aby ta něha
po hojnosti lásky
v ptáka, mrak, rozseté hvězdy
radost a dítě přetavená
vrátila se do světa
v ten pravý čas.
báseň je nádherná, plná mateřské něhy, díky a TIP
Milly - díky za avi
nějak se mi po čtení zamlžil pohled, že ani nejdou číst kritiky.. tak za to... -t-
krasna, moc se mi libi....
TIP
Rowi je krásná a intimitu mám i když Lukáš je od snachy, jen...úsměv t
a řeci je to oezie: bílí andělé (asoň pro mě) nejsou jenom ti, kteří tisknou stopy karbolkou do zdravotních karet (teď je moderní bridž)
bílí andělé mezi matkou a dcerou! (nejen v nemocnici) - aspoň mě to tak bere na srdce
Ked bola dcera mala pozical som si stetoskop aby som mohol pocuvat jej srdiecko skryte v mojej milovanej manzelke.
Pamatam si tie chvile ako aj bez stetoskopu pocul som ten gulometi rapot...
Nie tak davno som si uvedomil, ze toto asi uz nebudem pocut... Ak dozijem -> Nevesta asi nebude tak blizko a dcera?
No mozno by si mi vedela Ty odpovedat! Bola si tak blizko aby si mohla pocuvat to male srdce pod srdcom co bilo Ti kedysi pod srdcom?
Potes ma! Daj mi nadej! ;-)
Asi záleží na blízkosti tebe a budoucí matky. Já intuitivně cítím, že vnoučata mám od dcer - a synovy děti budou vnoučátky rodičů mojí snachy. Nějak lituji matky, které mají jenom syny, protože nikdy nezažijí takovu intimitu. Je to nějaký atavismus. I matky dětí to většinou nějak podobně vnímají: proč mi ta tchyně nedá pokoj, a pořád mi leze za dětmi. Ať si leze za svými, od dcery.
Odpověď: ano, i když budete bydlet každý jinde. Intimita přetrvává, a vnouče (budoucí) můžeš sledovat právě tak něžně, jako své vlastní dítě. Nevidím rozdíl. Je to pokračování. Četl jsi přece moje matrjošky. Jsme v sobě zakloubeni. Vrostlí. Vnímám to já, a vnímá to i moje dcera - maminka. :-))
Ty si zena, ja som muz.
Dcera a nevesta je rozdiel. Ano. Dcera mozno hej...
U nevesty si neviem predstavit, ze pokladam svoje ucho na jej nahe brucho... :-)
No ale taky je B_h. Co s nim my veriaci narobime, ked mu verime, ze to mysli dobre! ;-)
Vdaka za odpoved! (Aj ked onen atavizmus .... BRRRR! :-/ :-)
tak to je brruuuutalne kraaaaaaaaaasne....... (jedina mala chybicka, co sa mi nezda.. ze sa ti tam strasne hned po sebe opakuje Zuby a zubata) mi to pripadalo take .. trosku cez zuby:))) hehe.. ale inak je to geniaaaaaaaaaaalne.. (ja uz neviem, ani ako inak to mam povedat) idem to dat precitat nasej maminke:)))) TIP
Prožily jsme totéž s naší dceru.
Ve mně zůstala jen ta bezmoc.
Byť nás k dceři pustili.
Bílí nadělé byli nebdělí a neněžní. Neteční.
Bílí bozi nesdílní. Nevědomí.
Po bílých zásazích jsme dceru museli doma kurýrovat.
Zásahy do těla se vyhojily, zásahy do duše bolí dodnes.
Děkuji Ti za tuto báseň.
Že je „prvoplánově otevřená“? Ano, je, je v ní zoufalství a touha,
lítost a nejistota a jsou tak silné, že se neschovávají pod rouškou „poetických hořkostí“.
|||~_~|||
«*»
P.S. Přečti si knihu „Ženy, které běhaly s vlky“ (Clarisa Pinkola Estés), myslím, že je (hodně) i o Tobě.
Moooc se mi líbí - ostatně jako všechna Tvá dílka... :o) *
mému poetickém vidění více sluší brýle pro nezřetelná noční vidění než takovýhle nezastřený čirý jas... za (po)city, bolest lásku, zkrátka lidskost či úděl autora TIPy nedávám... na to nejsem dost pyšný (netroufám si je známkovat na jakékoliv stupnici)... i když nutkání by bylo... chci jen za dotek koutkem slov... a tady přes nepopiratelné dotýkání mi "vadí" něco na způsobu...
No jo, no jo. Já taky netvrdím, že jsem básník. Vstupuji na Písmák jako člověk a jako člověk se tu nějakým básnivým způsobem ventiluji. Někoho to neosloví, někoho ano. Jako většina dílek tady. Netroufám si říkat, co je a co není poezie.
Respektuji, že existují určitá pravidla, nu což, pokud to nebude vadit, dál si budu jen tak prozpěvovat, aniž bych je znala. Děkuji za přečtení. :-))))
ale to není nic proti ničemu, jen můj pohled, informace... nikoliv návod, příkaz, manipulace... respektuji tvé motivy, respekt i lidství... ;o)))
musela jsem se sem vrátit.....
tak tohle je snad poprvý, co se zcela schoduju s davovým šilenstvím a i s redakcí. Nevim, co říct, prostě
**TiP**
I já občas jak vlk samotář pobíhám a čekám a čekám.......na co?
možná na ten sníh možná jenom na tichý smích.... *t*
celý je to vynikající a nádherný a předposlední sloka tomu vévodí... ***
Jak je možný, že tě tam nepustili? Všude k malým dětem mámy pouštějí, snad je na to i předpis? Podívej se na rodinu.cz... Promiň, že nehodnotím báseň, ale tohle mne dokáže vždycky tak rozčílit...
*
Milý Ostrichu, tohle je situace před víc než dvaceti lety, mhhhmmm, když byla moje dcera malá.
obdivuju Tvé básně a každá dělší je pro mě zážitek. děkuju.....*
je to nádherný...děkuju...********
náplast na bojánkový den :-) krásná T
*** krasne, diky :)
...i kdyz tema nemocnice je pro mne synonymem ne zrovna prijemnych pocitu, tva basen mne uklidnuje.
bolí, kričí, zavýja a kde sa potom v tom berie toľko nehy ?
nemám slov .... *****
aby ta něha
po hojnosti lásky
v ptáka, mrak, rozseté hvězdy
radost a dítě přetavená
vrátila se do světa
v ten pravý čas.
...píšeš moc krásně...***
.
.
.
.
.
.
..........t
v..........
První polovina ve mně trochu skřípala, ale pak...hluboko..