Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa břehu jezera
01. 07. 2002
35
0
3501
Autor
Krel
~..někdy je lepší neříkat nic, neboť cokoli vyřčené může zničit tenkou pavučinu upletenou z těch nejcenějších nití..~
Vypadalo to jako
divadlo. Na břehu jezera
žití jsem
potkal zástup duchů. Říkali,
že je třeba
přinést oběti. Říkali, ale
já je neposlouchal. V
mé mysli byli jenom
starou opadanou
malbou na boku
jeskyně. Dávno na ni
zapomněli. Tak jak to umí
jenom oni.
Rachot sesutých
vzpomínek se vznesl
vysoko nad planetu a
zdáli vypadal jak
falešná svatozář. Se
zavřenýma očima jsem
vrátil své já do
meče z bronzu hory a
proklestil si cestu. Tam v
otevřené krajině jsem se pak
už nikdy nebál.
"Rachot sesutých
vzpomínek se vznesl
vysoko nad planetu a
zdáli vypadal jak
falešná svatozář."
A to vyústění!Já prostě nemám slov. Je v tom tolik síly, smutku a snad i věčnost, ale hlavně Tajemství....Je to krásné. Dík, Davide.**!!
Litochowitz
01. 07. 2002des_te_meer
01. 07. 2002
...OBĚTI...
Jemna, vypovidava slova a rouška tajemství *** Moc pěkné, krele
Skvele plynouci s dobrymi novymi a tolik vystiznymi promery a pritom tak myslenkove prostorne...!*****
Je to zajímavé a zaslouží si tip.
Jen poznámka: kurzívy, zmenšování písma... ano, proč ne, ale nemělo by to být na úkor čitelnosti, někteří už máme ošoupané oči :-)
To je zajmavý... Příjde mi strašně depresivní& temný, ale na konci se světlem...