Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Mydélko
Autor
Jamardi
Na rozdíl od mluvčího z tématického citátu „Jedeme už celý den, ale až tady jsme zůstali jako očarovaní. Vy si to možná ani neuvědomujete, vy to vidíte denně.....“ si nemyslím, že by se všem lidem měl líbit určitý výhled, kompozice nebo věc stejně. Je to osobní záležitost, záleží na vzpomínkách, povaze, vkusu, náladě. I když je pravda, že ne vždy se právě toto řekne, okouzlený člověk se často snaží přesvědčovat o své pravdě.
Procházela jsem se po Malé Straně. Šla jsem od řeky kolem kostela svatého Mikuláše nahoru. U Vltavy a na Karlově mostě se vždycky zastavím déle a tak ve mně zůstalo naladění z vodní hladiny, vnímala jsem barvy, různé detaily, domy, jak stojí jeden vedle druhého. Až mě upoutala výloha, kde byla zajímavě naskládaná mýdla, koupelové soli, oleje a ještě další věci. Vešla jsem.
Uvnitř krámku bylo příšeří. Prodavač čekal, že se budu dívat po zboží, mě ale zaujala zadní část místnosti. Tam, o dva schody níže, byla podlaha pokrytá kamennými dlaždicemi tmavě červené a žlutobéžové barvy a úplně vzadu malý výklenek a za ním ještě další prostor. Žlutých dlaždic bylo méně a byly rozmístěny nepravidelně. Záměr nebo červené došly?
„Je ta dlažba původní?“ zeptala jsem se prodavače.
„Ano, je“, zazněla odpověď.
Celé to působilo velice přirozeně. Připomínalo mi to staré koryto řeky, kde voda momentálně není, ale výklenkem zezadu by přece jenom mohla přitéct.
„Je krásná! Velice se sem hodí.“
„To bych ani neřekl, je to dlažba jako jinde,“ řekl prodavač.
Možná tu bývá chladno, a proto nemá dlaždice rád, pomyslela jsem si.
Do oka mi padla dřevěná podložka pod mýdlo. Řekla jsem prodavači, že bych ji chtěla a on se na mě soucitně podíval a snažil se mně nabídnout různé oleje, vychvaloval je a tvrdil, že jsou nejlepší.
Oleje jsem odmítla a navzdory vysoké ceně jsem si koupila sympatický kousek dřeva. Chtěla jsem mít na toto místo trvalou památku.
* * *
Před mnoha lety přišel do bytu, kde žilo děvčátko, vousatý Mikuláš v bílém plášti. Donesl dva balíčky. V jednom bylo malinké miminko a tmavočervená vanička, v druhém podobné miminko a žlutobéžová vanička. V každém balíčku bylo též malé žlutohnědé mydélko. Děvčátko mělo velkou radost.
46 názorů
Luzz, četla jsem též tvůj komentář, který jsi psala Květoňovi, a sice, že hledáš díla, na která nejde zapomenout. Proto chápu, co ti vadí u mě. Já se snažím vyjádřit to, co chci říct a nechci do díla vnášet nějaké prvky jen proto, abych více zaujala, a které by narušovaly vyznění toho, jak to cítím. Je možné, že jsem to mohla napsat jinak, ale v téhle chvíli to nedokážu.
nevím, na mě to nezapůsobilo... vypravěčka bloudí po malé straně, pak se zastaví v obchůdku a pod vlivem vzpomínek si koupí podložku pod mýdlo. konec. jakože samo o sobě to není špatnej námět, ale podáno je to tak nějak... roztříštěně a nesourodě... a ta snaha ozvláštnit text poetickými obrazy vyznívá jaksi naprázdno. přitom ten nápad tam tuším byl - voda - koryto řeky... ale nepodařilo se to dle mého uchopit / dotáhnout.
Biskup z Bath a Wells
05. 05. 2022Povedené.
vesuvanko, děkuju :) Vzpomínku na dětství jsem dala na konec, protože jsem se k ní nakonec dopracovala. Jde o to, že jsem se divila, že prodavač moje nadšení nesdílí, vysvětlila jsem si to jednoduše a pak jsem to pustila z hlavy. Až jsem o tom začala vyprávět, pak mě to nějak napadlo.
lastgaspe, děkuju :) Mezi námi je ten rozdíl, že já jsem tam nežila, ani nejsem z Prahy a ani se tam nedostanu často. Takže nemám v hlavě více podrobností. Proto ten popis nemůže být širší.
Pěkně napsané, ale také bych tu vzpomínku z dětství asi dala na začátek. TIP
Jarmilo, snad se nebudeš mračit za můj příspěvek. Zvolené téma je zpracováno poeticky, hutně, citlivě a stručně. Ta stručnost, sevřenost je na škodu. Malá Strana je moje celoživotní slabost. Dlouhá léta jsem zde žil a pracoval. O prostředí z hospůdek jsem napsal dvě knihy, píšu třetí. Ten osamělý obchůdek znám velmi dobře i tu barevnou opuku, z které je postavena celá Malá Strana. Často jsem zdravil toho prodavače, když sedával na židli na chodníku a nechal turisty prohlížet zboží. Obdivoval jsem jeho klid a rozšafnost s jakou působil na kolemjdoucí. Vrátím se k té stručnosti. Dalo by se o tomto zážitku napsat více. Dát tomu více malostranské nálady a dechu historie. Četlo se mi to velmi dobře, ale něco mi k té vzpomínce na prožitky, kdy jsem tam žil chybělo. Děkuji ti za dobrý nápad, který možná použiji v povídkách z podloubí. Přeji ti hodně hlasů v soutěži a gratuluji k nominaci.
Evženie Brambůrková
26. 04. 2022Hezká vzpomínka.
blacksabbath
26. 04. 2022krásně poetické...*/******
stromečku, nevím přesně jak to myslíš, ale když se člověk třeba zklame, tak ty myšlenky, co byly prve, vyprchají.... Díky :)
Poetika myšlenky může přijít a zase zmizet jako pára z teplého dechu.
zimomriavky hneď dvakrát...prechádzky po Malej Strane, Karlovom moste, Kampe, Nerudovke ...patria k mojim naj, atmosféra Prahy najmä na týchto miestach je neskutočná...
spomienka na Mikuláša, ako mi dal balíček s malou bábikou a tmavočervenou vaničkou...neskutočné...ďakujem
Mně se naopak líbí, jak hezky je to napsané. Je v tom poetika a kouzlo. Tajemství zašlých zákoutí a kousek světa tak viděný i kdyby jen jedním párem očí.
Zajímavé zprostředkování nálady a pocitů z procházky. Připomnělo mi to moje dosti podobná rozjímání a naladění z nasávání atmosféry určitých míst.
Závěrečná část by se mi víc líbila jako úvodní, ale je to jen můj pohled.
dievča z lesa
24. 04. 2022veľmi pekné***
yss, máš pravdu, vzpomínka z dětství je skutečně moje. Ale nevzpomněla jsem si na to v tom obchodě, až později jsem přemýšlela, proč jsem byla tak nadšená z těch dlaždic a proč jsem si koupila drahou podložku pod mýdlo, i když mě k tomu nikdo nenutil, spíše odrazoval. Přiměl mě k tomu vlastně ten prodavač. Jinak u Vltavy a na Malé Straně se mně moc líbí a ráda si tam všechno prohlížím.
annnie, byly to dva balíčky. Mikuláš by asi nerozhodný a tak vzal dva. :) Děkuju :)
akoze prišlo mi to tak,že pri návšteve obchodu si autorka spomenula na svoj zážitok z detstva..vďaka ktorému si kúpila podložku na mydlo..ale príde mi to tak kostrbato podané,necelistvo a zahmlene..ten obraz vody,vďaka ktorému domy majú farby,stoja jeden vedľa druhého /čo je normálne a nijako to predsa prechádzka okolo vody asi nevypiluje/ takisto súvis žltých a červených dlaždíc v obchode opäť koryto rieky..neviem no,na mňa by možno oveľa prirodzenejšie pôsobilo čisté rozprávanie bez tých podľa mňa zbytočne zavádzajúcich veci ..proste je tam veľký nános toho všetkého čím si vlastné chcela len sprostredkovať svoju spomienku
Zajímavý epilog. O to zajímavější, že děvčátko bylo jen jedno a balíčky dva - na výběr???
Oprav si Milukáš :)
Tip a.
Jamardi, na příspěvku je pro mě zajímavý poetický pohled a nevšední smysl autorky pro detaily! Ráda jsem početla.
Jamardi, moc hezký pohled na zadané téma. Nejenom přírodní scenérie, ale určité místo nebo nás může oslovit tak, že ten, který ji má stále před očima, ji vnímá jako banální.