Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHaiku o (jednom) životě
05. 05. 2003
27
0
3977
Autor
houba
nerovnou cestou
k horám chci vystoupat
ne klesat dolů
*
mravence jemně
moje prsty se dotknou
- mohou i zabít
*
hladový poutník
své cesty stále hledá
- bystří si zrak
*
Slůůůníčko
14. 07. 2005
Nelíbí - Haiku by pro mě mělo být víc než poskládat příběh do jistých formiček ..
Mathew : moc díky, já vím, že haiku nemusíš..... :))) a děkuju ti, že ses ozval, už jsem měla strach, že spolu nebudem komunikovat :)))) měj se, h.
výborný..opravdu, to první je skvělý..ale to víš..haiku nějak zvlášť nežeru, přesto *
První dvě jsou skvělá, ve třetí mi něco nesedí. Ale i přesto dávám do nej *
*! to se povedlo...
málem jsem to považoval za své dílo :-)) (mrk mrk, Drago:-))
houba ale píše lepší :-))
WiruZ: */* :o)
Sapho : s pocitem neohraničitelné krásy, svobody a volnosti z tohoto světa a vesmíru jsem tyhle haiku psala, jsem ráda, že je to z nich poznat, děkuju ti :o)
Evička : nezabiju, vědomě ne, :o)
Čech_Radek : i ta třetí je dost intuitivní :o)
Lu_Po : nebreč, směj se :o)
Teichman : zkouším znovu japonštinu, ale haiku v ní ještě asi dlouho psát nebudu :o)
všem : DÍKY, DÍKY :o)
radosti, skláním se před Tvým umem... nádherné...
ty první dvě jsou úžasný... ta třetí je také krásná, však síla těch předchozích ji trochu zastiňuje... můžu Ti ji dát do Tvého klubu?
5/5+T+V
Asi bych měl dodat, že jsem tím nemyslel, že ty ostatní dvě jsou špatné, ale ta druhá se mi prostě líbí nejvíc :-)
Drago : děkuju ti, do jakého klubu, já mám nějaký klub ?... :o)
ostatní : díky :o)
mějte se slunečně....
juj, to byl zase další omyl... prohlížel jsem díla Radosti a přehlédnuvší se jsem myslel že i toto je jeho, tímto tě tedy řadím do klubíku Haiku v nás a kolem nás...
a omlouvám se... dneska jsem nějak zmatenej... :o)
Krása nemůže zastínit jinou krásu. Jen naše oči jsou sporé na světlo, které dokáže rozzářit všechny hvězdy a vnímat každou z nich, jako Slunce...
Mám pocit, který jsem skrze haiku zakusila poprvé - nový pocit, pociťovaný v tlumených barvách, pocit, o který se mé srdce chvěje, pocit, který se podobá zamilovanosti, až lásce, ty verše ve mně probudily nesobeckou radost z daru, jímž se pro mě staly.
Je v nich neuvěřitelně prostá pravda.Jsou útlé a přesto působí dojmem neohraničenosti, volnosti a svobody, jakoby v nich byl jakýsi nekonečný prostor, který je nadnáší, vysoko...a přesto jsou dosažitelné a skromné...DĚKUJI.TIP, Sapho.
Čech_Radek
05. 05. 2003
Fňuk .... já si tady připadám jako stálý zákazník a patolízal ...
ale když někdo píše hezky, tak si ten tip prostě zaslouží. Jip TIP