Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpusť mě ...
26. 05. 2003
4
0
1616
Autor
Hanacka
Opusť mě dřív, než se Ti budu hnusit.
Dřív než se pozvracíš z mých natáček.
Dřív než můj parfém bude Tě jen dusit.
Než na slova mě chytíš na háček.
Opusť mě dřív než chcípne naše láska.
Dřív než nám shnije v tupou nenávist.
Než z úsměvů nám zbude ztuhlá maska,
z našeho příběhu jen prázdný list.
Opusť mě dřív než se vším krásným zmizí
vzpomínky na dny, kdys mě miloval.
Opusť mě teď hned, když se Ti zdám cizí.
Nebo mě miluj a buď se mnou dál.
zní to trošku těžkopádně... a namůžu jinak než souhlasit s Rowennou o tom laciném rýmování. Prostě to na mě tak působí. Ale vím, že sama nejsem schopna rýmování nelaciného... Kritizuje se lehce - i když teda mě moc ne.
jak říká klasik:Vzpomínky jsou jedniným rájem z něhož nemůžem být vyhnáni * tip,jde o pocity a o jejich vyjádření každý to může cítit jinak ale určitě se to básníkovi povedlo
Podle me se ti povedlo vyjadrit to co jsi chtela naprosto dokonale. Alepson ja jsem z basnicky pochopila, ze chces predjit osklivemu rozchodu :)
Trochu naturalistické a tristní, bojím se, že bys možná mohla mít částečně pravdu.
Básník tím chtěl říci, že v jistých okamžicích hledají rozhádaní partneři ve slovech toho druhého to, co tam není. Ale básníkovi se tohle "dílko" zrovna moc nepovedlo :))
Naprosto tě chápu. Vztahy většinou končí, až když jsou oba definitivně otrávení a vzájemně přejezeni toho druhého.
No bo se mi zdálo, že to skončí tragicky...beru volbu z posledního řádku...ale co má znamenat poslední řádek první sloky? "Než na slova mě chytíš na háček." není tam chyba? Nedává mi to smysl...vysvětli...prosím:o/
Lidičkové zlatí, to vůbec neměla být zášť ani pesimismus. Spíš jsem chtěla vyjádřit, že pokud se blíží konec, tak by neměl přijít až po tom nejhorším. Lidé se scházejí a rozcházejí. To je život. A při rozchodu někdy lítají talíře a hory hnusu. Chtěla jsem říct, že by to tak být nemuselo. Sorry asi jsem to vyjádřila blbě.
Lidičkové zlatí, to vůbec neměla být zášť ani pesimismus. Spíš jsem chtěla vyjádřit, že pokud se blíží konec, tak by neměl přijít až po tom nejhorším. Lidé se scházejí a rozcházejí. To je život. A při rozchodu někdy lítají talíře a hory hnusu. Chtěla jsem říct, že by to tak být nemuselo. Sorry asi jsem to vyjádřila blbě.
Taková trochu hříčka. Při prvních dvou verších jsem zpozorněla, čekala jsem, že to bude podobně sebeironicky pokračovat, ale zklouzlo to někam k lacinému rýmování. Škoda. :-))