,ale prostě tu jsem si nikdy nekoupila.Jak můžeš vědět ,že to nikomu nevadilo :-) třeba mně ano nosit prádlo podle nápisu
Ahoj Kučeravá - dlhé roky sa predávala spodná bielizeň s názvami dní v týždni a nikomu to nevadilo.
Ty srovnané žlicky a utěrky na každý den by mně zabily,ale bavila jsem se :-)
Karpatský knihomoľ
14. 01. 2022Ešte aj tie vysvetlivky sú skvelé čítanie.
a2a2a - ten vnuk na ktorom sa to zadrhlo - to som si zase zacitovala vlastného brata. Plus keď sa zjavil vo dverách, oznámil starej mame, že si s ním starosti robiť nemusí, urobí si praženicu na raňajky sám. Mal asi päť rokov v tom čase.
Je to mozaika, ale tak aby ani jeden kus nikam nezapadal. Skoro celkom ako ja. Nie je na svete puzzle, do ktorého by som sa so svojimi okrajmi zmestila.
Zbora naprosto přesně vystihl přednost toho textu. Já přidám ještě jedno. Ten text, byť je o nepříjemných věcech, je psán s naprostým nadhledem, který mu dává lehkost a v pozadí potvrzuje skutečnost, že někteří se podlomí a někteří dokáží dokonale propojit obě uši, vybudovat si imunitu. Líbil se mi odstaveček o vnukovi, úžasný sarkasmus, ale na tom odstavečku jsem se také zadrhl a jestliže až do tohoto okamžiku jse měl pocit uceleného přívěhu z jednoho místa, tam to vybočilo. Ale jak autorka vtipně prozrazuje ve vysvětlivkách, celý příběh je velmi umně propojena mozaika minipříběhů.
Ahoj Agáve, z toho si nič nerob, ja svojich hrdinov zabíjam s láskou a so všetkými poctami, teda pokiaľ mi časom nejdú krkom. Vtedy sa s nimi nemaznem. Ale toto bolo krátke.
to nebyla kritika, jen touha neco rict ackoliv jsem nevedela co:Da zaroven me znepokojilo, jakou mi udelala radost ta smrt na konci
Ahoj Agáve - že by som skúsila nabudúce popraviť hrdinu nežnejším spôsobom? Ja sa polepším....možno.
A co? Není problém to kdyžtak vyměnit :)
Podle mě je deviza tohoto textu v tom, že nabízí nevtíravě pohled na zažité stereotypy zvenčí, takže se v tom ledaskdo může najít a chytit se za nos dříve, než skončí pod čajovou růží.
Zbora - myslím, že to moje "dielo" ponúka trochu pobavenia a niekoľko návodov na riešenie drobných domácich kríz, ktoré sa vlečú niekoľko desaťročí, alebo viac ako jeden večer.
Ja by som do výberu určite vybrala niečo iné a romantickejšie. Ale zase viem zabíjať hrdinov s trochou humoru a odstupom.
A najradšej mám nescu.
Zvláštně roztrhané úlomky. Přesto dohromady fungující. Vlastně proč ne...
Mrazivě napsané, atmosféru jsi vystihla dokonale a se zvláštním smyslem pro humor.
Přidávám se s výběrem.
Výkladový slovník -- to mi přijde legrační,ale chápu, že mladší generace (mně je šedesát), jej třeba ocení.To, co číní v porozumění potíže mně, je spíš nálada nesená na vlně slovních spojení, slovosledu, užitých synonym a jejich citového zabarvení... Prostě nemám s tvým jazykem denní kontakt tak, jako kdysi, před léty...Zmiňovaný "Írsky setter" už je zařaný do dalšího kola soutěže, takže se těším, až přijde čas si ho přečíst. (Snažím se číst soutěžní prózy všechny v jednom dni a v co nejkratším časovém úseku, aby moje nálada, v níž k onomu čtení přistupuji, byla co nejvíc "konstatntní").J.
Lakrov niečo som zblbla - výkladový slovník som omylom pridala do td - írsky setter.
ale posnažím sa a jeden dám aj sem.
Je mi ľúto jazykovej bariéry, ale snažím sa vyhýbať čechizmom /než ma niekto začne upodozrievať z nacionalizmu - tak je to výraz prevzatý z jazyka českého a dosiaľ neprešiel zákonným schválením jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra - jazykové zákonné zmeny sa obvykle dejú po povodniach a úmrtiach hlav štátu. Tie povodne sú častejšie. /
Z toho, co se zpočátku podobá jakési zvláštní, "studené" formě domácího násilí, se postupně stává horor, hraničící (v závěrečných vysvětlivkách) s čímsi, blížícím se neuvěřitelnému sci-fi. Lituji, že neumím lépe slovensky, což by mi umožňovalo si tenhle velmi citlivě a promyšleně napsaný text lépe užít. Tip a Výběr
Úspěšný příběh, který zaujal všechny hodnotitele a hodnotitelky. Předpokládám vyšší umístění, ke kterému se připojuji.
Majaks - ani možno nie, ja som sa v rámci dedičského konania pokonala s otcovými dvoj metrovými lyžami, ufikla som z nich a spravila som si prvé bigfooty. A tie sa už zmestia aj do kabelky.
Ahoj Guy,
utajená a usporiadaná od najmenšej po najväčšiuv smere hodinových ručičiek.
Próza_měsíce
28. 10. 2021Díky. avi
Ahoj Janina6 - niekto musí byť ôsmy. kľudne ma tam prihlás. Teda, ak to nemusím urobiť ja sama.
Ahoj Janina6 - myslím, že som pochopila, je to síce menej romantické, ale o.k. Ja k tomu ešte doplním vysvetlivky, pretože napriek tomu, že som sem to dala ako fikciu, pravdepodobne som čerpala z tvrdých a najtvrdších reálií.
Próza měsíce je taková zdejší soutěž, posílám odkaz:
https://www.pismak.cz/index.php?data=user&id=49252
Za každý uplynulý měsíc může kdokoli nominovat nějakou prózu, většinou se jich sejde tak kolem osmi... Potom Próza měsíce vyhlásí hlasování a čtenáři dávají soutěžním textům body, nakonec se vyhlašuje vítěz... Nejde myslím ani tak o to soutěžení (medaili ti nikdo na krk nepověsí :-)) ale většinou mají soutěžní povídky aspoň víc čtenářů a komentářů. Koukni se třeba na stránku Prózy měsíce, kde jsou dole v komentáři vysvětlená pravidla. A kdybys souhlasila, aby byla tahle povídka zařazená do příštího kola (které se bude zanedlouho vyhlašovat), dej vědět. Díky :-) Samozřejmě tě nikdo nenutí, jak říkám, v podstatě nejde o nic světoborného, jen by se tím trochu víc "zviditelnil" tvůj povedený text.
Tu svoji poznámku jsem napsala spíše v nadsázce a legraci. Nejsem osobně pro tak radikální řešení. Ale napsané je to dobře.
Bixley - Prebehla som si to matermaticky - obrazu zodpovedajú zhruba traja manželia v mojom okolí a z toho dvaja to už majú za sebou, jeden ešte žije.
Mohla som sem dať niečo hrejivejšie, ale mala som chuť trochu rozvíriť vody a dať sem horor. Tých je tu možno našťastie o niečo menej.
Alegna - teraz som sa hlboko zamyslela - luster bol čiastočná citácia zo svokrovej domácnosti . Lenže môj svokor bol dobrák od kosti a okrem toho, že mu luster sliepňal na dve žiarovky, by ani muche neublížil.
Kočkodan - myslím, že v rámci rodinných pokladov mám fén, ktorý mohla Maryša použiť namiesto kávy a obávam sa, že niekde by sa mohli potulovať aj zvyšky tej kávy.
Ahoj Janina6 - som rada, že ťa to pobavilo. Netuším čo to znamená nominácia - k čomu ma to možno zaväzuje.
Ešte predtým zasadím niekoľko čajových ruží....
Tak tohle je výborné. Četla jsem "jedním dechem" a ani mi nevadilo, jak je ten příběh vlastně smutný. Mám pocit, že několik Ivanů znám... naštěstí ne z vlastního domova. Takový člověk dokáže udělat druhému ze života peklo, i kdyby na něj ani nevztáhl ruku. Proto i lehce cynický závěr ve mně zanechal příjemný pocit :-)
blacksabbath
23. 10. 2021Abakus ...já to znám podle svého otce....no mamka vydržela....stále jsou spolu........................................i když...já jsem vylítla z hnízda hodně rychle
Vesuvanka - tak aspoň jeden trochu hororový domov - vždy idem proti davu. Čo je nepríjemné, že časť z toho je čerpaná z reálneho života iných rodín.
Vylepším to?
Kúrenie, mám zo všetkého najradšej,
Kúrim sám, a takto je to najlepšie.
Tenisky a starej mamy pršiplášť.
Zhorí v kotli občas spolu,
občas každý zvlášť.
Smutné, ale ještě, že je to jen fikce, jak jsi napsala v komentáři. TIP
Ahoj Blacksabbath - ja poznám najmä tie usporiadané lyžičky /to bol základ/- u kamošky a tam to skončilo rozvodom.
Ja zase tak trpezlivá nie som. Vražda má svoje čaro.
blacksabbath
23. 10. 2021Abakus.....zase jiný pohled na zadané téma.......super!!!!.....v komentářích jsem si přečetla...že je to fikce...uf...ještěže tak...ale i takové "kyselé-doma" ze svého okolí znám.......*/******************
Dievča z lesa - no a zatiaľ v ňom nebudú horieť moji draci ani iní draci. Drak je lietavý, alebo menej lietavý.
Gora - ja len mám rada čierny humor - nemyslím, že môj život je sledom tragických udalostí - teda možno je, ale dá sa na to vždy pozerať so zmyslom pre humor a čierny zvlášť.
dievča z lesa
23. 10. 2021uff! to sa mi uľavilo ... mám veľkú predstavivosť
u mňa podobne ... raz čmud raz plamene z komína***
Podle tvých komentářů je hororem snad celý tvůj dosavadní život... domov s trpkou příchutí je tedy logickým pokračováním. Dobře napsané...
Díky za příspěvek k TD.
Ahoj dievča z lesa - toto som tento raz dala ako fikciu. Vždy mám pocit, že tu je jesenno depresívna poézia, tak som pridala trochu neviazanej hororovej celoročnej depresie.
Môj rodinný krb - dosť čmudí a občas horí vysokým plameňom - podľa toho, čo v ňom pálim a kto okolo neho sedí.
dievča z lesa
23. 10. 2021Abakus ... tak toto je solídny kus hororu priamo od rodinného krbu, v ktorom sa nechytá oheň, iba z neho čmudí ... niekedy takýto vyhasnutý krb treba opustiť, aj keď to stojí hromadu síl ... zo všetkým, čo narobíme, treba žiť ***