Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ deníku týraného rodiče I.
28. 11. 2002
38
4
4404
Autor
Yfča
Rok 1999
Ráno jsem opět musela zvýšit svůj jemný hlásek. Káťa se totiž na můj vkus až moc dlouho vypravovala do školy. Když odbilo půl osmé a ona ještě nestála v předsíni v pozoru, křikla jsem na ni, ať sebou hodí. Zamumlala si pro sebe "Buď zticha!", což ovšem moje vycvičené čidlo sluchu zaregistrovalo. Slyšel to i Jirka, který vystartoval, dal Kátě symbolický políček a zařval: "Jak to mluvíš s maminkou!?! Co si to dovoluješ?" Moje potěšení z toho, že se mne zastal a drzou dceru okřikl, však vzápětí zničil další větou: "Buď zticha se neříká. Ty nevíš, že se říká drž hubu?". Deset let mé usilovné výchovné práce bylo rázem vniveč. Už se těším na to, až bude založena telefonická linka pro týrané rodiče. Budu často volat...
*
Dnes Káťa poprvé sama využila internet. V poště jsme měli nabídku laserových ukazovátek, což ji fascinovalo natolik, že si jedno z nich přála k vánocům. Abychom od ní měli pokoj, řekli jsme jí, ať napíše objednávku a pošle ji mailem. Nečekali jsme, že bude tak rychle reagovat. Za chvíli se totiž přišla zeptat na připojovací heslo a posléze už bylo slyšet vytáčení čísla. Když jsem si přečetla text, který odeslala, dostala jsem záchvat smíchu. Na konec objednávky totiž velkými písmeny napsala: JELIKOŽ MI JE DESET LET, ŽÁDÁM VÝRAZNOU SLEVU.
*
Kátě došla odpověď na čtvrteční objednávku. Pan inženýr jí sdělil, že si tou blbůstkou může poškodit zrak, proto jí nic nepošle. Nepochopil, že Kačaba nechtěla škodit sobě. Díky inžovi pořád vidíme.
Dát tip
*
Dát tip
Jů, to je krása...do Tvého deníku si budu chodit číst pro potěchu i uklidnění a jsem moc zvědavá, kam až to dojde. Dceru máš dnes již patrně dospělou a už jistě svou matinku netýrá...?
Dát tip
Tip :-)
Dát tip
Ta sleva mi teda taky ustřelila kecky... Káťa umí! :o)))*
Dát tip
No xakru, tohle je mi teda dost povědomý. Nepletou si vás ostatní náhodou s Addamsovými?
Nahoru
*
Kačaba se přihnala ze školy s nadšením, protože se jí zhoršil kašel. Ráno jsem totiž pravila, že pokud bude chrchlat, může zítra zůstat doma. Mrskla taškou do kouta a šla si iniciativně změřit teplotu, díky čemuž jsem zjistila, že náš kotelník není schopný vyhřát vodu na víc než 40,9° C. Já jsem v jejím věku nahřívala teploměr nad plynovým hořákem, což nedopadlo slavně. Rupnul teploměr a poté i nervy mé dobré matky. Do školy jsem opravdu nešla, protože jsem nemohla sedět...
4 názory
uff, mam sa priznat, ze u nas som to bola ja, kto nahovaral synov,aby nesli do skoly a ostali doma? Nechceli vymeskavat(aby nemuseli dopisovat poznamky a ucit sa, vacsinou im stacilo pocuvat V SKOLE)
sepotvkorunachstromu
07. 07. 2011rozdupanésrdce
30. 05. 2011
Hurá !
nejsem sama !
Po měsíci prázdnin onemocněly obě babičky, asi dám děti do děcáku. ¨Ráno jsem volala holce ( 10 let ) než půjdeš z domu, uklidíš pokoj. Přišla mi odpověď " Maminko, v pokojíčku se dá projít k posteli ", 100 kč je na koupálko málo.Bráchu nechám doma, zlobí."
Bráchovi je sedm, hned sem volala, jestli ho tam fakt nenechala, řekla mi at sem klidná, že by zamkla....on byl v klidu, seděl u počítače.ani se neptám, na co se díval.
:))))) tohle zabere vždycky:)))
a vzpomínám na své podobné, které neumím zachytit, leckdy ani vidět v těchhle souvislostech ...:)
Checht. Bráška mi jednou sám od sebe chtěl pomoci zvýšit teplotu - alespoň v očích rodičů - , ačkoli pobyt v posteli jsem již měla na týden zajištěný. Teploměr vrazil do právě uvařeného čaje. Dva dny jsem lehala na břiše.
*
Teda mě nikdy nenapadlo uměle zahřívat teploměr - holt jsem byl hodné dítě - nebo blbé? No, to už nevyřeším :)...
my chlapci bez fantazie jsme třeli o dlaň nebo nořili do teplého čaje :-)
:o)))
jednou jsem nahřívala teploměr ve vařícím čaji, samozřejmě prasknul a maminka ho bez nejmenšího tušení smrtelného nebezpečí podala bratrovi i s kuličkami rtuti na dně, aby se před odchodem do školky ještě pěkně napil...kvůlivá bratrovi jsem se přiznala, ani snad nepostřehl, že jsem mu zachránila život ;o)))
Já jsem zase jednou nahřejval teploměr nad plynovym hořákem. Dopadlo to bídně. Dostal jsem před dršku a do školy sem musel.
Ahoj, moc pěkný, a když jsi tak pěkně realistická, no, prostě...jak bych to... s desetiletou drerou jsem ještě byla úpně klidná, tý mojí bude co nevidět patnáct a já už mám tak polovinu vlasů, co jsem jich vyrvala v zoufalství, že tohle snad není možný, a co je nejhorší, někdy to nebejvá ani vtipný, ale třeba t akcelerace vývoje a tak bla bla... Opravdu líbí, jdu číst dál.
Papulipida
28. 11. 2002
Taky jsem se snažila ze školy všemožně ulejt. Tvoje Káťa je vážně kvítko. Že by byla po mamince? :-))
"JELIKOŽ MI JE DESET LET, ŽÁDÁM VÝRAZNOU SLEVU" - máš šikovnou holčičku :-))))))
Monty_Python
28. 11. 2002
Yfčo a ještě z toho měla maminka ostudu na poliklinice, protože si všichni mysleli, že otec týrá to nebohé dítě :-) *
ostatně odchod do školy je u nás každé ráno značně nejistý, tolik angin totiž v životě nikdo ještě neviděl....
Paranoicus
23. 11. 2002
v jedné rodině pravil syneček, že do školy nepůjde, jelikož mu není dobře...
milující otec odvětil: "ale pudeš"...
"nepudu a basta," sdělil syneček...
v téže vteřině přilétl pohlavek, avšak vzhledem k nevhodnému postavení obou účinkujících vzal syneček druhou o dveře...
a milující otec vezl synečka na pohotovost s oteklým a krvácejícím nosem...
přišel pozdě do práce, kde jej zpucoval šéf, a syneček se zavázaným nosem doma v klidu a pohodě sledoval televizi, vzpomínaje na spolužáky, jak se asi mají při písemce
:)
Pokud přelouskáš všechny díly, zjistíš, že na tom ještě nejsi tak špatně... :o)